Komerční lov tuleňů (iDNES.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Komerční lov tuleňů
Lovecká sezóna tuleňů skončila pro ochránce zvířat debaklem, pro Kanadu vítězstvím a to i za cenu diplomatické roztržky s Bruselem. Po roce 2009 schválil Evropský parlament zákaz obchodování s tuleními výrobky v celé EU a generální guvernérka Kanady Michaëlle Jean, údajně ze solidarity s lovci, veřejně snědla kousek syrového srdce ubitého tuleně.
Před zahájením jarního lovu tuleňů zvýšila Kanada roční kvótu. Letos tak ministerstvo pro rybolov a oceány povolilo ulovit 468 200 tuleňů. A to i přesto, že se stále zmenšují ledové plochy v severním Atlantiku, čímž se úmrtnost mláďat dostala nad obvyklou míru. Tuleň grónský totiž potřebuje pevný led k tomu, aby přivedl na svět mláďata a odchoval je. A podle nově publikované studie kanadská vláda riskuje, že během příštích 15 let vyhubí až 70 % populace tuleňů. Ochránci zvířat protestují pouze proti komerčnímu lovu tuleňů, netýká se to tradičního lovu Inuitů pro vlastní potřebu. Oba lovy se odehrávají na odlišných místech, v jiný čas a týkají se různých druhů tuleňů.
Přitom se zdá komerční lov z finančního hlediska zcela prodělečný. Podle statistik kanadské vlády připadá na lov tuleňů méně než 0,5 % HDP provincií Newfoundland a Labrador (seznam výrobků z tuleňů viz níže). A přesto kanadská vláda a vláda provincie Newfoundland přispěly ve druhé polovině 90. let komerčnímu lovu odhadem 20 miliónů dolarů formou subvencí. Díky čemuž počet zabitých tuleňů grónských strmě vzrostl. V současné době dotuje kanadská vláda lov nepřímo. Financuje se z nich například vývoj nových produktů z tuleňů, výstavba a dovybavení továren na zpracování tuleních produktů, služby poskytované ledoborcům pobřežní stráže, které lovce k tuleňům zavádí, propagace lovu tuleňů vládou v zahraničí atd.
Komerční lov
Scénář lovu je podle záznamů na youtube.com stále stejný. Vyhrává ten, kdo umře okamžitě. Bohužel ne všichni mají to "štěstí". Lovci dorazí vybaveni hakapiky (těžký obušek zakončený železným hákem), kyji a puškami. Protože se vlivem globálního oteplování stále ztenčuje ledová pokrývka, dochází často ke střílení tuleňů přímo ze člunů. Odhaduje se, že až 50% tuleňů grónských jsou "pouze" postřeleni. Než k nim stačí lovci dorazit, zmizí pod vodní hladinou, kde pomalu umírají. K porušení kanadské Vyhlášky o ochraně mořských savců dochází, pokud lovci neprovedou test mrkacího reflexu nebo se s jistotou nepřesvědčí, že je lebka tuleně roztříštěná před tím, než jej začnou stahovat z kůže. Dále se považuje za porušení vyhlášky, jsou-li na hák zavěšováni živí tuleni a následně vlečeni po ledu, nebo nechají-li je lovci vykrvácet.
Nadále dochází k porušování zákazu z roku 1987, od kdy se nesmí lovit tzv. whitecoats (tuleni grónští ve věku do 12 dnů) a tzv. bluebacks (čepcoly hřebenatý mladší jednoho roku). Zhruba 98 % tuleňů grónských ubitých při kanadském komerčním lovu představují odstavená mláďata ve věku mezi dvěma týdny a třemi měsíci. K smrti jsou odsouzeni ve chvíli, kdy většina z nich ani jednou neplavala a neživila se pevnou potravou. Sledovat jakýkoli záznam z komerčního lovu tuleňů je pro špatné sny jako stvořený. Když vidím lovce s puškou namířenou ke svíjejícímu se tuleni, který na něj upírá pohled a následně se snaží o poslední marný útěk, svírá se mi žaludek a chce se mi brečet.
