Vládní čtvrť v Berlíně obsazují mývalové, lišky a spol. (tyden.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Rackové na Spolkovém sněmu, mývalové v okolí zámku Bellvue nebo lišky v zahradě kancléřského úřadu - mezi divokými zvířaty patří berlínská vládní čtvrť už dlouho k velmi oblíbeným adresám. V některých místech a chvílích už tato zvířata spíše terorizují okolí.
Není to obyčejný mýval, je to "mýval-terorista". Aspoň pro obyvatele v okolí velkopanského zámku Bellevue, oficiálního sídla německého prezidenta. Neoblíbené zvířátko se naučilo neustále lézt do popelnic místních lidí a nechce se dát vystrnadit ven. Bouchání, cukání, třepání - nic nepomáhá. Proč taky, když jsou dovnitř vhazovány další odpadky, pardon - potrava!
V hlavním městě už mezi popelnicemi, dlažbou a kancléřským úřadem vegetuje přes 1200 mývalů a trend je stoupající, úspěšně se množí. Ostatně vládní čtvrť se už dávno stala dobrou adresou i pro další divoká zvířata.
Racek stříbřitý že patří na mořské pobřeží? Pokud někdo zastává tento názor, expert na divočinu Derk Ehlert ho při vyjížďce na člunu po Sprévě rád poučí o omylu. "Tihle ptáci se stále častěji usídlují ve vnitrozemí," říká. A v německé metropoli se neusídlili jen tak někde: čtyři hnízdící páry si vybraly přímo budovu Spolkového sněmu. V Berlíně s rozsáhlými zelenými a ještě většími vodními plochami našlo své místo na dvacet tisíc živočišných i rostlinných druhů.
"V žádném jiném evropském městě nenajdete tak širokou škálu flóry a fauny." Například v Berlíně žije odhadem 2800 slavíků.
Noví obyvatelé nezaměstnávají jen lidské sousedy, ale také policii. Nedávno si například zvolila jistá liška za své hlavní loviště, tedy terén pro získávání potravy, budovu hlavního nádraží. S naprostou samozřejmostí chodila otevřenými branami mezi lidi v hale i na nástupištích. Strach projevovali spíše překvapení lidé, kteří se začali obávat nákazy vztekliny. Policie musela kmotru lišku vymanévrovat ven.
"Některá zvířata přitom zůstanou v klidu, berou to jako běžnou věc. Spíš musíme uklidňovat lidi," říká odborník.
Vidět se však většina divoké fauny nechává spíš zřídka. Z vody může bedlivý pozorovatel zpozorovat některé exotické druhy jako asijskou mandarínskou kachnu s oranžovým peřím, kolem Vítězného sloupu si v klidu nad pouliční dopravou krouží některý ze 160 jestřábů nebo ze 40 káňat myšilovů.
V Domě kultury dokonce najdete pozoruhodnou zvláštnost: v jedné budově zde žijí králíci a lišky. "Lišky asi ještě nepřišly na to, že králíci jsou chutní," říká Ehlert. Asi jim víc chutná strava z popelnic. Podél vody rozezná tento odborník často už jen po hlasu kachny divoké, lysky a rorýse.
Avšak i ptáci se už soužitím v těsné blízkosti s lidmi mění. Kosi a špačci například přibírají do svého zpěvného repertoáru typicky velkoměstské melodie z vyzvánějících mobilů. "Na samičky to při namlouvání působí asi obzvlášť světácky."
Není to obyčejný mýval, je to "mýval-terorista". Aspoň pro obyvatele v okolí velkopanského zámku Bellevue, oficiálního sídla německého prezidenta. Neoblíbené zvířátko se naučilo neustále lézt do popelnic místních lidí a nechce se dát vystrnadit ven. Bouchání, cukání, třepání - nic nepomáhá. Proč taky, když jsou dovnitř vhazovány další odpadky, pardon - potrava!
V hlavním městě už mezi popelnicemi, dlažbou a kancléřským úřadem vegetuje přes 1200 mývalů a trend je stoupající, úspěšně se množí. Ostatně vládní čtvrť se už dávno stala dobrou adresou i pro další divoká zvířata.
Racek stříbřitý že patří na mořské pobřeží? Pokud někdo zastává tento názor, expert na divočinu Derk Ehlert ho při vyjížďce na člunu po Sprévě rád poučí o omylu. "Tihle ptáci se stále častěji usídlují ve vnitrozemí," říká. A v německé metropoli se neusídlili jen tak někde: čtyři hnízdící páry si vybraly přímo budovu Spolkového sněmu. V Berlíně s rozsáhlými zelenými a ještě většími vodními plochami našlo své místo na dvacet tisíc živočišných i rostlinných druhů.
"V žádném jiném evropském městě nenajdete tak širokou škálu flóry a fauny." Například v Berlíně žije odhadem 2800 slavíků.
Noví obyvatelé nezaměstnávají jen lidské sousedy, ale také policii. Nedávno si například zvolila jistá liška za své hlavní loviště, tedy terén pro získávání potravy, budovu hlavního nádraží. S naprostou samozřejmostí chodila otevřenými branami mezi lidi v hale i na nástupištích. Strach projevovali spíše překvapení lidé, kteří se začali obávat nákazy vztekliny. Policie musela kmotru lišku vymanévrovat ven.
"Některá zvířata přitom zůstanou v klidu, berou to jako běžnou věc. Spíš musíme uklidňovat lidi," říká odborník.
Vidět se však většina divoké fauny nechává spíš zřídka. Z vody může bedlivý pozorovatel zpozorovat některé exotické druhy jako asijskou mandarínskou kachnu s oranžovým peřím, kolem Vítězného sloupu si v klidu nad pouliční dopravou krouží některý ze 160 jestřábů nebo ze 40 káňat myšilovů.
V Domě kultury dokonce najdete pozoruhodnou zvláštnost: v jedné budově zde žijí králíci a lišky. "Lišky asi ještě nepřišly na to, že králíci jsou chutní," říká Ehlert. Asi jim víc chutná strava z popelnic. Podél vody rozezná tento odborník často už jen po hlasu kachny divoké, lysky a rorýse.
Avšak i ptáci se už soužitím v těsné blízkosti s lidmi mění. Kosi a špačci například přibírají do svého zpěvného repertoáru typicky velkoměstské melodie z vyzvánějících mobilů. "Na samičky to při namlouvání působí asi obzvlášť světácky."
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.