Myslivci vyhánějí mláďata z trávy (Právo)

Bez pušek, zato s plašiči a psy, vycházejí v těchto dnech, tak jako každoročně v červnu, do polí a luk stovky myslivců. Jdou chránit mláďata, především srnčí a drobné zvěře, která jsou ve vysoké trávě v nebezpečí, protože přišla doba kosení.
"V tomto období je to běžná každodenní činnost všech mysliveckých sdružení v celé republice. Kdybychom to nedělali, přišli bychom o polovinu zvěře. V lukách jsme byli naposled dnes ráno. Já sám jsem za pomoci cvičeného psa vynesl tři srnčata. Vynášíme je do bezpečných míst, kde je srna najde," řekl Právu myslivecký hospodář daňčí oblasti Trhovosvinenska a Todeňské hory Oldřich Tripes.

Bílá je v přírodě nepřirozená
"Máme vždycky informaci o tom, která lokalita se bude kosit. Večer před tím rozneseme a rozmístíme plašiče," vysvětlil jednatel myslivců ze Staříče Lubomír Hajný.
Plašič popsal jako dvou- až třímetrovou tyč, na jejichž koncích je kus polystyrénu. "Bílá barva je v přírodě nepřirozená a zvířata se jí bojí. Při sebemenším závanu větru se polystyrén dotkne tyče nebo trávy, a toho se zvěř lekne," řekl s tím, že srna je ze zavěšeného polystyrénu tak vyplašená, že v průběhu noci odvede mláďata do bezpečí.
"Ale funguje to jen jeden den. Takže se ráno kosit musí. Jinak by si zvěř zvykla," upozornil Hajný a dodal, že louku určenou ke kosení projdou myslivci ještě ráno s loveckými psy, vycvičenými k tomu, aby zvěř našli a vyhnali z louky ven. "Navíc je každá louka při kosení rozdělena do tří až pěti dílců, aby měla zvěř šanci na únik. A plašiče jsou umístěny přímo i na žací technice," prozradil.
Účinnost plašení je prý až 90 procent. "Stane se, že jsou mláďata malá a nejsou schopná odejít sama nebo je matka neodnese. V tom případě, pokud je to možné, tak se to obkosí kolem dokola," objasnil. Podle Petra Šebka z odboru životního prostředí ústeckého magistrátu mají zemědělci za povinnost před sečí luk tuto skutečnost oznámit myslivcům, nikoliv úřadu.

Spolupracují se zemědělci
"Záleží pak na nich, zda jdou zvěř vyhánět. Ochrana mláďat je velmi důležitá, nejkritičtější doba je právě teď," řekl Právu Šebek. Dotázaní myslivci se většinou shodli v tom, že na rozdíl od minulosti spolupráce myslivců a zemědělců velmi dobře funguje. "Dříve byly ztráty velké, na jedné louce jsme zaznamenali i šest mrtvých srnčat. Nyní pravidelně bereme psy a srnčata, i když nevydávají žádný pach, najdeme," řekl myslivec Roman Čapek z Hlinné na Litoměřicku.
"Spolupracujeme se zemědělci, kteří nás informují, kdy a kde budou sekat. Den předem nebo přímo ten den pak tyto porosty procházíme se psem. Naopak my zase upozorňujeme zemědělce, aby si instalovali na stroje plašiče. Současné moderní stroje širokořádkové nedávají zvěři, zejména mláďatům, mnoho šancí, aby před nimi utekla," vysvětlil Vladimír Šabata, předseda okresního mysliveckého spolku Rychnov nad Kněžnou. Ohrožena jsou zejména mláďata na travních porostech, pastvinách, jetelovinách, neboť je čas senoseče a silážování.
"Tím, že myslivec se psem projde místy, která budou druhý den sekána, zanechá pachovou stopu, která matky varuje, že v těchto místech není bezpečno. A své mládě tu neodloží," vysvětluje preventivní význam obchůzek se psy Stanislav Špelda, předseda okresního mysliveckého spolku v Hradci Králové.