Přibyslavské Lesní družstvo obcí je nejstarší a současně i největší lesní družstvo v republice (Havlíčkobrodský deník)

Vlastníkem obhospodařovaného lesního a pozemkového majetku je čtyřiačtyřicet obcí regionu Havlíčkobrodska a Žďárska

Přibyslavsko - Celodenní exkurzi po majetku uspořádalo pro členské obce před několika málo dny vedení Lesního družstva obcí Přibyslav (LDO).
"Tato exkurze je vůbec první v novém období po komunálních volbách. Jejím cílem je seznámit zástupce obcí, které jsou členy lesního družstva, jak je pečováno o jejich majetek," říká místopředseda LDO, starosta Přibyslavi Jan Štefáček.
Základní aktivitou LDO jsou práce spojené s obhospodařováním svěřeného lesního majetku, zajištění výkonu odborného lesního hospodáře na privátních majetcích, výkup a doprava dřeva a zajištění komplexních služeb pro drobné vlastníky lesů v regionu. Doplňkovými aktivitami je zajišťování poplatkových lovů ve vlastních honitbách, prodej truhlářských potřeb, řeziva, plošného materiálu a podobně.
"Myšlenka družstevnictví je poměrně stará a její počátky je nutno hledat ještě v období Rakouska - Uherska. Po vzniku Československa bylo družstevnictví podporováno a dosáhlo značného rozmachu. Lesních družstev vzniklo v třicátých letech a pak ještě po skončení druhé světové války více než 120, s výměrou asi 55 tisíc hektarů. Rozvoj lesních družstev byl násilně zastaven v padesátých letech jejich zestátněním," informuje ředitel družstva Jiří Svoboda. LDO Přibyslav je největším lesním družstvem v České republice a patří i mezi lesní družstva s nejstarší historií.
"V době svého vzniku na sklonku roku 1930 byla celosvětová hospodářská krize, majetek byl zasažen polomem, přesto dokázali naši předchůdci družstvo udržet a rozvinout," zdůrazňuje Svoboda. Lesní družstvo se dokázalo i přes značné škody přenést přes válečná léta, ale nedokázalo odolat náporu komunistické zvůle. Majetek družstva byl v roce 1959 zestátněn.

Znovu v roce 1995

Po roce 1989 se nemalým úsilím několika nadšených lesníků a politiků podařilo v roce 1995 lesní družstva obnovit. Majetek byl vrácen bez nároku na srovnatelná plnění jako u jiných majetků. Budovy a cesty požadovaly investice a opravy. LDO obstálo a dnes je rovnocenným partnerem, sebevědomým podnikatelským subjektem, který dokazuje, že myšlenka družstevnictví neztratila nic na svém původním obsahu.
"LDO je opět úspěšným, solidním a důvěryhodným obchodním partnerem, významným zaměstnavatelem a zejména rozumným správcem obrovského bohatství, které tvoří 5 850 hektarů pozemků. Výnosy, které plynou vlastníkům jako nájemné, dosáhly za deset let od obnovení lesního družstva více než 143 milionů korun a velmi významně ovlivnily rozvoj podílnických obcí," informuje Svoboda.
Radňovice na Žďársku patří k těm, které mají v lesním družstvu podíl minimální, nicméně starosta František Dvořák i tak práci LDO vysoce oceňuje.
"LDO Přibyslav ulehčuje obcím práci a starost o lesní porost. Kdyby nebylo LDO, musely by se obce starat o údržbu lesa a jeho výsadbu samy. To by pro ně znamenalo obrovské výdaje navíc. Pak by se musely rozhodnout, zda se o les budou starat samy, nebo je pronajmou, či prodají někomu jinému," uvažuje Dvořák. Ale tady podle jeho soudu nastává otázka, komu obec lesy prodá. "Zda to bude někdo, kdo chce v lese skutečně hospodařit, nebo to bude jen spekulant, který les vytěží a další ho nebude zajímat. Pak by se mohlo stát, že většina kvalitního lesního porostu nenávratně zmizí, ke škodě nás všech," konstatuje Dvořák. Zhruba 1 400 hektarů obhospodařuje Lesní správa v Novém Veselí na Žďársku. Oproti lesní správě Račín a Staré Ransko není tak kompaktní, má 12 katastrálních území.
"Lesní stanoviště jsou chudá, půda je kyselá," informuje za vedení lesní správy Zdeněk Válka. Lesní správa v Novém Veselí se může pochlubit třemi sklady, které jsou určené k uskladňování sazenic, takzvanými sněžnými jámami. Lesní správa je nechala vybudovat nákladem 85 tisíc korun. Kromě lesních porostů patří k lesní správě Nové Veselí asi 26 hektarů zemědělské půdy, z níž většina je pronajata, nebo slouží jako louky k zajištění sena pro zvěř. Lesní správě patří 13 budov, některé byly už prodány, do oprav zbývajících investuje LDO statisíce korun. Podle Války dělá lesníkům starosti, stejně jako všude jinde, neukázněný pohyb turistů v lesním porostu, hlavně v době houbařské sezony. "Někteří návštěvníci lesa jsou schopni zajet vozem prakticky kamkoliv. Proto pohyb turistů musíme omezit pomocí závor na některých lesních komunikacích. Tyto závory se zavírají především v sezóně, a to v sobotu a v neděli," vysvětluje Válka.
Lesní správy Račín a Staré Ransko patří v rámci LDO k nejrozsáhlejším. Charakteristické jsou pro ně smrkové lesy, na Starém Ransku i listnaté porosty buků. Buk je ale vůči okolí velmi agresivní, jeho dřevo se však hodí maximálně jako palivo.