Lov probíhá na obrovském území ve dvou oblastech severozápadního Atlantiku a to v zálivu sv. Vavřince blízko Magdalénských ostrovů a v oblasti ležící severovýchodně od Newfoundlandu. Kontrola lovu se tak pro kanadské ministerstvo rybolovu a oceánů stává velmi obtížnou záležitostí. Zásadou lovců je hlavně rychlost a nehumánnost. V čase, který jim byl vymezen, se snaží ukořistit co největší počet skalpů. Od roku 1998 shromáždila mezinárodní organizace na ochranu zvířat videozáznamy dokládající téměř 700 porušení Vyhlášky o ochraně mořských savců. Přesto nebyl nikdo nikdy obžalován.
Většina lidí vyhlíží nenasytně koncem zimy první jarní paprsky, které berou jako předzvěst letních dnů. Těch jsme se remcáním za deště a s pohledem upřeným na rtuť teploměru, držící se při nechutně nízkých teplotách, konečně dočkali. Jaro tak pomalu předává žezlo létu, zatímco stovky tisíc tuleňů nedostalo víc, než jen několik týdnů života. Kolik jich letos pro zábavu lovců muselo umřít? V tomto případě nelze mluvit o nezbytnosti lovu z důvodu přežití. Lovci tuleňů jsou komerční rybáři. Příjmy jim plynou z vývozu mořských produktů (humrů, tresek, krabů atd.). USA v roce 2005 zahájila bojkot kanadských mořských produktů, připojili se k němu jednotlivci, restaurace i obchody. O tři roky později se projekt rozšířil i do EU a tedy i ČR. Ze statistik vyplývá, že příjmy z vývozu krabů do USA klesly od začátku kampaně o více než 750 milionů dolarů. Pro srovnání, v roce 2008 přinesl lovcům tuleňů výdělek v hodnotě méně než 7 milionů dolarů, naproti tomu díky bojkotu přišli lovci za rok o více než 200 milionů dolarů.
Kde uvízla smysluplnost? Proč si kanadská vláda urputně trvá na jarním lovu, když každý rok tratí nemalé částky? Kam je ta jejich dětinská umanutost zavede? Proč mají tuleni platit svými životy pro zábavu lovců? Nejedná se o výnosný byznys jako u pokusů na zvířatech pro kosmetický průmysl či zdravotnictví a u chovu lišek a norků na kožešinových farmách. Ty si vždycky najdou své obhájce, ale co lov tuleňů? Bojkot mořských produktů ani zákazy nepomáhají. Kanadská vláda si tvrdošíjně vede svou. Jakoby jste chtěli malému dítě vzít jeho oblíbenou hračku. Ne a ne a nedám. U dítěte to vyřešíte plácnutím přes zadek, ale co s Kanadou?
Výrobky z tuleňů:
Tulení kožešiny - Některé kožešiny se zpracovávají na kabáty, kožešníci je však kvůli jejich hrubosti využívají především na módní ozdoby. Mimo to se z nich vyrábí suvenýry, jako klíčenky, peněženky apod.
Tulení maso - Pro lidskou spotřebu se tulení maso prodává v Newfoundlandu a na Magdalénských ostrovech. Na jiných místech je pro tmavý vzhled, pronikavou chuť a houbovitou konzistenci jen těžko prodejné.
Tulení tuk pro lidskou spotřebu - Jako doplněk stravy s omega-3 mastnými kyselinami tulení tuk neúspěšně konkuruje jiným výrobkům na trhu. Memorial University v Newfoundlandu informovala, že se 80 % tuleního tuku z kanadského komerčního lovu vyhazuje bez jakéhokoli využití.
Tulení tuk pro výživu zvířat - Přísada do krmiva z tuleního tuku je prozatím ve stádiu vývoje. Zatím pro ni neexistuje odpovídající trh.
Tulení penisy - V Asii se prodávají jako afrodiziaka. Při dnešním zaměření lovu na mláďata se však ukořistí jen málo penisů dospělých tuleňů.
