Srna není vůl (Nový život)

Jako vola ji prezentují myslivci, když o ní publikují, že při nelehkém žití pod Pálavou se nechá ošálit speciální pěnou, jejíž namixovaný pach ji prý donutí, aby na frekventované komunikaci nezůstala stát jako vůl. Se spárkatou zvěří žiji v harmonii od svého narození v lesní hájovně. Ke konci života i u Tří Grácií, na posvátné lokalitě evidované na Listině UNESCO, kde však turistům není nic svaté.
Proboha, kdo kdy viděl, aby plachá srna, přísně dodržující své "stávaniště a ochozy", se flákala jen tak revírem a silnici považovala za korzo či místo k postávání? Silnice přecházet musí, protože krajina je jimi protkána. U přežvýkavců nelze opomenout, že mají v zažívacím traktu anatomický mechanismus, který s přesností hodinek značky Omega vyhlašuje alarm k dodržení cyklu pastvení, nebo k jeho další fázi, k přežvykování. K tomu potřebují ticho a klid. Je-li spárkatá zneklidňována, každou chvíli zpozorní, "jistí a pátrá". Při hledání pastvy a klidu překonává silnice v malé tlupě mírným klusem, v odstupu cca dvaceti metrů za sebou. Úprkem jen tehdy, je-li brutálně vyrušena turisty, jejichž noha může vstoupit,kamsi zamane.
Soudím, že před aplikováním "specielní pěny" nebylo racionálně vzato v úvahu, že spárkatá zvěř a ani ve volnosti nesmírně škodliví divočáci - když ještě byli kůzlaty, či selaty - před vlky, rysy a medvědy nikdy neprchali, nikdy je neviděli a nebyli svědkem nářku při rdoušení svých sourozenců. Tak proč by měli znejistět před pouhým virtuálním pachem pěny naplácané na kmeny stromů? Těch nelogičností a klamu je mnoho. Jednou je pěna glorifikována, jindy ignorována. Za hlubší zamyšlení stojí nevyužití pěny v případě silně medializovaného náporu bobra evropského na říční hráze u Staré Břeclavi a na lesní porosty, kdy výše škod, náhrad a vkládání nesmírně drahých laserů je v řádu mnoha stech milionů. Většinu z nich bez sebemenšího pozastavení se nad nehoráznou marnotratností vyplatil ze státního fondu ministerstva životního prostředí jeho "strážce" Libor Michálek, hrdinně atakující exministra Pavla Drobila, ačkoliv rozebíraný fond neochudil ani o padesát haléřů. Natož, aby pan Michálek projevil zájem na hospodárném zacházení s fondem iniciováním odzkoušení účinnosti pěny, z níž prý vyje smečka vlků, kteří jsou přirozeným predátorem bobrů (poznámka autora: náklady na neřešené řádění bobrů nejsou záměrně zveřejňovány).
Vzácný přítel z Valtic Leonard, z velkého nadšení nad účinkem pěny v dobré víře rozhodl, že náš International Klub Rotary při realizaci projektu založení háje kaštanovníku jedlého kultivaru Marrona, daru od Boha, nebude vysazené sazenice ochraňovat proti divočákům klasickým způsobem, ale speciální pěnou, po které se ty svině zastaví až na jatkách.
Moji velkou nedůvěru v proklamovanou pěnu také upevňuje okolnost, že nebyla použita k odražení divokých prasat na lánech kukuřice a políčkách brambor. Nicméně, přesto vše nasvědčuje, že tím volem nakonec budu jen já, neboť v oponování pěnové terapie jsem zůstal osamocen jako kůl v plotě. Kdežto vyznavačů pozitivní účinnosti pěny přibývá. Zdá se, že pěna dostává věhlasu aspirinu a jako mast na všecko také dostane Nobelovku. Dokonce zazněl byť úsměvný symptom, že selektivního účinku páchnoucí pěny bude využito k natírání lavic v Senátu.
Bohumil Lošťák, promovaný lesní ekolog