Snaha zachránit opuštěného zajíčka může být jeho smrtí (Jihlavský deník)

Platí, že mláďata savců nebereme do ruky. Vypadlá ptáčata můžeme vrátit do hnízda

Jihlavsko
Na svých jarních výpravách do přírody nás v těchto dnech i v následujících týdnech může z míry vyvést třeba opuštěný bezbranný zajíček. Nebo bezradně poskakující ptačí mládě.
Máme-li s sebou děti, zaručeně nás donutí o zvířátko se postarat. K zajíčkům a ptáčkům se brzy přidají srnčata. První přicházejí na svět začátkem května.
Všichni odborníci, od myslivců po ochránce přírody, se shodují, že kdo vezme bezbranného tvorečka do ruky aby mu pomohl, s velkou pravděpodobností jej vlastně nechtěně zahubí.

Matky o mláďatech dobře vědí
"Sahat na mláďata je to nejhorší, co pro ně můžeme udělat. Lidé často nacházejí malé zajíčky či ptáčky a myslí si, že mládě přišlo o maminku a že zahyne hladem. Jenže v přírodě matka o mláděti stále ví a pravidelně ho chodí krmit. Nejvíc u srnčího pozorujeme, že jak se mláděte dotkne lidská ruka, srna z něj cítí odpuzující pach a mládě většinou opouští," vysvětlil včera vedoucí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Havlíčkově Brodě Václav Hlaváč. Hospodář mysliveckého sdružení Vyskytná - Rounek Karel Kolář potvrdil, že snaha člověka mláděti pomoci zpravidla znamená jeho konec.
Lidé dělají podle myslivců obrovskou chybu, že se snaží mládě odnést třeba do blízké hájovny nebo někam do bezpečí. "Platí, že zásadně se zvířátka nesmíme dotknout, chceme-li mu pomoci. Příroda je v tomto směru chytřejší než lidi, ale mládě, kterého se dotýkal člověk, většinou nepřežije," potvrdil Karel Kolář. U ptačích mláďat je tomu jinak. Rodiny s dětmi na výpravách do přírody nacházejí po silném větru pod stromy neopeřená ptáčata. Matka se o ně neumí postarat a mládě na zemi hyne zimou a hladem. V takovém případě se pokusíme vrátit mládě zpět do hnízda, protože ptačí rodiče lidský pach necítí. Ptáčka můžeme vzít domů do tepla a předat jej záchranné stanici zvířat.
Některé druhy opouštějí hnízdo dřív, než umějí létat, a rodiče je dokrmují v okolí. Například mláďata kosů, poštolek či sov je dobré vysadit na vyvýšené místo. Na zeď, na větev, kde si je rodiče najdou a nakrmí je.