Vábení jelenů slyšeli i sokoli (Českobudějovický deník)

V někdejším loveckém zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou se sešli myslivci

Hluboká nad Vltavou
Tisíce příznivců lesa a zvěře přitáhly v sobotu Národní myslivecké slavnosti, které se konaly v zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Tradičním vrcholem akce, pořádané pobočkou Národního zemědělského muzea, bylo mistrovství České republiky ve vábení jelenů. Zaplněné nádvoří při něm sledovalo s napětím souboj sedmnácti vábičů.
Na vybroušený volský roh, mořskou mušli nebo na obyčejnou vysunovací plastovou trubku napodobovali soutěžící co nejvěrněji hlas mladého nebo starého jelena a další zvuky krále lesa. "Vábí se v podstatě srnčí zvěř," zmínil ale při soutěži Jiří Kasina, šéfredaktor časopisu Myslivost. "My jelena nevábíme, je to spíš soutěž v provokování," dodal Kasina. Cílem lovce je vlastně vylákat jelena k souboji s vábičem, čili neexistujícím sokem, a dostat tak zvíře na mušku.
Soutěž je přísně anonymní a porotci při ní sedí zcela skryti v kukaních. Z nich jen ukazují bodové hodnocení. O vítězi rozhodl tentokrát jediný bod z více než sta možných.
Nejlepším vábičem se stal Josef Kapras z Arnoštova v Podkrkonoší. "Na soutěže jezdím od dětství. Poprvé jsem na ní byl v patnácti," řekl ke své průpravě Kapras, který si za vítězství odnesl třeba lovecký tesák nebo kulovou kozlici, kterou darovala firma Heym, tradiční výrobce loveckých zbraní. O tom, že je český titul v dobrých rukou, svědčí i to, že Kapras se jako první Čech stal v roce 2005 ve vábení jelenů mistrem Evropy. Sám vábí na tak zvanou řevnici, tedy vybroušený volský roh. "Dostal jsem řevnici od pana doktora Rudolfa," připomněl Kapras velkou postavu mezi vábiči, myslivce ze západních Čech. I další ze soutěžících Michal Bledý z Horního Slavkova vábil na nástroj získaný od zmíněného západočeského myslivce.
I když vítěz si své umístění považuje, přece jen setkání s jelenem v lese je podle Kaprase něčím mimořádným. "Soutěž je pěkná věc, ale když to člověk může použít v praxi a může toho jelena navábit a povede se to, tak to je ta nejlepší odměna," zdůraznil nejlepší český vábič roku 2011.
Kromě vábení ale myslivecké slavnosti na Ohradě nabídly například soutěže koní v tahu nebo stánek sokolníků, kteří mají klub při Českomoravské myslivecké jednotě. Novinkou byl volný vstup do vedlejší zoo.
Došlo i na odborné debaty. Třeba o daňčích oblastech. Mladý myslivec z Jindřichohradecka Aleš Maxa si nenechal ujít příležitost sejít se s Oldřichem Tripesem, jedním ze zakladatelů daňčí oblasti u Komařic. "Chtěli jsme obnovit daňčí oblast u Jemčiny. Jednou tam už v minulosti byla. Psal jsem na to téma i diplomovou práci," uvedl Maxa a dodal, že kvůli tomu před lety kontaktoval i komařického myslivce.
"Obnovit u nás daňčí oblast se ale nepovedlo," posteskl si Maxa. Nepodařilo se podle něj docílit toho, aby se Lesy ČR jako majitel honiteb a jejich pronajímatelé podřídili jednotným pravidlům. "Nepovedlo se najít stejný zájem," vysvětlil Maxa a doplnil, že se hodně loví staří daňci, kteří chybí v populaci, a zhoršuje se tak genofond oblasti. "Klobouk dolů před komařickými myslivci," konstatoval Maxa jako poklonu Tripesovi. "My máme teď v oblasti šestnáct honiteb a určujme přísná pravidla odstřelu," zmínil Oldřich Tripes a dodal, že některé příběhy, které s tím souvisejí, popsal i v nové knize, kterou křtil na mysliveckých slavnostech. "Zelená vyznání a poznání jsou povídky veselé i smutné, podle skutečných událostí," řekl Tripes a dodal, že kniha byla křtěná tesákem, aby to bylo po myslivecku.
Martin Slaba, ředitel pobočky Národního zemědělského muzea, která v Ohradě sídlí, odhadl počet návštěvníků mysliveckých slavností na šest až sedm tisíc lidí.