Heřmanický rybník - evropsky významná lokalita (Moravskoslezský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Na místě stále hořící haldy budou po její rekultivaci vysázeny stromy a vznikne lesopark
Historie
Mezi Bohumínem a Heřmanicemi, v nivě řeky Odry, je rozsáhlá oblast rybníků. Některé z nich zde byly již ve 14. a 15. století, tedy dříve než v jižních Čechách. Největší z nich - Heřmanický - je nedaleko bývalé šachty Ida, po druhé světové válce přejmenované na Generalissimus Stalin, o pár let později na Antonín Zápotocký. Nakonec se z něho stal Důl Heřmanice, dnes již zrušený.
Samotný Heřmanický rybník má rozlohu přes 121 hektarů a jeho vlastníkem je společnost RPG RE Land. V současné době to vlastně již není původní rybník, ale od roku 1972 dávkovací nádrž důlních vod. Tyto silně mineralizované vody jsou dvojího druhu: sodobikarbonátové s obsahem oxidu uhličitého a sodnová penatochloritové. Nachází se v nich zvýšený obsah jódu a bromu. Z tohoto důvodu je tento biotop, pokud jde o výskyt živočichů, specifický. Heřmanický rybník slouží ke sportovnímu rybaření, v ostatních se chovají tržní ryby.
Ohrožení živočichové
Nachází se zde jedinečné a bohaté rákosiny, kterých stále přibývá, protože v důsledku poddolování dochází stále k poklesům půdy. Zabírají plochu 107 hektarů, což je rozloha ve Slezsku zcela výjimečná. Rozsáhlé mokřady zde vznikly teprve koncem 20. století. V této Evropsky významné lokalitě (EVL) je unikátní výskyt rostlin i živočichů, navíc leží na významné evropské tahové cestě ptactva. Žijí zde populace vzácného bukače velkého, což je sedmdesát šest centimetrů velký pták. Živí se rybami, žábami, malými savci a ptáky. Hnízdo si staví v rákosinách se stojatou vodou. Takových míst u nás už mnoho není. V českých zemích je těchto ptáků jen několik desítek. Nacházíme zde také bukáčka malého, slavíka modráčka a sýkořici vousatou. Na otevřených mokřadech hnízdí vodouš rudonohý či břehouš černoocasý. Je zde dokonce jediné prokázané hnízdiště husy velké na severní Moravě a ve Slezsku. Najdeme zde také bekasinu otavní, což je menší příbuzná sluky lesní. Při tokání vyluzuje mekavé zvuky, které vznikají za střemhlavého letu prouděním vzduchu o hranu ocasních per. Vedle ptáků zde žijí čolek velký, skokan skřehotavý, ještěrka živorodá či žába žlutobřichá. Objevují se jeřábi popelaví, jsou slyšet sametové hlasy protahujících kolih velkých. Nebo třeba tato rarita: v ptačí oblasti u Heřmanického rybníka našlo útočiště hejno exotických plameňáků růžových. V této přírodní oblasti žije například 113 zvláště chráněných a 144 ohrožených druhů obratlovců. V prosinci 2004 byla celá zmíněná rybniční oblast zahrnuta do soustavy Natura 2000, načež česká vláda schválila zařazení území do kategorie Evropsky významná lokalita. Její význam je však mnohem větší, proto byla rozběhnuta šestiletá lhůta na vyhlášení zvláště chráněného území. To je logický závěr.
Halda mizí
Na západní straně Heřmanického rybníka je historická halda. Stala se zvláštní tím, že - na rozdíl od haldy Emy - silně prohořívá. Státní podnik Diamo provádí v současné době její odtěžování za současného hašení. Zpracovaný kámen se používá například k výstavbě dálnice v Polsku. Je to sisyfovská práce, která bude možná trvat deset až patnáct let. Jde vlastně o radikální systém rekultivace haldy, který je svým způsobem také ekologickou zátěží, zejména pokud jde o prašnost. Dokonce prohořívá i podloží vysoce frekventované silnice, po které jezdí těžká nákladní auta. Cesta se může sesunout a auto skončí v rybníku. Prohořívání haldoviny v bezprostřední blízkosti rybníka způsobuje, že se do vody dostávají za deště jedovaté látky.
Magistrát města Ostravy a zástupci radnice ze Slezské Ostravy uvažují již nyní otom, že na ploše po odtěžené haldě Dolu Heřmanice bude lesopark. Také cyklistické a turistické trasy kolem rybníka by měly být zkulturněny, trasy zpevněny, vytvořena odpočinková místa, vystavěn (snad) dokonce ekologický srub s možností občerstvení. Zatím tomu tak není, místo spíš přitahuje různé živly, před dvěma týdny zde dokonce policie zatýkala komunitu narkomanů, která násilím obsadila jednu z rybářských chatek.
