Blokují kácení v místě, kde žijí kulíšci a tetřevi (Mladá fronta DNES)

Proti kácení stromů napadených kůrovcem v lokalitě Ztracený u Ptačího potoka na Šumavě se postavila skupina zhruba 20 ekologických aktivistů. Správa parku akci odsoudila. Prý je v souladu se zákonem.

ŠUMAVA
Ekologičtí aktivisté blokují kácení stromů napadených kůrovcem nedaleko Modravy na Šumavě. Důvodem bylo, že v nejcennější zóně parku nalezli stromy označené ke kácení.
Správa rezervace akci odsoudila a tvrdí, že kácení ve zmiňované lokalitě je v souladu se zákony.
Zhruba dvacet ekologických aktivistů se vypravilo včera ráno z Modravy směrem na Březník do lokality Ztracený u Ptačího potoka a poklidně usedli ke stromům v druhé zóně parku, kde se smí kůrovcem napadené dřeviny kácet.
"Pokácené stromy objevily naše hlídky. Rusky mluvící dřevorubci se pustili do kácení v místech, kde hnízdí tetřevi, naše nejmenší sova kulíšek a další ptáci. Když chtějí tato krásná místa zničit, musí mít výjimku ze zákona a to správa parku nemá. Pokáceny jsou už stovky stromů, a kdybychom nepřistoupili k blokádě, tak se z místa stane holina," argumentuje ekologický aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Spolu s ním a většinou mladými studenty se k blokádě na místě připojili i politici. Například Ondřej Liška ze Strany zelených. A právě v době, kdy se tato strana až do minulých voleb podílela na vládě a spravovala ministerstvo životního prostředí, došlo podle šumavských starostů a lesníků k největšímu přemnožení kůrovce na Šumavě.
"Ukazuje se totiž, že na racionální argumenty, argumenty vědců a zkušenosti ze zahraničí vedení parku neslyší. Setrváme tu tak dlouho, dokud kácení neskončí. Budeme se střídat, v sobotu přijedou další posily," řekl Liška. Hnutí DUHA poté na kácení upozornilo i policii, která vše nafotila a bude případ vyšetřovat.
Naopak správa parku si stojí za svým - kácení není v rozporu se zákonem a prý ani s názorem ministra životního prostředí. "Blokádu považujeme za akt, který zákonu odporuje. Lokalitu označíme jako pracoviště nebezpečné pro veřejnost. Budou tam moci pracovat pouze firmy, pokud někdo bude v tomto prostoru ohrožovat vlastní bezpečnost, zavoláme na něj policii. Metody Hnutí DUHA jsou nepřípustné a my se jim musíme bránit," argumentuje ředitel parku Jan Stráský.
Oblast lokality Ztracený patří především do druhé zóny ochrany přírody, kde je možné kůrovcem napadené stromy kácet. Po orkánu Kyrill v roce 2007 ale tehdejší vedení parku zařadilo lokalitu mezi bezzásahová území. Teprve nový ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ji letos v dubnu vrátil zpět mezi místa, kde se kácet smí.
Toho ihned využilo město Kašperské Hory, které zásah podpořilo. Důvodem bylo, aby se kůrovec ze státních lesů nešířil do těch jejich.
"Dozvěděl jsem se, že v této lokalitě je zhruba tři tisíce kubíků dřeva napadeného kůrovcem. Vzhledem k převládajícím jihozápadním větrům to ohrožuje naše lesy," zdůvodnil svou žádost o zásah v lokalitě Ztracený ředitel městských lesů Kašperské Hory Miroslav Mäntl.
Situace se tak nyní kvůli blokádě vyhrotila. Mäntl upozornil, že pokud kácení Hnutí DUHA zhatí, bude město žádat zaplacení vzniklé škody v jejich porostech. "Budeme je žalovat za ničení našeho majetku," dodal.
I podle náměstka ředitele parku Jiřího Mánka by se v lokalitě, kde DUHA protestuje, mělo kácet. "Z více než dvou třetin se jedná o smrky uměle vysázené člověkem. Věk většiny porostu je 75 let," řekl.

Může dorazit až k Modravě
Správa parku je stejně jako ekologičtí aktivisté rozhodnuta za svou pravdu bojovat. Ekologičtí aktivisté zůstanou na místě klidně několik dnů, správa parku bude zase pokračovat v kácení. "S kůrovcem nemůžeme žertovat. Pokud chceme zachovat uModravy lesy zelené, je třeba se kůrovci postavit," sdělil rezolutně Stráský.
Správu parku podporuje i starosta Modravy Antonín Schubert. Ves je od Ptačího potoka vzdálena tři kilometry. "Nikdo nechce mít za okny uschlé lesy. Jestli se kůrovec nezastaví nyní, pak může dorazit až k Modravě," apeluje Schubert.