Jsou to krasavci. Lánská obora je jich plná (Mladá fronta DNES)

Na 700 myslivců a jejich přátel se v pátek 27. května sjelo do bažantnice Amálie. Lesní správa Lány tam uspořádala přehlídku shozů vysoké zvěře, tedy parohů, které se našly v oboře.

LÁNY
Když se profesionální myslivci Štefan Stanický a Luboš Frank před devíti lety pochlubili s parohy, které během roku našli v Lánské oboře, netušili, že tím zahájili originální mysliveckou tradici.
"Tehdy na dvorek lesní správy přišlo pět lidí amy jsme tam ukazovali přes dvě stě parohů a mysleli si, co nemáme. Ale nevzdali jsme to a podívejte se teď. Je tady nejméně 700 lidí," vzpomínají na to, jak vznikla neobvyklá přehlídka.
Od té doby rok co rok pořádá Lesní správa Lány poslední květnový pátek přehlídku shozů, tedy paroží, která jeleni a daňci shodí v Lánské oboře. Je toho čím dál víc, včera bylo v bažantnici Amálie vystaveno 920 párových shozů.
"Můžeme si to koupit?" obdivuje parohy starší manželský pár. Ředitel Lesní správy Lány Jiří Janda potěšeně přikyvuje. Jeden kilogram paroží se prodává za 280 až 400 korun. Parohy, které si manželé vyhlédli, váží rovných osm kilogramů. Výlet do Lán se manželům prodražil, neodjíždějí s prázdnou. Ale jen o tom přehlídka určitě není. Lovecké trofeje jsou tu také, hlavní jsou však shozy - to je paroží, které shodila živá zvěř. Musí to být krásná zvířata, která je nosila. "Letošní přehlídka ukázala, že celková péče včetně krmení se ubírá správným směrem," pochlubil se Janda.
Stanický s Frankem přesně vědí, kterému zvířeti jednotlivé parohy patří. Nejcennější parohy shodil desetiletý jelen, dominantní samec, který žije v asi padesátičlenné tlupě.

Znají zvyky zvířat
Další parohy patří Cipískovi. Tenhle jelen už nežije, když mu bylo dvanáct, byl uloven. Ale ještě předtím Frank dokázal shromáždit jeho parohy rok po roce v souvislé, takzvané vývojové řadě. To je pro oborníky největší pýcha.
Oborníci, jak se správně myslivcům Stanickému a Frankovi říká, všechna paroží našli sami. "Jsme blázni, v době shozů, což jsou přibližně tři měsíce od února do května, jsme v lese denně. Nachodíme v průměru tak třicet kilometrů za den," říká Frank. Znají už zvyky jednotlivých kusů, takže když je spatří bez parohů, chodí si pro shozy na vytipovaná místa.
Jen oni vědí, jak se chovat, aby se mohli k volně žijícím zvířatům přiblížit a krmit je. Chodí k nim téměř po špičkách, vysoká reaguje na jejich pach a hlas, ten jejich už zná, proto neuteče. Frank si s nimi povídá. Když se blíží, volá na ně: "Pojďte, kluci, pojďte!"
Velkou starost jim dělají zloději parohů. "Když někdo najde parohy kdekoliv v lese, měl by je odevzdat příslušné lesní správě," zdůrazňuje Janda. Do Lánské obory chodí někteří lidé pro shozy paroží cíleně. Dostanou se tam, přestože je obora uzavřená a nepřístupná.

***
FAKTA
Co žije v Lánské oboře
Nyní se tam pohybuje 1 500 kusů vysoké zvěře.
Jsou to: jelen evropský, daněk skvrnitý, jelen sika japonský, jelen sika Dybowského, mufloni
Lánská obora oslaví v roce 2013 300 let trvání. Založil ji hrabě Arnošt Josef z Valdštejna na přímou žádost císaře Leopolda I. na rozloze 9600 hektarů.