Lovecká sezóna tuleňů skončila pro ochránce zvířat debaklem, pro Kanadu vítězstvím a to i za cenu diplomatické roztržky s Bruselem. Po roce 2009 schválil Evropský parlament zákaz obchodování s tuleními výrobky v celé EU a generální guvernérka Kanady Michaëlle Jean, údajně ze solidarity s lovci, veřejně snědla kousek syrového srdce ubitého tuleně.
Před zahájením jarního lovu tuleňů zvýšila Kanada roční kvótu. Letos tak ministerstvo pro rybolov a oceány povolilo ulovit 468 200 tuleňů. A to i přesto, že se stále zmenšují ledové plochy v severním Atlantiku, čímž se úmrtnost mláďat dostala nad obvyklou míru. Tuleň grónský totiž potřebuje pevný led k tomu, aby přivedl na svět mláďata a odchoval je. A podle nově publikované studie kanadská vláda riskuje, že během příštích 15 let vyhubí až 70 % populace tuleňů. Ochránci zvířat protestují pouze proti komerčnímu lovu tuleňů, netýká se to tradičního lovu Inuitů pro vlastní potřebu. Oba lovy se odehrávají na odlišných místech, v jiný čas a týkají se různých druhů tuleňů.
Přitom se zdá komerční lov z finančního hlediska zcela prodělečný. Podle statistik kanadské vlády připadá na lov tuleňů méně než 0,5 % HDP provincií Newfoundland a Labrador (seznam výrobků z tuleňů viz níže). A přesto kanadská vláda a vláda provincie Newfoundland přispěly ve druhé polovině 90. let komerčnímu lovu odhadem 20 miliónů dolarů formou subvencí. Díky čemuž počet zabitých tuleňů grónských strmě vzrostl. V současné době dotuje kanadská vláda lov nepřímo. Financuje se z nich například vývoj nových produktů z tuleňů, výstavba a dovybavení továren na zpracování tuleních produktů, služby poskytované ledoborcům pobřežní stráže, které lovce k tuleňům zavádí, propagace lovu tuleňů vládou v zahraničí atd.
Komerční lov
Scénář lovu je podle záznamů na youtube.com stále stejný. Vyhrává ten, kdo umře okamžitě. Bohužel ne všichni mají to "štěstí". Lovci dorazí vybaveni hakapiky (těžký obušek zakončený železným hákem), kyji a puškami. Protože se vlivem globálního oteplování stále ztenčuje ledová pokrývka, dochází často ke střílení tuleňů přímo ze člunů. Odhaduje se, že až 50% tuleňů grónských jsou "pouze" postřeleni. Než k nim stačí lovci dorazit, zmizí pod vodní hladinou, kde pomalu umírají. K porušení kanadské Vyhlášky o ochraně mořských savců dochází, pokud lovci neprovedou test mrkacího reflexu nebo se s jistotou nepřesvědčí, že je lebka tuleně roztříštěná před tím, než jej začnou stahovat z kůže. Dále se považuje za porušení vyhlášky, jsou-li na hák zavěšováni živí tuleni a následně vlečeni po ledu, nebo nechají-li je lovci vykrvácet.
Nadále dochází k porušování zákazu z roku 1987, od kdy se nesmí lovit tzv. whitecoats (tuleni grónští ve věku do 12 dnů) a tzv. bluebacks (čepcoly hřebenatý mladší jednoho roku). Zhruba 98 % tuleňů grónských ubitých při kanadském komerčním lovu představují odstavená mláďata ve věku mezi dvěma týdny a třemi měsíci. K smrti jsou odsouzeni ve chvíli, kdy většina z nich ani jednou neplavala a neživila se pevnou potravou. Sledovat jakýkoli záznam z komerčního lovu tuleňů je pro špatné sny jako stvořený. Když vidím lovce s puškou namířenou ke svíjejícímu se tuleni, který na něj upírá pohled a následně se snaží o poslední marný útěk, svírá se mi žaludek a chce se mi brečet.
