Myslivci v dubnu kontrolují posedy a kazatelny (Mělnický deník)

Dubnem začíná pro myslivce nový rok. Myslivci musí vyčistit krmelce a jejich okolí, veškeré zbytky potravy je nutno odstranit a okolí shrabat a posypat páleným vápnem, což pomůže tlumit rozvoj parazitů. Do slanisek je nutno doplnit kusovou krmnou sůl.
Posedy a kazatelny je nutné co nejdříve opravit a zkontrolovat pevnost vzpěr a žebříků, protože je využívají i návštěvníci přírody a turisté. Pokud je narušená statika posedu, musí ho uživatel honitby na vlastní náklady odstranit a vyrobit nový. Posedy jsou často ničeny vandaly, kteří si neuvědomují, že posedy nejsou primárně určeny k lovu, ale ke zvýšení bezpečnosti lovu, aby střela směřovala proti zemi pod úhlem vyšším než pět stupňů, kdy se již neodráží a bezpečně končí trajektorii v půdě.
V dubnu se rozpadají zimní tlupy srnčí zvěře, silnější kusy vyhledávají nejlepší teritoria, srnčí zvěř se stává méně viditelnou. Myslivci pokračují v pravidelné kontrole zdravotního stavu srnčí zvěře, zvláště v oblastech s vysokými osevy ozimé řepky. Řepka je letos zasetá na rekordní ploše 390 tisíc hektarů. Řepka představuje pro zvěř vážné nebezpečí, její rostliny obsahují málo vlákniny a některé odrůdy mají vysoký obsah jedovatých glukosinolátů. Řepka je navíc v tomto období intenzivně přihnojována dusíkatými hnojivy a obsahuje vyšší obsah dusičnanů.
Myslivci připravují štěňata na jarní svody. Okresní myslivecké spolky pořádají přehlídky trofejí ulovené zvěře, na kterých může odborná i neodborná veřejnost posoudit kvalitu lovené zvěře v jednotlivých regionech a honitbách.
Přehlídky jsou spojeny s výstavami uměleckých děl či řemeslných výrobků. Dále v dubnu pořádají zkoušky z myslivosti, které završují roční přípravný kurz adeptů.
Polní práce proběhly rychle v březnu a kvůli používání širokozáběrové mechanizace byly zmasakrována mláďata z prvního vrhu zajíců. Škody na zvěři jsou velmi vysoké i na silnicích.
Probíhá setí, cukrovky, slunečnice a kukuřice, sázení brambor, výsadba plodonosných dřevin a či obnova keřového patra remízků.
Nepravidelné okraje pozemků u lesa je vhodné využít pro biopásy, na které zemědělci mohou čerpat dotaci, která je administrativně náročná. Největší škody zvěří jsou na porostech způsobovány právě na pozemcích v těsné blízkosti lesa či v zářezech polí do lesa (nepravidelné okraje), a umístění biopásů do takovýchto lokalit předchází problémům se škodami na porostech.
V lokalitách s pravidelným výskytem zavíječe kukuřičného je účelné vysévat hybridy odolné k tomuto škůdci s tím, že tyto plochy není nutno v průběhu vegetace ošetřovat insekticidy, které působí na necílové organismy včetně zvěře. Škody zavíječem jsou často zaměňovány s následným poškozením divokými prasaty.
Rozsáhlé plochy kvalitní orné půdy zabrané na stavbu solárních elektráren, jsou nyní neprodyšně oploceny ostnatým drátem, není možný absolutně žádný přístup zvěře, plochy solárních elektráren pro výrobu bioenergie jsou ekologickou pouští.
Pro výrobu ekologické elektřiny je často devastována úrodná půda a biotopy dříve využívané zvěří. Díky zdražování bylo hospodaření mnoha mysliveckých sdružení v loňském roce ztrátové z důvodu vysokých cen jadrných i objemných krmiv a pohonných hmot. Krmitelné odpady ze zemědělství a potravinářství končí ve spalovnách a výrobnách pelet a jsou pro myslivce cenově nedosažitelné. Častěji se rovněž vyskytují spory se zemědělci, kteří i po vyloženě chybně provedené agrotechnice, odůvodňují zaorávky řepky ozimé poškození zvěří.