Bobr se šíří. A s ním i zakázky na jeho zastavení (Mladá fronta DNES)

Soužití s bobrem v Česku se začíná prodražovat. Chráněný druh se rychle množí a šíří se i tam, kde překáží. Jen na jižní Moravě se proti němu v příštích dvou letech postaví stěny a ohradníky za bezmála padesát milionů korun.

LEDNICE
V Česku se rozjede dosud největší projekt na obranu před škodami způsobenými chráněným hlodavcem bobrem evropským. Ten v Lednicko-valtickém zámeckém parku okusuje vzácné stromy a působí úhyn ryb v zámecké Černé Dyji. S pomocí 29 milionů korun by se bobr mohl parku do budoucna vyhnout.
Národní památkový ústav získal na projekt z evropského operačního programu životního prostředí 25 milionů na elektrické ohradníky, kamenné stěny a česlové stěny. To má zabránit bobrům se do parku dostat. Dosud správce zámeckého parku proti bobří populaci bojoval přirozenými cestami - natíral stromy výkaly vlků z brněnské zoologické zahrady. Nátěry se však musí obnovovat a na to nejsou kapacity. Zda plot park stoprocentně ochrání, není přitom jisté. "Aby byl plot účinný, nesmí jít podhrabat, nesmí prorůst mokrou trávou a nesmí na něj spadnout velké větve stromů," popisuje zoolog Roman Zajíček z brněnské Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Zatím ještě není vypsaný ani tendr na projekt. Bobr sužuje park zhruba od roku 2003. Protibobří opatření by mohla být hotova nejdřív v roce 2013.
Dotace z Unie na bobra dostane o pár kilometrů dál na Dyji také Povodí Moravy. Bobr zde narušuje hráze, a tak hrozí rozlití vody do obytných čtvrtí Břeclavi a Staré Břeclavi. Ocelové štětové stěny, případně pokrytí břehů pletivem, přijdou na 17 milionů korun, většinu opět uhradí evropské fondy.
Bobr se rychle šíří republikou. Odhaduje se, že v Česku žije 2 až 2,5 tisíce jedinců, tedy šestkrát víc než před pěti lety. Vyskytuje se především na jižní Moravě a na Olomoucku. Jedna rodina o zhruba pěti jedincích obývá striktně hájené teritorium o velikosti jeden až dva kilometry délky vodního toku. Může být prospěšný: je schopen revitalizovat nevhodně napřímené vodní toky a dát tak vzniknout druhově pestrým mokřadům a zpomalit odtok vody z povodí.
Chráněný hlodavec byl u nás před 300 lety vyhuben a do české přírody se vrátil v osmdesátých letech minulého století. Jenže krajina se od té doby působením člověka změnila. O teritorium se bobři doslova perou a navzájem se vytlačují i na místa, kde překážejí lidem.
Nejvíce vadí budování bobřích nor v hrázích vodních toků a nádrží a ohryz dřevin. Stát ze zákona hradí škody způsobené chráněnými živočichy, nejvíc se jich nárokuje v Jihomoravském kraji. Za posledních pět let zaznamenali škody za 27 milionů korun. Inkasuje především Národní památkový ústav a státní podnik Lesy ČR.

Bobří koncepce
Kvůli rychle rostoucí bobří populaci chystá ministerstvo životního prostředí spolu s ministerstvem zemědělství do konce roku zpracovat "bobří koncepci". Program péče o bobra má vyvážit jeho ochranu na straně jedné a zároveň předcházet škodám.
Rychle se množící bobr trápí správce vodních toků pečující o protipovodňové hráze, vlastníky rybníků a správce komunikací, jimž bobr ucpává odvodňovací kanály. Úvahy o tom, že by se bobr mohl stát lovnou zvěří, tu byly.
K tomu by však Česko potřebovala výjimku v rámci EU. Odstřel je povolen ve Skandinávii, v Pobaltí a Polsku. Tam je bobrů mnohonásobně víc. Pro představu - v Lotyšsku, které je velké zhruba jako Česká republika, se populace odhaduje na 80 tisíc bobrů. Lovná sezona trvá od srpna do konce dubna, bobří maso je považováno za chutnou zvěřinu. Bobři byli vždy loveni pro maso, kožich a žlázy využívané v kosmetice a lékařství.
Možností odstřelu by poškození nicméně přišli o právo na náhradu bobřích škod od státu. Střílení nedoporučují ani odborníci - bobr by se v reakci na pronásledování mohl začít množit ještě rychlejším tempem než dosud. Jednou zmožností je tak jeho odchyt zaživa. Co by se s odchycenými zvířaty dělo dál, však nikdo nechce nahlas říci.
I když v Česku není lov bobrů povolen, na jižní Moravě prý bobří klobásky patří k místním specialitám.

Bobři v regionech
                  severní Čechy  západní Čechy  Morava  Podyjí
2003                12                       62               143      121
2004                18                     108               402      303
2005                15                     115               398      777
2006                11                     128               735      827
2007                12                     175               576      533
2008                23                     274             1187      691

Na jaké části ČR bobr žije
2003 7,56 %
2008 25,49 %

Celkové škody
2004 1 483 336 Kč
2008 6 075 339 Kč
nárůst 409,6 %

Kolik u nás žije bobrů Bobr byl u nás vyhuben v 17. století, do přírody opět nasazen v roce 1991 v počtu 300 kusů

FAKTA
Bobr evropský (Castor fiber) Váží až 30 kg, dožívá se až 35 let. Pod vodou vydrží 20 minut. Samice rodí 2-5 mláďat, která dva roky žijí v mateřské kolonii, pak je vytlačí nová mláďata a musí si hledat vlastní teritorium. V Česku je už bobr nucen se stěhovat i na území, kde se střetává s člověkem (ucpává odvodňovací kanály na polích, zavrtáváním nor do hrází může způsobit zhroucení hrází a povodně).