Krizi zdárně přestáli

Podle ředitele Svobody se podařilo LDO obstát i v náročné době ekonomické krize. "Myslím, že krize je už za námi. Nejhorší pro nás byly roky 2009 až 2010, kdy výkupní ceny dřeva výrazně klesaly. Z důvodu snížení cen surového dříví o 20 procent jsme museli provést některá nutná opatření, zejména směrem k úsporám nákladů. Tato opatření se ukázala jako rozumná. Zdá se, že jsme krizi zvládli poměrně dobře. Ceny za výkup smrkové kulatiny jsou naopak v současné době nejvyšší za poslední dobu, naším největším odběratelem je Stora Enso ve Ždírci," hodnotí situaci Svoboda.
Pro odvoz vytěženého dřeva z lesů nakoupilo LDO tři soupravy Scania se speciálním návěsem, z toho na dvě z nich se podařilo LDO získat dotace z EU. Jedna souprava přišla na šest milionů korun.
Způsoby hospodaření v lese, které LDO rozvíjí, jsou podle Svobody v souladu s moderními trendy lesního hospodářství. V maximální míře využívá přirozené obnovy kvalitních smrkových a bukových porostů, vnáší meliorační a zpevňující dřeviny do obnovených porostů. Snaží se hospodařit co nejvíce přírodě blízkým způsobem a nepoužívá žádné přírodu poškozující technologie. Jak Svoboda zdůrazňuje, LDO klade důraz především na přirozenou obnovu lesního porostu pomocí náletových dřevin. "Tím se vylučuje vysazení neperspektivních stromů, které by v příslušné nadmořské výšce a daném klimatu neobstály. Nakupovat sazenice od dodavatelů bez přesného určení původu je riziko," vysvětluje Svoboda.
LDO provozuje i vlastní pěstební činnost v lesní školce ve Starém Ransku, která podle tamního lesního správce Václava Augustina ještě nefunguje naplno. Přípravy k budování školky začaly v roce 2003, intenzivní pěstební činnost se zde provozuje asi od roku 2006.
"Školka má rozlohu jednoho hektaru, v současné době je oseto 60 arů, má i vlastní studnu, což je s ohledem na velkou spotřebu vody nesporná výhoda," informuje Augustin a vysvětluje složitý systém, kdy stovky tisíc semenáčků procházejí vyséváním a tříděním. Do lesní půdy jsou pak sázeny stromky ve věku čtyř let.
LDO provozuje i myslivost, a to ve vlastní režii ve svých honitbách na výměře téměř 4 300 hektarů. Hlavním druhem zvěře je zvěř jelení, černá a srnčí. Tyto druhy dosahují velmi dobré kvality, což je doloženo medailovými trofejemi, zejména kapitálních jelenů. Cílem mysliveckého hospodaření je dosáhnout optimálních stavů zvěře, které nebudou působit neúměrné škody, neslučitelné s potřebami lesního hospodářství, avšak ve vysoké kvalitě trofejí a dobré tělesné kondici veškeré chované zvěře.
V neposlední řadě se LDO Přibyslav stará o údržbu a opravy lesních komunikací. Například silnici na území Račín a Staré Ransko v délce 2,6 kilometrů nechalo opravit nákladem 3,5 milionů korun. Stejně tak pečuje o další krajinné prvky. Romantickou studánku U Podhoráku obnovilo ve spolupráci s Evropskou unií. Z prostředků EU chce obnovit i zaniklý rybník u potoka ve Sklenném.