Navštivte altán v bývalé královské oboře u Dobříše (Příbramský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Tip na výlet - Dobříšsko
Nenáročný výlet, přesto ale do krásné přírody, nabízí místo ležící nedaleko kilometrů od Dobříše.
Nachází se mezi vrchem Aglaia a obcí Mokrovraty.
Bývala zde královská obora nazvaná Královská, někdy i Králova stolice.
Uprostřed stával altán z březových kmenů. Dnes je obnovený v jiné podobě.
Kolem byl kruhový průsek a dalších šest paprskovitých průseků od altánu k okrajům obory.
Obora se sice nachází na rovinatém terénu, ale na kamenitém podloží, takže zdejší les je jakoby zakrslý a i starší jedinci mají jen malý vzrůst. Zároveň je tu také dost podmáčených míst.
V této lokalitě je dominantním druhem stromů většinou dub a borovice, ale také bříza, habr, javor a sem tam se mihnou i zástupci druhů ostatních.
Na severu tohoto území, směrem na Voznici, najdete v lese tři rybníky. Horní Tušiny, Prostřední Tušiny a Dolní rybník pak jenom dokreslují zajímavou mírně zvlněnou krajinu.
K altánu vede žlutá turistická značka z Voznice, ale i ze Staré Huti. Pití a svačinu si určitě vezměte s sebou. Na zpáteční cestě se můžete občerstvit v již zmíněných obcích, případně ještě v Dobříši nebo v Mokrovratech. Odtud je to určitě nejblíže, ovšem nevede tudy žádná turistická značka.
Výlet je rozhodně vhodný i pro méně zdatné cyklisty, protože terén je opravdu hodně rovinatý a vzdálenost je přijatelná.
***
Královská stolice se nazývala obora, kterou v polovině 18. století založil dobříšský pán Jindřich Pavel František Mansfeld a patřila k největším v Čechách. Rozkládala se od vrcholku Aglaia až k Mokrovratům a dodnes jsou zde zbytky pilířů původního ohrazení. Při prodeji dobříšského panství si český král i pro své dědice vyhradil právo lovu na červenou (jeleni a daňci) a černou zvěř (divočáci) v dobříšských lesích. V roce 1709 dal panující Mansfeld pátrat v deskách zemských, zdali některý z císařů, jakožto králů českých, onu královskou výjimku zrušil, ale marně. Aby tedy bylo ze strany Mansfeldů vyhověno této královské výjimce, byla pro červenou zvěř zřízena obora Královská stolice. Černá zvěř pak byla chována v revíru chouzavském až do roku 1856, kdy byla tato obora zrušena. Na základě uvedeného královského lovčího práva, navštívil Dobříš v roce 1879 tehdejší korunní princ Rudolf, aby se zde zúčastnil jako český králevic velkolepého honu. Hon byl poslední upomínkou na dobu před 250 lety, kdy bylo odprodáno zboží dobříšské od české komory královské. Právo českých králů k lovu červené a černé zvěře na dobříšsku bylo zapsáno v Deskách zemských až do roku 1927, kdy bylo zrušeno.
Nenáročný výlet, přesto ale do krásné přírody, nabízí místo ležící nedaleko kilometrů od Dobříše.
Nachází se mezi vrchem Aglaia a obcí Mokrovraty.
Bývala zde královská obora nazvaná Královská, někdy i Králova stolice.
Uprostřed stával altán z březových kmenů. Dnes je obnovený v jiné podobě.
Kolem byl kruhový průsek a dalších šest paprskovitých průseků od altánu k okrajům obory.
Obora se sice nachází na rovinatém terénu, ale na kamenitém podloží, takže zdejší les je jakoby zakrslý a i starší jedinci mají jen malý vzrůst. Zároveň je tu také dost podmáčených míst.
V této lokalitě je dominantním druhem stromů většinou dub a borovice, ale také bříza, habr, javor a sem tam se mihnou i zástupci druhů ostatních.
Na severu tohoto území, směrem na Voznici, najdete v lese tři rybníky. Horní Tušiny, Prostřední Tušiny a Dolní rybník pak jenom dokreslují zajímavou mírně zvlněnou krajinu.
K altánu vede žlutá turistická značka z Voznice, ale i ze Staré Huti. Pití a svačinu si určitě vezměte s sebou. Na zpáteční cestě se můžete občerstvit v již zmíněných obcích, případně ještě v Dobříši nebo v Mokrovratech. Odtud je to určitě nejblíže, ovšem nevede tudy žádná turistická značka.
Výlet je rozhodně vhodný i pro méně zdatné cyklisty, protože terén je opravdu hodně rovinatý a vzdálenost je přijatelná.
***
Královská stolice se nazývala obora, kterou v polovině 18. století založil dobříšský pán Jindřich Pavel František Mansfeld a patřila k největším v Čechách. Rozkládala se od vrcholku Aglaia až k Mokrovratům a dodnes jsou zde zbytky pilířů původního ohrazení. Při prodeji dobříšského panství si český král i pro své dědice vyhradil právo lovu na červenou (jeleni a daňci) a černou zvěř (divočáci) v dobříšských lesích. V roce 1709 dal panující Mansfeld pátrat v deskách zemských, zdali některý z císařů, jakožto králů českých, onu královskou výjimku zrušil, ale marně. Aby tedy bylo ze strany Mansfeldů vyhověno této královské výjimce, byla pro červenou zvěř zřízena obora Královská stolice. Černá zvěř pak byla chována v revíru chouzavském až do roku 1856, kdy byla tato obora zrušena. Na základě uvedeného královského lovčího práva, navštívil Dobříš v roce 1879 tehdejší korunní princ Rudolf, aby se zde zúčastnil jako český králevic velkolepého honu. Hon byl poslední upomínkou na dobu před 250 lety, kdy bylo odprodáno zboží dobříšské od české komory královské. Právo českých králů k lovu červené a černé zvěře na dobříšsku bylo zapsáno v Deskách zemských až do roku 1927, kdy bylo zrušeno.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.