Preparátor dokáže zvěčnit i domácího mazlíčka (Šumperský a jesenický deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Šumpersko
Ve své profesi se běžně setkává s šelmami a divokými zvířaty. Zblízka poznal medvědy, vlky nebo losy. Přesto se nemusí bát, že by ho nějaký z nich napadl. Václav Tlapák je totiž preparátor.
Bez práce něj a jeho kolegů by se jen těžko obešli myslivci, kteří se rádi chlubí trofejemi z ulovených kusů. Stejně tak by zel prázdnotou zámek v Úsově, který je zařízen jako lovecko - lesnické muzeum.
Co předchází tomu, aby zvíře i po ulovení vypadalo jako živé? "Lovec by měl vědět, jak chce preparát ztvárnit. Po stažení je třeba kůži vychladit a rozložit na plot nebo na ráhno. Pokud je teplé počasí, je nutné kůži nasolit, aby sůl vytáhla vodu," říká Tlapák.
V preparátorské dílně se kůže vyčiní, vybělí se lebka a zpracují se trofeje. Například u divočáka jsou to zahnuté zuby, v myslivecké hantýrce nazývané zbraně. Pokud chce zájemce preparovat celé zvíře, vytvoří odborník jeho model. "Pak si vybere z široké nabídky očí, jazyků a dalších měkkých tkání, které musí nahradit. Na model z plastu nebo ze dřeva natáhne a následně sešije vyčiněnou kůži. Tmelem upraví detaily, vše nalakuje a nechá zaschnout," popisuje ve zkratce Tlapák.
Práce na vytvoření hlavy srnce nebo kamzíka trvá čtrnáct dní, celá postava jelena preparátora zaměstná i na dva měsíce.
"Preparoval jsem losy, kamzíky nebo i krokodýla. Omezení prakticky neexistují. Důležité je, aby byla v co nejlepším stavu kůže," vysvětluje Tlapák.
Jak se mu podaří "trefit" podobu zvířete? Díky znalostem zoologie a zkušenostem. Někdy si musí vystačit jen s fotografiemi daného kusu. "Zvěř je třeba mít okoukanou," říká. To je důležité, zvláště když si zákazník přeje vytvarování exponátu - ve výskoku nebo v útoku.
Občas se na jeho firmu obrátí majitelé domácích mazlíčků, aby jim zvěčnil jejich zemřelého psa nebo kočku. "Je to pracná záležitost. Neexistují na ně modely a navíc si majitelé často pořídí nového a hotové dílo si už převzít nechtějí," uzavírá.
Ve své profesi se běžně setkává s šelmami a divokými zvířaty. Zblízka poznal medvědy, vlky nebo losy. Přesto se nemusí bát, že by ho nějaký z nich napadl. Václav Tlapák je totiž preparátor.
Bez práce něj a jeho kolegů by se jen těžko obešli myslivci, kteří se rádi chlubí trofejemi z ulovených kusů. Stejně tak by zel prázdnotou zámek v Úsově, který je zařízen jako lovecko - lesnické muzeum.
Co předchází tomu, aby zvíře i po ulovení vypadalo jako živé? "Lovec by měl vědět, jak chce preparát ztvárnit. Po stažení je třeba kůži vychladit a rozložit na plot nebo na ráhno. Pokud je teplé počasí, je nutné kůži nasolit, aby sůl vytáhla vodu," říká Tlapák.
V preparátorské dílně se kůže vyčiní, vybělí se lebka a zpracují se trofeje. Například u divočáka jsou to zahnuté zuby, v myslivecké hantýrce nazývané zbraně. Pokud chce zájemce preparovat celé zvíře, vytvoří odborník jeho model. "Pak si vybere z široké nabídky očí, jazyků a dalších měkkých tkání, které musí nahradit. Na model z plastu nebo ze dřeva natáhne a následně sešije vyčiněnou kůži. Tmelem upraví detaily, vše nalakuje a nechá zaschnout," popisuje ve zkratce Tlapák.
Práce na vytvoření hlavy srnce nebo kamzíka trvá čtrnáct dní, celá postava jelena preparátora zaměstná i na dva měsíce.
"Preparoval jsem losy, kamzíky nebo i krokodýla. Omezení prakticky neexistují. Důležité je, aby byla v co nejlepším stavu kůže," vysvětluje Tlapák.
Jak se mu podaří "trefit" podobu zvířete? Díky znalostem zoologie a zkušenostem. Někdy si musí vystačit jen s fotografiemi daného kusu. "Zvěř je třeba mít okoukanou," říká. To je důležité, zvláště když si zákazník přeje vytvarování exponátu - ve výskoku nebo v útoku.
Občas se na jeho firmu obrátí majitelé domácích mazlíčků, aby jim zvěčnil jejich zemřelého psa nebo kočku. "Je to pracná záležitost. Neexistují na ně modely a navíc si majitelé často pořídí nového a hotové dílo si už převzít nechtějí," uzavírá.