V Krkonoších po 150 letech zahnízdil orel skalní (zpravy i.DNES.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Vzácný a přísně chráněný orel skalní se po 150 letech vrací do Krkonoš. Dravec zahnízdil na polské straně hor, do české části Krkonoš pravidelně zalétá. K vidění bývá v oblasti Labského dolu. Odborníci však nepředpokládají, že by se orel usadil i v Česku, nemá zde potřebný klid.
"Orel bývá k vidění například v oblasti Labského dolu. Pro zahnízdění na české straně ale asi nenajde vhodná místa kvůli vysokému zalidnění, prostě u nás nemá dostatečný klid," říká ornitolog Jakub Šimurda.
Oficiální údaje, kolik párů a kde na polské straně Krkonoš hnízdí, jsou tajné. Podle serveru willajagniatkow.pl, který přinesl svědectví o pozorování orlů skalních v bukových lesích v oblasti Jagniatkowských lesů v polském krkonošském národním parku, jsou orli pod přísnou ochranou.
Orel se do Krkonoš vrací po dlouhých 150 letech. Zákon dokonce zakazuje se k orlímu hnízdu přiblížit blíž než na půl kilometru.
"Orel zatím býval k vidění v našich Krkonoších během tahů, o hnízdění v Polsku jsem slyšel již před pěti lety. Pravidelné pozorování u sousedů i u nás mimo tahy je ale novinkou letošního roku. A je určitě pozitivní, že se do Krkonoš vrací vyhubené druhy," míní mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Rozpětí křídel orla skalního se běžně pohybuje kolem dvou metrů, v některých případech i 2,4 metru, tedy víc, než je šířka osobního auta. Dravý pták, který si troufne i na lov koz, vlků či lišek, je ale velmi plachý.
"K hnízdění si vybírá nepřístupná skalnatá místa a ta u nás prakticky nejsou. Že by se vrátil i do české části Krkonoš, je možné snad jen při poklesu počtu turistů," míní Šimurda. V horách se objevila i další ohrožená zvířata
Zahnízdění orlů v Krkonoších není dané jen zlepšením životního prostředí v horách, ale i v celé Evropě a také zlepšením přístupu lidí k ochraně přírody. Dříve se dravci běžně stříleli jako škodná.
"Za komunistů se tradovalo, že všechno, co má zahnutý zobák, musí pryč. Návrat vymizelých druhů je velmi daný celkovou změnou vztahu lidí k přírodě," zmiňuje Šimurda.
Odkud si orli našli cestu do Krkonoš, není jasné. "Když se orlům daří na nějakém místě a vyvádějí pravidelně mladé, tak mladí si musejí najít jiné teritorium. Na jednom místě by se neuživili. A zdá se, že to krkonošské životní prostředí je pro ně výhodné," raduje se Drahný.
V posledních letech si do hor našla cestu i další vyhubená zvířata, například rys ostrovid či vydry. Z dravců žije v Krkonoších asi pět párů sokolů stěhovavých, poštolky, káňata, výři nebo puštíci. "Celkový stav ptáků zůstává, přibývá lesních, ubývá polních druhů, což je dáno změnou hospodářského využití krajiny," dodává Šimurda.
"Orel bývá k vidění například v oblasti Labského dolu. Pro zahnízdění na české straně ale asi nenajde vhodná místa kvůli vysokému zalidnění, prostě u nás nemá dostatečný klid," říká ornitolog Jakub Šimurda.
Oficiální údaje, kolik párů a kde na polské straně Krkonoš hnízdí, jsou tajné. Podle serveru willajagniatkow.pl, který přinesl svědectví o pozorování orlů skalních v bukových lesích v oblasti Jagniatkowských lesů v polském krkonošském národním parku, jsou orli pod přísnou ochranou.
Orel se do Krkonoš vrací po dlouhých 150 letech. Zákon dokonce zakazuje se k orlímu hnízdu přiblížit blíž než na půl kilometru.
"Orel zatím býval k vidění v našich Krkonoších během tahů, o hnízdění v Polsku jsem slyšel již před pěti lety. Pravidelné pozorování u sousedů i u nás mimo tahy je ale novinkou letošního roku. A je určitě pozitivní, že se do Krkonoš vrací vyhubené druhy," míní mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Rozpětí křídel orla skalního se běžně pohybuje kolem dvou metrů, v některých případech i 2,4 metru, tedy víc, než je šířka osobního auta. Dravý pták, který si troufne i na lov koz, vlků či lišek, je ale velmi plachý.
"K hnízdění si vybírá nepřístupná skalnatá místa a ta u nás prakticky nejsou. Že by se vrátil i do české části Krkonoš, je možné snad jen při poklesu počtu turistů," míní Šimurda. V horách se objevila i další ohrožená zvířata
Zahnízdění orlů v Krkonoších není dané jen zlepšením životního prostředí v horách, ale i v celé Evropě a také zlepšením přístupu lidí k ochraně přírody. Dříve se dravci běžně stříleli jako škodná.
"Za komunistů se tradovalo, že všechno, co má zahnutý zobák, musí pryč. Návrat vymizelých druhů je velmi daný celkovou změnou vztahu lidí k přírodě," zmiňuje Šimurda.
Odkud si orli našli cestu do Krkonoš, není jasné. "Když se orlům daří na nějakém místě a vyvádějí pravidelně mladé, tak mladí si musejí najít jiné teritorium. Na jednom místě by se neuživili. A zdá se, že to krkonošské životní prostředí je pro ně výhodné," raduje se Drahný.
V posledních letech si do hor našla cestu i další vyhubená zvířata, například rys ostrovid či vydry. Z dravců žije v Krkonoších asi pět párů sokolů stěhovavých, poštolky, káňata, výři nebo puštíci. "Celkový stav ptáků zůstává, přibývá lesních, ubývá polních druhů, což je dáno změnou hospodářského využití krajiny," dodává Šimurda.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.