Myslivci si počíhali na pytláky (Českobudějovický deník)

Zločiny z archivu
Střelba na odjíždějící auto skončila smrtí. Obžalovaný dostal za ublížení na zdraví šest let
České Budějovice
Tři ozbrojení myslivci čekali 22. září 1996 po jedné hodině v noci na křižovatce u Mazelova na příjezd auta, v němž podle jejich přesvědčení jeli pytláci.
Od května toho roku registrovali, že po zdejších lukách jezdí auto s pomocným hledáčkem a jeho osádka pytlačí. Našli údajně kůži, vývrh, šipku z kuše. Drželi hlídky, oznamovali čísla aut policii.
Pohyb onoho auta zjistili i v kritické noci a oznámili to policii. Po ujištění operátora, že hlídka bude vyrozuměna, se rozhodli vozidlo eventuálně zadržet do jejího příjezdu. Vzali si zbraně, "aby nešli proti pytlákům s holýma rukama".
Stavěli je. Když se řidič snažil ujet, vystřelil Luděk Mlčuch (43) na vzdálenost 15 - 25 metrů z kulovnice na okna projíždějícího vozidla. Střela zasáhla Marcela M. (31), sedícího na zadním sedadle, do pravé strany hlavy. Zranění bylo smrtelné.
Obžalovaný u hlavního líčení přišel dokonce s verzí, že Marcela M. mohl zastřelit náhodou někdo ze spolujezdců, jeho bratrů, při pokusu vystřelit ven . . .
Dne 2. února 1998 uznal krajský soud Mlčucha vinným trestným činem vraždy a uložil mu desetiletý trest. Došel k závěru, že střílí-li člověk, který velmi dobře zná účinky kulové zbraně, zblízka na okénko auta, musí být srozuměn s případným smrtelným následkem. Další dva spoluobžalovaní, kteří stříleli mimo vůz, resp. na spodní část, dostali za vydírání po dvou letech podmíněně.
Na adresu lidí možná zklamaných z toho, že pytláctví opět zůstalo nepotrestáno, tehdy předseda senátu připomněl, že "jedním z největších trestů budou možná doživotní výčitky svědomí u těch, kteří se podíleli na činnosti, která vedla k tak tragickému následku".
Vrchní soud v Praze jako odvolací v květnu 1998 Mlčuchovi ubral z trestu dva roky. Jeho obhájce Miroslav Kříženecký podal ústavní stížnost a Ústavní soud v březnu 1999 oba rozsudky zrušil. Zdůraznil, že Mlčuchovým cílem bylo zastavit vůz. Nestřílel prý na lidi, ale na bariéru.
Při novém projednávání věci v Budějovicích tvrdil Kříženecký, že Mlčuch střílel v situaci, kterou vnímal jako ohrožení vlastního života najíždějícím autem. "Šlo o pytláky, o tom není pochyb," mínil obhájce.
Soud ale uzavřel, že myslivci stříleli na vzdalující se auto, které je tedy v daný okamžik neohrožovalo. Vzal v úvahu opakované případy pytláctví v místě, rostoucí emoce myslivců. Jednali však v rozporu se zákonem. Nepřistihli osádku cizího auta při činu a zastavovat vozidlo nemůže ani myslivecká stráž, natožpak po lidech střílet.
Za vydírání a ublížení na zdraví soud Mlčuchovi uložil sedm let a zákaz držení a nošení zbraně na deset roků.
Obžalovaný se znovu odvolal. Vrchní soud v roce 2000 mu trest snížil na šest let vězení. Krajský soud prý nedostatečně zhodnotil okolnosti případu, to, že Mlčuch byl dlouhodobě konfrontován s poznatky o činnosti pytláků a snažil se jí zabránit. Pytláci se chovali proti všem zásadám myslivosti, což s ohledem na charakter osobnosti obviněného a jeho hodnotový žebříček jeho emoci ještě umocňovalo, řekl Vrchní soud. Šlo o kolektivní rozhodnutí zastavit podezřelé vozidlo, hrálo tu tedy roli také určité stavovské, myslivecké cítění.
Desetiletý zákaz činnosti odvolací soud potvrdil.
Rozsudek tentokrát nabyl právní moci. Luděk Mlčuch opustil vězení 22. prosince 2003 na podmínku, v níž se v následujících letech osvědčil.