Myslivci se chystají na vyhánění zvěře (denik.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
České Budějovice - S obavami hledí k nadcházejícím týdnům myslivci. Na lukách se totiž blíží pro mnohá mláďata kritické období - senoseč.
"Dá se říct, že ztráty jsou velmi citelné. Hlavně na srnčatech. Je to až jedna třetina ročního odstřelu," odhaduje možný dopad blížící se senoseče na stavy zvěře Pavel Pletka, jednatel Okresního mysliveckého spolku v Českých Budějovicích. Roční odstřel v okrese je zhruba tři tisíce kusů.
Myslivci přitom registrují problémy i před senosečí. Zatím se to týká třeba malých zajíců. "Na česká pole se po zimě vrátila širokozáběrová mechanizace, silné traktory. Nejsou výjimkou stroje na zpracování půdy a secí stroje, které mají záběr až 12 metrů, pohybující se po poli při práci rychlostí 15 kilometrů za hodinu," upozorňuje Jiří Šilha z mysliveckého ústředí a dodává, že to způsobuje ztráty zvláště u zajíců a na další drobné zvěři. Hrozbou jsou i postřikovače.
Nejen zemědělské stroje přitom pro zvěř představují podle myslivců nebezpečí. "Respektujme nutnost udržovat v přírodě klid. Srny jsou v pokročilém stádiu gravidity, koncem května již budou klást mláďata, mají proto omezenou pohyblivost. Proto je na místě dodržovat zákaz volného pohybu psů a krotit bezohlednost motorkářů a čtyřkolkářů. Ti jsou mnohdy agresivní, nereagují na výzvy a svoji bezohlednost nechápou," posteskl si nad chováním některých lidí Šilha.
Až začnou koncem května srny klást mláďata, pokusí se jim myslivci pomoci alespoň v rámci svých možností. "Chystáme se na vyhánění zvěře a vynášení mláďat," říká Pavel Pletka k lukám, na které se chystají stroje. Dodává, že je to každoroční praxe. Zemědělci by měli myslivce upozornit, kde se chystá senoseč a potom se porosty procházejí, třeba i večer a znovu ráno před sečením. Podle Pletky je spolupráce s některými zemědělci výborná s většinou průměrně dobrá, ale najdou se i tací, s nimiž myslivci jen těžko nalézají společnou řeč.
V lukách nejde jen o srnčata. Ohroženi mohou být i zmínění zajíci nebo bažanti. "Hnízdo bažantů buď vyznačíme, aby ho obsíkli, nebo se vajíčka vyberou a dávají do líhní," popisuje praxi Pletka. Srnčata se buď vyplaší nebo na velkém chomáči trávy vynášejí. Nesmí se přitom dostat do kontaktu s člověkem, protože matka by pak mládě odmítla.
Myslivci proto také varují všechny před "zachraňováním" zdánlivě opuštěných mláďat. Téměř ve všech případech je matka nablízku a čeká, až člověk zmizí, pak se ke svému potomkovi v klidu vrací."
"Dá se říct, že ztráty jsou velmi citelné. Hlavně na srnčatech. Je to až jedna třetina ročního odstřelu," odhaduje možný dopad blížící se senoseče na stavy zvěře Pavel Pletka, jednatel Okresního mysliveckého spolku v Českých Budějovicích. Roční odstřel v okrese je zhruba tři tisíce kusů.
Myslivci přitom registrují problémy i před senosečí. Zatím se to týká třeba malých zajíců. "Na česká pole se po zimě vrátila širokozáběrová mechanizace, silné traktory. Nejsou výjimkou stroje na zpracování půdy a secí stroje, které mají záběr až 12 metrů, pohybující se po poli při práci rychlostí 15 kilometrů za hodinu," upozorňuje Jiří Šilha z mysliveckého ústředí a dodává, že to způsobuje ztráty zvláště u zajíců a na další drobné zvěři. Hrozbou jsou i postřikovače.
Nejen zemědělské stroje přitom pro zvěř představují podle myslivců nebezpečí. "Respektujme nutnost udržovat v přírodě klid. Srny jsou v pokročilém stádiu gravidity, koncem května již budou klást mláďata, mají proto omezenou pohyblivost. Proto je na místě dodržovat zákaz volného pohybu psů a krotit bezohlednost motorkářů a čtyřkolkářů. Ti jsou mnohdy agresivní, nereagují na výzvy a svoji bezohlednost nechápou," posteskl si nad chováním některých lidí Šilha.
Až začnou koncem května srny klást mláďata, pokusí se jim myslivci pomoci alespoň v rámci svých možností. "Chystáme se na vyhánění zvěře a vynášení mláďat," říká Pavel Pletka k lukám, na které se chystají stroje. Dodává, že je to každoroční praxe. Zemědělci by měli myslivce upozornit, kde se chystá senoseč a potom se porosty procházejí, třeba i večer a znovu ráno před sečením. Podle Pletky je spolupráce s některými zemědělci výborná s většinou průměrně dobrá, ale najdou se i tací, s nimiž myslivci jen těžko nalézají společnou řeč.
V lukách nejde jen o srnčata. Ohroženi mohou být i zmínění zajíci nebo bažanti. "Hnízdo bažantů buď vyznačíme, aby ho obsíkli, nebo se vajíčka vyberou a dávají do líhní," popisuje praxi Pletka. Srnčata se buď vyplaší nebo na velkém chomáči trávy vynášejí. Nesmí se přitom dostat do kontaktu s člověkem, protože matka by pak mládě odmítla.
Myslivci proto také varují všechny před "zachraňováním" zdánlivě opuštěných mláďat. Téměř ve všech případech je matka nablízku a čeká, až člověk zmizí, pak se ke svému potomkovi v klidu vrací."