Myslivci se chystají na vyhánění zvěře (Českobudějovický deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
České Budějovice
S obavami hledí k nadcházejícím týdnům myslivci. Na lukách se totiž blíží pro mnohá mláďata kritické období - senoseč. "Dá se říct, že ztráty jsou velmi citelné. Hlavně na srnčatech. Je to až jedna třetina ročního odstřelu," odhaduje možný dopad blížící se senoseče na stavy zvěře Pavel Pletka, jednatel Okresního mysliveckého spolku v Českých Budějovicích. Roční odstřel v okrese je zhruba tři tisíce kusů.
Myslivci přitom registrují problémy i před senosečí. Zatím se to týká třeba malých zajíců. "Na česká pole se po zimě vrátila širokozáběrová mechanizace, silné traktory. Nejsou výjimkou stroje na zpracování půdy a secí stroje, které mají záběr až 12 metrů, pohybující se po poli při práci rychlostí 15 kilometrů za hodinu," upozorňuje Jiří Šilha z mysliveckého ústředí a dodává, že to způsobuje ztráty zvláště u zajíců a na další drobné zvěři. Hrozbou jsou i postřikovače.
Nejen zemědělské stroje přitom pro zvěř představují podle myslivců nebezpečí. "Respektujme nutnost udržovat v přírodě klid. Srny jsou v pokročilém stádiu gravidity, koncem května již budou klást mláďata, mají proto omezenou pohyblivost. Proto je na místě dodržovat zákaz volného pohybu psů a krotit bezohlednost motorkářů a čtyřkolkářů. Ti jsou mnohdy agresivní, nereagují na výzvy a svoji bezohlednost nechápou," posteskl si nad chováním některých lidí Šilha.
Až začnou koncem května srny klást mláďata, pokusí se jim myslivci pomoci alespoň v rámci svých možností. "Chystáme se na vyhánění zvěře a vynášení mláďat," říká Pavel Pletka k lukám, na které se chystají stroje. Dodává, že je to každoroční praxe. Zemědělci by měli myslivce upozornit, kde se chystá senoseč a potom se porosty procházejí, třeba i večer a znovu ráno před sečením. Podle Pletky je spolupráce s některými zemědělci výborná s většinou průměrně dobrá, ale najdou se i tací, s nimiž myslivci jen těžko nalézají společnou řeč.
V lukách nejde jen o srnčata. Ohroženi mohou být i zmínění zajíci nebo bažanti. "Hnízdo bažantů buď vyznačíme, aby ho obsíkli, nebo se vajíčka vyberou a dávají do líhní," popisuje praxi Pletka. Srnčata se buď vyplaší nebo na velkém chomáči trávy vynášejí. Nesmí se přitom dostat do kontaktu s člověkem, protože matka by pak mládě odmítla.
Myslivci proto také varují všechny před "zachraňováním" zdánlivě opuštěných mláďat. Téměř ve všech případech je matka nablízku a čeká, až člověk zmizí, pak se ke svému potomkovi v klidu vrací.
S obavami hledí k nadcházejícím týdnům myslivci. Na lukách se totiž blíží pro mnohá mláďata kritické období - senoseč. "Dá se říct, že ztráty jsou velmi citelné. Hlavně na srnčatech. Je to až jedna třetina ročního odstřelu," odhaduje možný dopad blížící se senoseče na stavy zvěře Pavel Pletka, jednatel Okresního mysliveckého spolku v Českých Budějovicích. Roční odstřel v okrese je zhruba tři tisíce kusů.
Myslivci přitom registrují problémy i před senosečí. Zatím se to týká třeba malých zajíců. "Na česká pole se po zimě vrátila širokozáběrová mechanizace, silné traktory. Nejsou výjimkou stroje na zpracování půdy a secí stroje, které mají záběr až 12 metrů, pohybující se po poli při práci rychlostí 15 kilometrů za hodinu," upozorňuje Jiří Šilha z mysliveckého ústředí a dodává, že to způsobuje ztráty zvláště u zajíců a na další drobné zvěři. Hrozbou jsou i postřikovače.
Nejen zemědělské stroje přitom pro zvěř představují podle myslivců nebezpečí. "Respektujme nutnost udržovat v přírodě klid. Srny jsou v pokročilém stádiu gravidity, koncem května již budou klást mláďata, mají proto omezenou pohyblivost. Proto je na místě dodržovat zákaz volného pohybu psů a krotit bezohlednost motorkářů a čtyřkolkářů. Ti jsou mnohdy agresivní, nereagují na výzvy a svoji bezohlednost nechápou," posteskl si nad chováním některých lidí Šilha.
Až začnou koncem května srny klást mláďata, pokusí se jim myslivci pomoci alespoň v rámci svých možností. "Chystáme se na vyhánění zvěře a vynášení mláďat," říká Pavel Pletka k lukám, na které se chystají stroje. Dodává, že je to každoroční praxe. Zemědělci by měli myslivce upozornit, kde se chystá senoseč a potom se porosty procházejí, třeba i večer a znovu ráno před sečením. Podle Pletky je spolupráce s některými zemědělci výborná s většinou průměrně dobrá, ale najdou se i tací, s nimiž myslivci jen těžko nalézají společnou řeč.
V lukách nejde jen o srnčata. Ohroženi mohou být i zmínění zajíci nebo bažanti. "Hnízdo bažantů buď vyznačíme, aby ho obsíkli, nebo se vajíčka vyberou a dávají do líhní," popisuje praxi Pletka. Srnčata se buď vyplaší nebo na velkém chomáči trávy vynášejí. Nesmí se přitom dostat do kontaktu s člověkem, protože matka by pak mládě odmítla.
Myslivci proto také varují všechny před "zachraňováním" zdánlivě opuštěných mláďat. Téměř ve všech případech je matka nablízku a čeká, až člověk zmizí, pak se ke svému potomkovi v klidu vrací.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.