Z letiště Chotusice dezertoval orel skalní, hlídač Gripenů (Kutnohorský deník)

Chotusice
Jednoho opeřeného zaměstnance postrádá od neděle základna vojenského letiště v Chotusicích.
Orel skalní jménem Gabriela působí na stanici biologické ochrany a zodpovídá za ochranu nejen stíhacích Gripenů před volně žijícím ptactvem
"Ztratila se při výcviku. Bohužel nám selhala vysílačka, kterou má na sobě. Přeletěla letiště, jel jsem za ní a během dvaceti minut se signál ztratil. Nemáme signál a nemáme orla," popsal nedělní únik svého svěřence Miroslav Heiser ze stanice biologické ochrany letiště. "Je to asi takové, jako by se mi ztratilo dítě," popsal stručně své pocity ze ztráty vzácného cvičeného ptáka Miroslav Heiser.
Nepřehlédnutelná pětikilová orlice Gabriela s více než dvoumetrovým rozpětím křídel by se měla pohybovat v okruhu několika málo kilometrů kolem letiště. Pro lepší identifikaci má na sobě viditelná sokolnická poutka a je vybavena vysílacím zařízením. Svůj případný vizuální kontakt s vojenským dravcem mohou lidé hlásit na telefonní čísla stanice biologické ochrany letištěv Chotusicích.
"Jenom ať ji nikdo nehladí, nebo nechytá do ruky. Strach z lidí má, ale kdyby si chránila kořist, chytila nějakého zajíce, tak si to bude bránit. Jen podat informaci a v žádném případě nechytat," přidal důležité varování sokolník z chotusického letiště. Orlovi podle ornitologa Jana Křivského teď hrozí hlavně dráty vysokého napětí.
"Pokud orel byl v dobré kondici a pravidelně létal, tak by se měl sám uživit. Největším ohrožením je pro něj doprava a dráty vysokého napětí. Jinak by neměl být problém jej odchytit. Pokud mu připraví žrádlo na místo, kde byl zvyklý, měl by se vrátit," konstatoval ornitolog.
Může se také stát, že orel zaútočí na drobné domácí zvířectvo. Ale to je velmi nepravděpodobné.
"Vzhledem k tomu, že je zvyklý na lidi, je ale i možné, že zaútočí na domácí zvířectvo, třeba slepice. To je ale spíš taková rarita," uvedl Jan Křivský z České společnosti ornitologické.
Na stanici biologické ochrany letiště v Chotusicích působí aktuálně sedm dravců, mimo orlů ještě rarozi a sokoli.
Principem jejího fungování je vytvoření takzvaného teritoria dravců. Ostatní ptáci, kteří jinak ohrožují letový provoz, se potom musí sami naučit, že létat do prostoru vojenské základny se jim jednoduše nevyplatí.
"Naším úkolem není ptáky zabíjet, ale z prostoru letiště, a to především od vzletové a přistávací dráhy, vyhánět. K plašení se v minulosti využívaly například dělobuchy, záblesky plamenů, hlasitá hudba nebo imitace hlasů ptáků. Všechny uvedené metody však mají nízkou účinnost. Ptáci se dokáží znamenitě přizpůsobit jakémukoliv zvuku, čemu se ovšem přizpůsobit nedokáží, je dravec - jejich přirozený nepřítel," upřesňuje velitel stanice biologické ochrany letiště rotmistr Jiří Rybář.