Historie
Mezi Bohumínem a Heřmanicemi, v nivě řeky Odry, je rozsáhlá oblast rybníků. Některé z nich zde byly již ve 14. a 15. století, tedy dříve než v jižních Čechách. Největší z nich - Heřmanický - je nedaleko bývalé šachty Ida, po druhé světové válce přejmenované na Generalissimus Stalin, o pár let později na Antonín Zápotocký. Nakonec se z něho stal Důl Heřmanice, dnes již zrušený.
Samotný Heřmanický rybník má rozlohu přes 121 hektarů a jeho vlastníkem je společnost RPG RE Land. V současné době to vlastně již není původní rybník, ale od roku 1972 dávkovací nádrž důlních vod. Tyto silně mineralizované vody jsou dvojího druhu: sodobikarbonátové s obsahem oxidu uhličitého a sodnová penatochloritové. Nachází se v nich zvýšený obsah jódu a bromu. Z tohoto důvodu je tento biotop, pokud jde o výskyt živočichů, specifický. Heřmanický rybník slouží ke sportovnímu rybaření, v ostatních se chovají tržní ryby.
Ohrožení živočichové
Nachází se zde jedinečné a bohaté rákosiny, kterých stále přibývá, protože v důsledku poddolování dochází stále k poklesům půdy. Zabírají plochu 107 hektarů, což je rozloha ve Slezsku zcela výjimečná. Rozsáhlé mokřady zde vznikly teprve koncem 20. století. V této Evropsky významné lokalitě (EVL) je unikátní výskyt rostlin i živočichů, navíc leží na významné evropské tahové cestě ptactva. Žijí zde populace vzácného bukače velkého, což je sedmdesát šest centimetrů velký pták. Živí se rybami, žábami, malými savci a ptáky. Hnízdo si staví v rákosinách se stojatou vodou. Takových míst u nás už mnoho není. V českých zemích je těchto ptáků jen několik desítek. Nacházíme zde také bukáčka malého, slavíka modráčka a sýkořici vousatou. Na otevřených mokřadech hnízdí vodouš rudonohý či břehouš černoocasý. Je zde dokonce jediné prokázané hnízdiště husy velké na severní Moravě a ve Slezsku. Najdeme zde také bekasinu otavní, což je menší příbuzná sluky lesní. Při tokání vyluzuje mekavé zvuky, které vznikají za střemhlavého letu prouděním vzduchu o hranu ocasních per. Vedle ptáků zde žijí čolek velký, skokan skřehotavý, ještěrka živorodá či žába žlutobřichá. Objevují se jeřábi popelaví, jsou slyšet sametové hlasy protahujících kolih velkých. Nebo třeba tato rarita: v ptačí oblasti u Heřmanického rybníka našlo útočiště hejno exotických plameňáků růžových. V této přírodní oblasti žije například 113 zvláště chráněných a 144 ohrožených druhů obratlovců. V prosinci 2004 byla celá zmíněná rybniční oblast zahrnuta do soustavy Natura 2000, načež česká vláda schválila zařazení území do kategorie Evropsky významná lokalita. Její význam je však mnohem větší, proto byla rozběhnuta šestiletá lhůta na vyhlášení zvláště chráněného území. To je logický závěr.
Halda mizí
Na západní straně Heřmanického rybníka je historická halda. Stala se zvláštní tím, že - na rozdíl od haldy Emy - silně prohořívá. Státní podnik Diamo provádí v současné době její odtěžování za současného hašení. Zpracovaný kámen se používá například k výstavbě dálnice v Polsku. Je to sisyfovská práce, která bude možná trvat deset až patnáct let. Jde vlastně o radikální systém rekultivace haldy, který je svým způsobem také ekologickou zátěží, zejména pokud jde o prašnost. Dokonce prohořívá i podloží vysoce frekventované silnice, po které jezdí těžká nákladní auta. Cesta se může sesunout a auto skončí v rybníku. Prohořívání haldoviny v bezprostřední blízkosti rybníka způsobuje, že se do vody dostávají za deště jedovaté látky.
Magistrát města Ostravy a zástupci radnice ze Slezské Ostravy uvažují již nyní otom, že na ploše po odtěžené haldě Dolu Heřmanice bude lesopark. Také cyklistické a turistické trasy kolem rybníka by měly být zkulturněny, trasy zpevněny, vytvořena odpočinková místa, vystavěn (snad) dokonce ekologický srub s možností občerstvení. Zatím tomu tak není, místo spíš přitahuje různé živly, před dvěma týdny zde dokonce policie zatýkala komunitu narkomanů, která násilím obsadila jednu z rybářských chatek.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.