Se zvěřinou je třeba si vyhrát, říká autor nejlepšího guláše (Žďárský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Soutěž Zlatý guláš Vysočiny vyhrál Petr Šmahel se svým pokrmem ze srnčího masa
Karlov
Při sobotní soutěži Zlatý guláš Vysočiny, jež se odehrávala v Motorestu GALERIE Karlov, měli porotci skutečně z čeho vybírat. Sešla se dvacítka gulášů vyrobených například z masa hovězího, kančího či kuřecího.
Nejvíce bodů nakonec od poroty, jíž předsedal bavič a moderátor Petr Novotný, dostal Petr Šmahel z Radostína. Ten se svým srnčím gulášem uspěl i v hlasování veřejnosti, která jeho pokrmu dala body, jež stačily na třetí místo. Dlouholetý myslivec se po vyhlášení výsledků netajil nadšením.
"O soutěži jsem se dozvěděl úplnou náhodou z novin. A jelikož bydlím nedaleko od Karlova - v Radostíně, řekl jsem si, že to zkusím," popsal cestu k přihlášení do Zlatého guláše Vysočiny Petr Šmahel. Doma podle svých slov sice občas uvaří, ale kuchařem z povolání rozhodně není, vyučil se totiž zámečníkem.
Ulovený srnec
O tom, z jakého masa guláš nakonec uvaří, rozhodla jeho velká záliba - myslivost. Té se muž věnuje již od roku 1984. Však také čtyřletý srnec vidlák, z jehož masa byl zlatý guláš vytvořen, je jeho vlastním úlovkem.
"Zvěřina je maso, se kterým mám nejvíce zkušeností. Líbí se mi na něm také to, že aby ho člověk skutečně dobře připravil, musí si s ním vyhrát, nespěchat," svěřil se myslivec. Uvařit vítězný srnčí guláš podle něj rozhodně není činnost jenom na pár hodin. Maso se totiž nezačíná hned připravovat, ale musí se předem naložit.
Srnčí, které Petr Šmahel zvolil pro svůj soutěžní pokrm, tak leželo ve zhruba čtyřstupňovém chladu po dva dny. "Nemělo by to být však v ledničce, kde jsou uloženy i jiné potraviny. Ideální je nějaká komora nebo sklep, kde si ale musíme pečlivě hlídat teplotu," upozornil Petr Šmahel. Do samotné přípravy se potom muž pustil již v pátek, aby se do sobotního soutěžního klání srnčí guláš náležitě odležel.
To, že by se stal jeho výtvor pokrmem vítězným a porazil tak devatenáct dalších vzorků, Petr Šmahel podle svých slov rozhodně nečekal.
"Byl jsem hrozně nervózní, takže jsem ani neměl chuť okusit i ostatní soutěžní guláše. Sledoval jsem kuchaře v porotě, zkoumal jsem, jak se při ochutnávání vzorků tváří a jenom jsem se domýšlel, jestli zrovna neochutnává můj guláš. Nakonec jsem to napětí už nemohl vydržet a raději odjel na dvě hodiny domů. Vrátil jsem se až těsně přes vyhlášením výsledků," svěřil se vítěz.
Prvenství Petra Šmahela potěšilo a nevylučuje, že by to mohla být motivace i pro účast v dalších kuchařských soutěžích. Vaří totiž rád nejen guláše, ale i mnohá další jídla, například omáčky.
Karlov
Při sobotní soutěži Zlatý guláš Vysočiny, jež se odehrávala v Motorestu GALERIE Karlov, měli porotci skutečně z čeho vybírat. Sešla se dvacítka gulášů vyrobených například z masa hovězího, kančího či kuřecího.
Nejvíce bodů nakonec od poroty, jíž předsedal bavič a moderátor Petr Novotný, dostal Petr Šmahel z Radostína. Ten se svým srnčím gulášem uspěl i v hlasování veřejnosti, která jeho pokrmu dala body, jež stačily na třetí místo. Dlouholetý myslivec se po vyhlášení výsledků netajil nadšením.
"O soutěži jsem se dozvěděl úplnou náhodou z novin. A jelikož bydlím nedaleko od Karlova - v Radostíně, řekl jsem si, že to zkusím," popsal cestu k přihlášení do Zlatého guláše Vysočiny Petr Šmahel. Doma podle svých slov sice občas uvaří, ale kuchařem z povolání rozhodně není, vyučil se totiž zámečníkem.
Ulovený srnec
O tom, z jakého masa guláš nakonec uvaří, rozhodla jeho velká záliba - myslivost. Té se muž věnuje již od roku 1984. Však také čtyřletý srnec vidlák, z jehož masa byl zlatý guláš vytvořen, je jeho vlastním úlovkem.
"Zvěřina je maso, se kterým mám nejvíce zkušeností. Líbí se mi na něm také to, že aby ho člověk skutečně dobře připravil, musí si s ním vyhrát, nespěchat," svěřil se myslivec. Uvařit vítězný srnčí guláš podle něj rozhodně není činnost jenom na pár hodin. Maso se totiž nezačíná hned připravovat, ale musí se předem naložit.
Srnčí, které Petr Šmahel zvolil pro svůj soutěžní pokrm, tak leželo ve zhruba čtyřstupňovém chladu po dva dny. "Nemělo by to být však v ledničce, kde jsou uloženy i jiné potraviny. Ideální je nějaká komora nebo sklep, kde si ale musíme pečlivě hlídat teplotu," upozornil Petr Šmahel. Do samotné přípravy se potom muž pustil již v pátek, aby se do sobotního soutěžního klání srnčí guláš náležitě odležel.
To, že by se stal jeho výtvor pokrmem vítězným a porazil tak devatenáct dalších vzorků, Petr Šmahel podle svých slov rozhodně nečekal.
"Byl jsem hrozně nervózní, takže jsem ani neměl chuť okusit i ostatní soutěžní guláše. Sledoval jsem kuchaře v porotě, zkoumal jsem, jak se při ochutnávání vzorků tváří a jenom jsem se domýšlel, jestli zrovna neochutnává můj guláš. Nakonec jsem to napětí už nemohl vydržet a raději odjel na dvě hodiny domů. Vrátil jsem se až těsně přes vyhlášením výsledků," svěřil se vítěz.
Prvenství Petra Šmahela potěšilo a nevylučuje, že by to mohla být motivace i pro účast v dalších kuchařských soutěžích. Vaří totiž rád nejen guláše, ale i mnohá další jídla, například omáčky.