Myslivci sčítají zvěř a hodnotí hospodaření (Olomoucký deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Olomouc - Co dělají myslivci v březnu? Stejně jako po zbytek roku mají plné ruce práce - sčítají zvěř, uzavírají předešlou sezonu, začínají pečovat o louky a biopásy.
"V březnu, v termínech stanovených orgány státní správy myslivosti, provádí myslivci sčítání zvěře. To musejí udělat co nejpřesněji a použít takový způsob, který nenutí zvěř ke zbytečnému pohybu. Zapisují počet a pohlaví viděné zvěře a čas pozorování. Všechna data na závěr sesbírá myslivecký hospodář," popsal Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.
Pokud to počasí dovolí, začínají myslivci s ošetřováním luk. "Louky je nutné uvláčit, přihnojit a případně povápnit nejlépe mletým dolomitským vápencem. Po oschnutí polí je také nutno začít s obděláváním zvěřních políček či takzvaných biopásů pro zvěř. Čím dříve je zaseto, tím dříve bude mít zvěř k dispozici krmení, ovšem letos to kvůli podmáčeným polím či jejich částím mnohde vypadá na setí začátkem dubna," pospal dále Šilha.
Březnem také končí myslivecký rok. "Ve všech sdruženích se konají Výroční valné hromady, kde je zhodnoceno hospodaření. Ekonomiku mysliveckých sdružení silně ovlivní ceny krmiv, které musí myslivci nakupovat od zemědělců. Jejich cena meziročně vzrostla až o sto procent a na mnoha místech museli omezit nákup," upozornil Šilha. Pokud myslivecké sdružení vykáže ztrátu, musejí ji doplatit členové z vlastních rodinných rozpočtů.
V předjaří také pokračuje sběr šišek smrku, borovice a modřínu. Ve školkách se opravuje nářadí a stroje pro jarní práce. Myslivci se dále připravují na jarní zalesňovací práce, zajišťují sazenice a jejich návoz. Pokračuje ochrana kultur proti okusu zvěře a kontrola oplocenek. "V borových porostech končí kladení lapáků na lýkohuby, začíná období kácení první série lapáků pro lýkožrouta smrkového. Je nutno sledovat výskyt chorob a přezimujících škůdců a připravit monitoring pomocí lapačů, lapáků či lepových pásů," přiblížil Šilha.
"V březnu, v termínech stanovených orgány státní správy myslivosti, provádí myslivci sčítání zvěře. To musejí udělat co nejpřesněji a použít takový způsob, který nenutí zvěř ke zbytečnému pohybu. Zapisují počet a pohlaví viděné zvěře a čas pozorování. Všechna data na závěr sesbírá myslivecký hospodář," popsal Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.
Pokud to počasí dovolí, začínají myslivci s ošetřováním luk. "Louky je nutné uvláčit, přihnojit a případně povápnit nejlépe mletým dolomitským vápencem. Po oschnutí polí je také nutno začít s obděláváním zvěřních políček či takzvaných biopásů pro zvěř. Čím dříve je zaseto, tím dříve bude mít zvěř k dispozici krmení, ovšem letos to kvůli podmáčeným polím či jejich částím mnohde vypadá na setí začátkem dubna," pospal dále Šilha.
Březnem také končí myslivecký rok. "Ve všech sdruženích se konají Výroční valné hromady, kde je zhodnoceno hospodaření. Ekonomiku mysliveckých sdružení silně ovlivní ceny krmiv, které musí myslivci nakupovat od zemědělců. Jejich cena meziročně vzrostla až o sto procent a na mnoha místech museli omezit nákup," upozornil Šilha. Pokud myslivecké sdružení vykáže ztrátu, musejí ji doplatit členové z vlastních rodinných rozpočtů.
V předjaří také pokračuje sběr šišek smrku, borovice a modřínu. Ve školkách se opravuje nářadí a stroje pro jarní práce. Myslivci se dále připravují na jarní zalesňovací práce, zajišťují sazenice a jejich návoz. Pokračuje ochrana kultur proti okusu zvěře a kontrola oplocenek. "V borových porostech končí kladení lapáků na lýkohuby, začíná období kácení první série lapáků pro lýkožrouta smrkového. Je nutno sledovat výskyt chorob a přezimujících škůdců a připravit monitoring pomocí lapačů, lapáků či lepových pásů," přiblížil Šilha.