Lovecké dvory byly kdysi módou saských kurfiřtů (Ústecký deník)

Sasko
Lov vysoké byl po staletí privilegiem knížat a šlechty všech evropských dvorů.
Až do konce 18. století patřil lov k vrcholům dvorského života. Jeho slavnostní průběh vyžadoval přísný ceremoniál a řadu zvláště bohatě zdobených zbraní.
Tyto zbraně byly spolu s loveckými trofejemi z reprezentačních důvodů často vystavovány. Rozsáhlá výbava loveckých společností saského dvora vyžadovala k uložení více nežli pouze několik místností. Vznikaly lovecké dvory a zbrojnice, které byly jako skladiště zbraní, materiálu a trofejí úzce příbuzné s vojenskými zbrojnicemi.
V roce 1642 byl v obci Ottendrof v Labských pískovcích zřízen lovecký dvůr, který byl kromě prostorů pro uložení zbraní vybaven i kočárovnou, psími kotci a obytnými prostorami pro loveckou společnost.

Königstein jako lovecký zámeček
Lovecké zámečky Augustusburg, Moritzburg a Hubertusburg dodnes svědčí o lovecké vášni saských kurfiřtů. Již v 17. století bylo saské lovectví považováno za vysokou školu honu. Šlechtické rodiny z mnoha koutů Německa posílaly své syny na kurfiřtský dvůr, aby se zde z nich stali schopní lovci. V roce 1661 obdržel saský kurfiřt Jan Jiří II. od císaře Leopolda I. úřad arcilovčího Svaté říše římské národa německého. V době Jana Jiřího I. (1585-1656) byl Königstein nejen vojenským obranným zařízením, ale i místem pro dvorskou reprezentaci. Díky kouzelné poloze byl předurčen k pořádání velkých dvorských slavností, které zde bylo možné spojit s lovem. Výrazem těchto úvah byla přestavba starého císařského hradu v lovecký zámek, zřízení sálu Svatého Jana (Johanissaal) jako slavnostního sálu a "Proviantního domu" jako obytné budovy pro kurfiřtskou rodinu. Tuto funkci také podtrhla stavba prvního obřího sudu.

Slavnostní otevření Georgenburgu
Jelikož už starý císařský hrad nebyl pro obranu důležitý, nechal kurfiřt starou gotickou budovu přestavět v reprezentační renesanční stavbu. V přízemí a prvním patře však k podstatným změnám nedošlo. Nová byla vysoká, ostrá střecha s volutovými štíty a horizontálními římsami a arkádová stěna. Ta se velmi podobá arkádám v malém nádvoří drážďanského zámku. Na obou objektech lze najít i stejné kamenické značky. Kurfiřtští stavitelé Paul Buchner mladší a Simon Hoffmann pracovali jak v rezidenci, tak i na Königsteinu. Dne 27. července 1619 byla budova, nazvaná Johann-Georgenburg (hrad Jana Jiřího) slavnostně otevřena za přítomnosti kurfiřta, dvora, stavitelů a řady důstojníků pevnosti. Sloužila nejprve jako lovecký zámek a byla vybavena řadou trofejí, mimo jiné 141 jeleními hlavami. Stěny byly ozdobeny nápisy, které se týkaly uskutečněných lovů. V okolí pevnosti, které bylo bohaté na lesy a zvěř, pořádal saský dvůr lovy jelenů, vodní honbu, štvanice i naháňky. Při těchto slavnostních příležitostech pobýval kurfiřt se svými hosty v zámečku Johann-Georgenburg. Tím se pevnost Königstein zařadila v 17. století do řady kurfiřtských loveckých zámků, i když i nadále stál v popředí pevnostní charakter.

Zajímavost
Co takhle vzduchovky? Vývoj vzduchovky spadá do 15. století. Tenkrát fungovaly tak, že vzduch byl stlačen do zvláštního prostoru v pažbě, případně pod hlavní. Stlačený vzduch pak vystřelil náboj z hlavně. Na jedno naplnění bylo možné vystřelit až 20 kulí. Tato zbraň byla vhodná především pro lov pernaté a nízké zvěře. Výhodou byl tichý výstřel. Nízká průraznost však výrazně omezovala využití těchto loveckých zbraní.