Pro myslivce je začátkem roku duben (Kladenský deník)

Dubnem začíná pro myslivce nový rok. Myslivci musí vyčistit krmelce a jejich okolí, veškeré zbytky potravy je nutno odstranit a okolí shrabat a posypat páleným vápnem. To pomůže tlumit rozvoj parazitů.
Do slanisek je nutné doplnit kusovou krmnou sůl. Posedy a kazatelny je potřeba co nejdříve opravit a zkontrolovat pevnost vzpěr a žebříků, protože je využívají i návštěvníci přírody.
Pokud je narušená statika posedu, musí ho uživatel honitby na vlastní náklady odstranit a vyrobit nový.
Posedy jsou často ničeny vandaly, kteří si neuvědomují, že posedy nejsou primárně určeny k lovu, ale ke zvýšení bezpečnosti, aby střela směřovala proti zemi pod úhlem vyšším než pět stupňů, kdy se již neodráží a bezpečně končí v půdě.
Většinu mysliveckých zařízení si myslivci staví svépomocí, ale na internetu je velmi široká nabídka profesionálních výrobců.
Při umisťování krmelců je nutno mít souhlas vlastníka pozemku. Posedy není vhodné umísťovat v blízkosti vedení vysokého napětí.
V dubnu se rozpadají zimní tlupy srnčí zvěře, silnější kusy vyhledávají nejlepší teritoria, takže se stává méně viditelnou. Myslivci pokračují v pravidelné kontrole zdravotního stavu srnčí zvěře, zvláště v oblastech s vysokými osevy ozimé řepky, která je letos zasetá na rekordní ploše.
Řepka představuje pro zvěř vážné nebezpečí, její rostliny obsahují málo vlákniny a některé odrůdy mají vysoký obsah jedovatých glukosinolátů. V tomto období je navíc v tomto intenzivně přihnojována dusíkatými hnojivy a obsahuje vyšší obsah dusičnanů. Myslivci připravují štěňata na jarní svody. Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají přehlídky trofejí ulovené zvěře, na kterých může veřejnost posoudit její kvalitu v jednotlivých regionech a honitbách. Přehlídky jsou spojeny s výstavami uměleckých děl či řemeslných výrobků. Dále v dubnu Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají zkoušky z myslivosti, které završují roční přípravný kurz adeptů.
V lesích se zvětšují škody způsobené kůrovcem zvláště u malých vlastníků lesů. Polní práce se uskutečnily rychle v březnu a díky používání širokozáběrové mechanizace byly zmasakrovány mláďata z prvního vrhu zajíců.
Škody na zvěři jsou velmi vysoké i na silnicích. Koná se setí cukrovky, slunečnice a kukuřice, sázení brambor, výsadba plodonosných dřevin a obnova keřového patra remízků.
Nepravidelné okraje pozemků u lesa je vhodné využít pro biopásy, na které zemědělci mohou čerpat dotaci, která je administrativně náročná. Největší zvěří škody jsou na porostech způsobovány právě na pozemcích v těsné blízkosti lesa či v zářezech polí do lesa, a umístění biopásů do takovýchto lokalit předchází problémům se škodami na porostech. V lokalitách s pravidelným výskytem zavíječe kukuřičného je účelné vysévat hybridy odolné k tomuto škůdci s tím, že tyto plochy není nutno v průběhu vegetace ošetřovat insekticidy, které působí na necílové organismy včetně zvěře. Škody zavíječem jsou často zaměňovány s následným poškozením divokými prasaty.
Rozsáhlé plochy kvalitní orné půdy zabrané na stavbu solárních elektráren, jsou nyní neprodyšně oploceny ostnatým drátem, není možný absolutně žádný přístup zvěře, plochy solárních elektráren pro výrobu bioenergie jsou ekologickou pouští.
Pro výrobu ekologické elektřiny je často devastována úrodná půda a biotopy dříve využívané zvěří. Kvůli zdražování bylo hospodaření mnoha mysliveckých sdružení v loňském roce ztrátové z důvodu vysokých cen jadrných i objemných krmiv a pohonných hmot.
Krmitelné odpady ze zemědělství a potravinářství končí ve spalovnách a výrobnách pelet a jsou pro myslivce cenově nedosažitelné. Častěji se rovněž vyskytují spory se zemědělci, kteří i po vyloženě chybně provedené agrotechnice (pozdní termín setí, nedostatečná výživa, fytotoxicita), odůvodňují zaorávky řepky ozimé poškození zvěří.