Lov probíhá na obrovském území ve dvou oblastech severozápadního Atlantiku a to v zálivu sv. Vavřince blízko Magdalénských ostrovů a v oblasti ležící severovýchodně od Newfoundlandu. Kontrola lovu se tak pro kanadské ministerstvo rybolovu a oceánů stává velmi obtížnou záležitostí. Zásadou lovců je hlavně rychlost a nehumánnost. V čase, který jim byl vymezen, se snaží ukořistit co největší počet skalpů. Od roku 1998 shromáždila mezinárodní organizace na ochranu zvířat videozáznamy dokládající téměř 700 porušení Vyhlášky o ochraně mořských savců. Přesto nebyl nikdo nikdy obžalován.
Většina lidí vyhlíží nenasytně koncem zimy první jarní paprsky, které berou jako předzvěst letních dnů. Těch jsme se remcáním za deště a s pohledem upřeným na rtuť teploměru, držící se při nechutně nízkých teplotách, konečně dočkali. Jaro tak pomalu předává žezlo létu, zatímco stovky tisíc tuleňů nedostalo víc, než jen několik týdnů života. Kolik jich letos pro zábavu lovců muselo umřít? V tomto případě nelze mluvit o nezbytnosti lovu z důvodu přežití. Lovci tuleňů jsou komerční rybáři. Příjmy jim plynou z vývozu mořských produktů (humrů, tresek, krabů atd.). USA v roce 2005 zahájila bojkot kanadských mořských produktů, připojili se k němu jednotlivci, restaurace i obchody. O tři roky později se projekt rozšířil i do EU a tedy i ČR. Ze statistik vyplývá, že příjmy z vývozu krabů do USA klesly od začátku kampaně o více než 750 milionů dolarů. Pro srovnání, v roce 2008 přinesl lovcům tuleňů výdělek v hodnotě méně než 7 milionů dolarů, naproti tomu díky bojkotu přišli lovci za rok o více než 200 milionů dolarů.
Kde uvízla smysluplnost? Proč si kanadská vláda urputně trvá na jarním lovu, když každý rok tratí nemalé částky? Kam je ta jejich dětinská umanutost zavede? Proč mají tuleni platit svými životy pro zábavu lovců? Nejedná se o výnosný byznys jako u pokusů na zvířatech pro kosmetický průmysl či zdravotnictví a u chovu lišek a norků na kožešinových farmách. Ty si vždycky najdou své obhájce, ale co lov tuleňů? Bojkot mořských produktů ani zákazy nepomáhají. Kanadská vláda si tvrdošíjně vede svou. Jakoby jste chtěli malému dítě vzít jeho oblíbenou hračku. Ne a ne a nedám. U dítěte to vyřešíte plácnutím přes zadek, ale co s Kanadou?
Výrobky z tuleňů:
Tulení kožešiny - Některé kožešiny se zpracovávají na kabáty, kožešníci je však kvůli jejich hrubosti využívají především na módní ozdoby. Mimo to se z nich vyrábí suvenýry, jako klíčenky, peněženky apod.
Tulení maso - Pro lidskou spotřebu se tulení maso prodává v Newfoundlandu a na Magdalénských ostrovech. Na jiných místech je pro tmavý vzhled, pronikavou chuť a houbovitou konzistenci jen těžko prodejné.
Tulení tuk pro lidskou spotřebu - Jako doplněk stravy s omega-3 mastnými kyselinami tulení tuk neúspěšně konkuruje jiným výrobkům na trhu. Memorial University v Newfoundlandu informovala, že se 80 % tuleního tuku z kanadského komerčního lovu vyhazuje bez jakéhokoli využití.
Tulení tuk pro výživu zvířat - Přísada do krmiva z tuleního tuku je prozatím ve stádiu vývoje. Zatím pro ni neexistuje odpovídající trh.
Tulení penisy - V Asii se prodávají jako afrodiziaka. Při dnešním zaměření lovu na mláďata se však ukořistí jen málo penisů dospělých tuleňů.