Malý velký nepřítel zvířat i lidí (Moje zdraví)

Klíšťata dovedou způsobit vážné nepříjemnosti nejen lidem. Leckdy pořádně zkomplikují život také domácím mazlíčkům, především však zvířatům, která se pohybují ve volné přírodě.

Klíšťata si tedy ve venkovních výbězích mohou počíhat například i na morčata nebo králíky. "Největší riziko hrozí psům a kočkám pohybujícím se v ohrožených oblastech," říká MVDr. Václav Mráz z Veterinární kliniky Anděl v Praze 5.
"Od infikovaného klíštěte se mohou nakazit nejčastěji Lymskou borreliózou, u lidí známá klíšťová encefalitida se u psů téměř nevyskytuje," dodává. Venkovním kočkám riziko borreliózy příliš nehrozí. Od klíštěte se ale mohou nakazit třeba hemobartonelózou.

Zrádné louky
Klíšťata se v přírodě vyskytují po celý rok, svoji hlavní sezónu ovšem mají v jarních měsících a začátkem podzimu. Ještě donedávna měla svůj "rajón" většinou v nižších zeměpisných polohách, zatímco dnes už se vyskytují i ve vyšších oblastech. "Nejlépe se jim daří na neupravených, zarostlých loukách," upřesňuje MVDr. Mráz.
Po každé procházce by proto chovatel měl svého domácího mazlíčka prohlédnout. A pokud si povšimne přisátého klíštěte, opatrně ho odstranit. Zvolit správnou techniku je velmi důležité už proto, že při neopatrné manipulaci s tímto malým velkým nepřítelem se může nakazit i člověk.

Zapomeňte na masti!
Doporučení "jak na to" můžete na internetu najít velké množství, podle slov veterinárního lékaře však v zásadě platí: "Klíště ničím nenatírat ani ho neusmrcovat přímo na zvířeti!" V posledním předsmrtném záchvatu totiž tento nebezpečný parazit obvykle vypustí sliny, které obsahují zdroj infekce. "Úplně nejlepší jsou speciální pinzetky na vyndávání klíšťat, jež se prodávají v chovatelských potřebách," radí doktor Mráz. Celkem bezpečně však tuto "operaci" zvládnete i s pomocí tzv. krokodýlka.

Po vyjmutí klíštěte ještě zvíře pozorujte
Čím dříve se podaří přisátého nepřítele zneškodnit, tím menší riziko nákazy hrozí. "U zvířat, která mají často hustou srst, se ovšem klíště hledá obtížněji než u člověka," porovnává MVDr. Mráz. "Kromě toho se na postiženém místě obvykle neobjeví ani typické zarudnutí." První příznaky onemocnění se většinou dostaví až po 3-5 měsících, zvíře bývá unavené a mívá dýchací potíže. Postupně se přidají bolesti a záněty kloubů, horečka a apatie.
Pomocí antibiotik se dá Lymeská borrelióza v těchto fázích ještě celkem dobře zvládnout. Pokud však chovatel tyto varovné signály podcení, může nemoc zasáhnout mozek i srdeční sval a přímo tak ohrozit život zvířete.

Prevence se vyplatí
Mnohem lepší je proto myslet na ochranu svého mazlíčka předem. "K dostání jsou speciální obojky, které obvykle mají odpuzovat nejen klíšťata, ale i blechy a komáry," zmiňuje veterinární lékař.
"Nebo se využívá takzvaný spot-on - kapičky, jež se nanesou na jedno či více míst a účinná látka se pak už sama rozptýlí po celém těle." Kvalitní obojky obvykle chrání psy před parazity po dobu 5-7 měsíců, kapičky působí většinou měsíc.
Úplně nejspolehlivější ochranou před nákazou je očkování proti Lymeské borrelióze, jehož účinnost je téměř stoprocentní. Ostatně vakcinace ochrání domácí mazlíčky i před mnoha dalšími riziky.

Z očkovacího průkazu zvířat * Základem je očkování proti vzteklině, které potřebují nejen psi, ale i venkovní a výstavní kočky. Při cestách do zahraničí bývá povinné. * U psů patří k základnímu balíčku i očkování proti psím virózám, jež je zapotřebí 1x ročně opakovat. K němu lze přidat očkování proti borrelióze, tzv. psincovému kašli, tetanu či plísňovým chorobám. * Také kočky mají své očkování proti nejčastějším virózám. Základní kočičí balíček je pak možné rozšířit o očkování proti chlamydióze, leukóze či plísňovým chorobám. * U ostatních domácích mazlíčků se preventivní očkování neprovádí s výjimkou králíků (očkování proti králičímu moru a myxomatóze).

Doktor Kostra radí :
Klíště je třeba nejen odstranit jemně točivým pohybem, ale i zneškodnit (ať už spálit či spláchnout) a postižené místo vydezinfikovat například pomocí některého z jodových preparátů.