Na jednoho vojáka připadá 5,5 hektaru újezdů (denik.cz)

Praha - Armáda se hodlá zbavit nepotřebných prostor. Panuje shoda, že se musí zachovat zdejší nepoškozená příroda. První na řadě jsou Brdy

Vášnivý cyklista Martin rád objevuje nové trasy. I kvůli tomu podstoupil riziko a zamířil do málo dotčených míst, jakými jsou vojenské újezdy.
"Je tam nádherná nedotčená krajina. A všude prázdno," vysvětlil Martin, co ho táhlo do zakázaných prostorů v Brdech nebo Boleticích.
Měl štěstí, protože si ho nevšimli vojenští policisté. V opačném případě by odjel s pokutou, která nebývá zrovna malá. "Jsou to uzavřené areály určené pro výcvik armády. Pokud vojenská policie chytí někoho bez povolení vstupu, hrozí mu pokuta až pět tisíc korun," uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Situace by se ovšem měla  ?dohledné době změnit. Ministerstvo totiž zjistilo, že vojenských újezdů je v Česku moc, takže má v úmyslu jeden zrušit úplně, a to ten v Brdech, a další výrazně zredukovat. U jednotlivých újezdů by se jednalo o 13 až 24 procent jejich plochy. Dnes na jednoho českého vojáka připadá 5,5 hektaru vojenského újezdu.
Svůj záměr ministerstvo zapracovalo do Bílé knihy o obraně, kterou má v nejbližších týdnech projednat vláda. "Pokud ji vláda schválí, budeme uvažovat, co s uvolněnou plochou," řekl mluvčí.

Citlivá turistika
"Rozhodně by se taková místa neměla zastavět, masivně odlesňovat nebo razantně odvodňovat. Území by neprospěla ani hustá síť stezek," míní Jana Vitnerová z ekologického sdružení Arnika s tím, že by se k uvolněnému území mělo postupovat velmi citlivě.
Přitom se ale využití pro turistiku nebrání. "Je možné je využít pro moderní způsob turistiky, pozorování divoké zvěře nebo rostlin. Byl by to kontakt s nezničenou přírodou. Navíc by uvolněné plochy skýtaly velký potenciál pro přilehlé obce," přiblížila ekoložka.
Otevření dosud uzavřených prostor by uvítal i Tomáš Novotný z Klubu českých turistů. "Neměly by tam vznikat žádné megaareály, ale jednoduché občerstvovny a útulny bych přivítal," doplnil.
Také ministerstvo obrany by rádo zachovalo nynější ráz krajiny uvolněných prostor. "Nechceme dát tyto plochy developerům. Nechceme, aby tam byly sídliště a fabriky," ujistil Jan Pejšek.
Jak zrušený vojenský prostor využít ukázal Středočeský kraj. V bývalém újezdu Ralsko má totiž vzniknout největší areál pro in-line bruslení v České republice, který by mohl být otevřen už příští rok. "Široko daleko nebude nic podobného," pochlubil se náměstek hejtmana Marcel Chládek.
Úvahy, co s uzavřeným areálem v Brdech, už nyní zaměstnávají nejen středočeské radní, ale i vojáky. "Jedna z alternativ je chráněné území s naučnými stezkami. Je ale předčasné o tom mluvit. Nic nám zatím nebylo nabídnuto," doplnil Chládek.

Právo volit
Omezení území újezdů však bude mít zásadní dopad pro jejich obyvatele. Pro ně nyní platí zvláštní režim. Například si nemohou volit vlastní zastupitelstvo. Navíc majetek na území újezdu může být pouze v majetku státu.
"Při omezování vojenských újezdů bychom chtěli vyjmout z jejich území osídlená místa. Vyřešíme tím omezení některých práv. Jedná se zejména o Libavou, která má 1200 obyvatel," upřesnil mluvčí ministerstva obrany Pejšek.
Jenomže obyvatelé Libavé mají z odchodu armády strach. Dosud jim totiž vojáci zajišťovali bydlení, vzdělání i práci. Před devíti lety se v anketě většina obyvatel města vyslovila pro armádu, i za cenu, že nebude moci volit.

Vojenský újezd Brdy skončí. Co bude s rozsáhlou plochou?
Příbram - Co tam bude? Proč ho ruší? Lidé mají strach o práci, o obchod. Návrh ministerstva obrany zrušit Vojenský újezd Brdy ve Středočeském kraji rozpoutal vášnivé diskuze. Ti, kteří mají s újezdem i s posádkou v přilehlých Jincích něco do činění, jsou spíše zaskočeni. Hovořilo se totiž, že zrušen bude zcela jiný újezd. Nakonec ministerstvo obrany ukázalo na Brdy.
Proti rušení újezdu jsou i lidé, kteří se domnívají, že další zpřístupnění zničí brdskou přírodu. Podle jejich názoru je unikátní a zachovalá. K záchraně přírody by mohlo pomoci Středočeským krajem navrhované vyhlášení území za Chráněnou krajinnou oblast Brdy (CHKO).
Jenže ani vytvoření chráněné krajinné oblasti nevyvolává jednoznačné nadšení.
Brdy podle některých biologů totiž ani zdaleka nesplňují kritéria na vyhlášení tohoto typu velkoplošného chráněného území. Nejsou ani natolik unikátní. Jedinými lokalitami, které by si zasloužily ochranu, jsou podle přírodovědců odlesněné plochy, které dnes slouží jineckým dělostřelcům jako dopaliště střel. Shodují se, že tyto plochy by měly zůstat i nadále bezlesím.
"Obávám se, že na zřízení chráněné krajinné oblasti Brdy jako celek nemají, vždyť kromě cenných bezlesí a několika zachovalých lesních fragmentů zde převažují pouze stejnověké smrkové monokultury," uvedl příbramský zoolog David Fischer. Ten se navíc domnívá, že současný vojenský režim je pro zdejší přírodu prakticky ideální, a neumí si představit, kde by kdokoliv po případném odchodu armády vzal peníze na suplování vojenského managementu na tak obrovských plochách.

Vojáci v Jincích zůstanou
Podobný názor sdílí i Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Praha. "Na CHKO Brdy skutečně nemají. Prioritou dnes je pohlídat místa jednoznačně nejcennější. Naprosto unikátním je veškeré bezlesí, ale pro jeho zachování musí někdo suplovat činnost armády. S technikou se například narušuje povrch bezlesí v Milovicích. Zarůstání se dá zabránit i vysazením velkých lesních zvířat, třeba zubrů, kteří vegetaci prostě spasou, a bezlesí tak nezaroste," navrhuje Sedláček.
Dobrou zprávou pro obyvatele blízkého okolí újezdu je, že armáda z Brd zcela neodejde. Ministerstvo obrany totiž chce zachovat 13. dělostřeleckou brigádu, která sídlí v Jincích.
"Útvar je perspektivní a nepočítá se ani s jejím stěhováním. V případě uvolnění újezdu zůstane jednotce posádkové cvičiště pro střelby a základní taktický a dělostřelecký výcvik. Ostré střelby a cvičení by se pak konaly v některém ze zbývajících újezdů," řekl Deníku mluvčí ministerstva Jan Pejšek.