Straky, zlodějky mláďat (Haló noviny)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
SVĚT ZVÍŘAT
Černobílé straky se vedle kosů a vran staly běžným členem hejn městských ptáků. Všimli jste si ale, že kde se vyskytují straky ve větší míře, ubývá drobných pěvců? Může za to stračí nenasytnost.
Každý jistě straku pozná. Se svým černobílým zbarvením je nezaměnitelná. Najdete ji prakticky v celé Evropě, Asii a také v severní Africe a Americe. Zde všude vytvořila dvanáct mírně odlišných poddruhů. Ne každý ale ví, že patří mezi krkavcovité pěvce. Jako ostatně všichni krkavcovití jsou i straky poměrně inteligentní a přizpůsobiví ptáci, kteří žijí nejen ve volné, mírně zalesněné, "parkové" krajině, ale v posledních desetiletích i v blízkosti lidských sídlišť.
Tak, jak rostla krotkost strak, a ty se začaly stěhovat k lidem a tedy i ke snadnému zdroji obživy, rostl i jejich počet.
Dnes na našem území hnízdí přes sto tisíc párů těchto černobílých ptáků. Ornitologové si ale začínají všímat, že tam, kde je strak více, mizí drobní pěvci, jako jsou například sýkorky, skřivani, ale i bažanti a koroptve. A může za to stračí jídelníček.
Straky jsou totiž schopny se v podstatě živit čímkoliv včetně odpadků. V přírodě se živí převážně různým hmyzem, měkkýši, drobnými obratlovci či většími mršinami, ale i rostlinnou stravou, semeny a plody. Aby měly straky dostatek bílkovin, nebojí se ale ani vykrádat hnízda jiných ptáků a žrát vejce i malá holátka. K tomu ovšem dochází jen v době hnízdění ostatních ptáků. Někteří ornitologové ji proto označují za škodnou. Její řádění ale netrvá tak dlouho, tudíž není oficiálně jisté, jak velký dopad chování strak na populace menších ptáků má.
Straky samy hnízdí v celku bez problému. Staví poměrně bytelné >nepořádné« hnízdo většinou vysoko v korunách stromů i v klidných ulicích měst. Základním materiálem jsou suché větve pokryté hlínou a drnem. Hnízdní kotlinku vystýlá kořínky, stébly a chlupy a vše je shora kryto jakousi stříškou z větviček.
Tato stříška má chránit hlavně před případnými útočníky. První vajíčka se v hnízdech mohou objevovat již v průběhu března. Ve snůšce bývá 5-8 olivově skvrnitých vajec. Na vejcích sedí 17-18 dní většinou jen samice a pak jsou mláďata ještě dalších 22-27 dní krmena oběma rodiči na hnízdě. Po výletu z hnízda zůstávají mladí s rodiči až do příštího jara.
Na druhou stranu jsou straky i prospěšné. Jejich bytelná hnízda často dalším rokem využivají u nás chráněné druhy ptáků, jako jsou užitečné poštolky a kalousi. Ti se tedy sdružují v místech s výskytem strak a společně s nimi loví ve velkém myši a hraboše na polích.
A jak je to se strakami zlodějkami? Je známo, že straky mají rády lesklé věci, které si nosí do hnízda. Vždyť i ony samy se umí hezky lesknout. Všimli jste si kovového zbarvení jejich křídel a ocasu za letu? Ať škodná či užitečný pták, je tedy straka hlavně dalším klenotem naší pestré ptačí říše.
Černobílé straky se vedle kosů a vran staly běžným členem hejn městských ptáků. Všimli jste si ale, že kde se vyskytují straky ve větší míře, ubývá drobných pěvců? Může za to stračí nenasytnost.
Každý jistě straku pozná. Se svým černobílým zbarvením je nezaměnitelná. Najdete ji prakticky v celé Evropě, Asii a také v severní Africe a Americe. Zde všude vytvořila dvanáct mírně odlišných poddruhů. Ne každý ale ví, že patří mezi krkavcovité pěvce. Jako ostatně všichni krkavcovití jsou i straky poměrně inteligentní a přizpůsobiví ptáci, kteří žijí nejen ve volné, mírně zalesněné, "parkové" krajině, ale v posledních desetiletích i v blízkosti lidských sídlišť.
Tak, jak rostla krotkost strak, a ty se začaly stěhovat k lidem a tedy i ke snadnému zdroji obživy, rostl i jejich počet.
Dnes na našem území hnízdí přes sto tisíc párů těchto černobílých ptáků. Ornitologové si ale začínají všímat, že tam, kde je strak více, mizí drobní pěvci, jako jsou například sýkorky, skřivani, ale i bažanti a koroptve. A může za to stračí jídelníček.
Straky jsou totiž schopny se v podstatě živit čímkoliv včetně odpadků. V přírodě se živí převážně různým hmyzem, měkkýši, drobnými obratlovci či většími mršinami, ale i rostlinnou stravou, semeny a plody. Aby měly straky dostatek bílkovin, nebojí se ale ani vykrádat hnízda jiných ptáků a žrát vejce i malá holátka. K tomu ovšem dochází jen v době hnízdění ostatních ptáků. Někteří ornitologové ji proto označují za škodnou. Její řádění ale netrvá tak dlouho, tudíž není oficiálně jisté, jak velký dopad chování strak na populace menších ptáků má.
Straky samy hnízdí v celku bez problému. Staví poměrně bytelné >nepořádné« hnízdo většinou vysoko v korunách stromů i v klidných ulicích měst. Základním materiálem jsou suché větve pokryté hlínou a drnem. Hnízdní kotlinku vystýlá kořínky, stébly a chlupy a vše je shora kryto jakousi stříškou z větviček.
Tato stříška má chránit hlavně před případnými útočníky. První vajíčka se v hnízdech mohou objevovat již v průběhu března. Ve snůšce bývá 5-8 olivově skvrnitých vajec. Na vejcích sedí 17-18 dní většinou jen samice a pak jsou mláďata ještě dalších 22-27 dní krmena oběma rodiči na hnízdě. Po výletu z hnízda zůstávají mladí s rodiči až do příštího jara.
Na druhou stranu jsou straky i prospěšné. Jejich bytelná hnízda často dalším rokem využivají u nás chráněné druhy ptáků, jako jsou užitečné poštolky a kalousi. Ti se tedy sdružují v místech s výskytem strak a společně s nimi loví ve velkém myši a hraboše na polích.
A jak je to se strakami zlodějkami? Je známo, že straky mají rády lesklé věci, které si nosí do hnízda. Vždyť i ony samy se umí hezky lesknout. Všimli jste si kovového zbarvení jejich křídel a ocasu za letu? Ať škodná či užitečný pták, je tedy straka hlavně dalším klenotem naší pestré ptačí říše.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.