Neslyšný let, přímý pohled, symbol moudrosti: tím vším je nenápadná sova (Třebíčský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Příroda kolem nás
TřebíčskoCílem dnešního textu je přiblížit život ptáků, které díky neslyšnému letu, přímému pohledu očí a spojením jako symbolu moudrosti poznávají již malé děti. Sovy však zůstávají, možná i díky svému způsobu života, často neviděnými obyvateli kulturníkrajiny. Aktivní jsou především v podvečer a v noci, přes den jsou díky svému zbarvení dokonale přizpůsobeny místu. Často se i ze vzdálenosti několika metrů obtížně vyhledávají. Sova svým zbarvením splývá s kůrou stromů a větvemi. Spatřit letět sovu za denního světla je možné nejlépe v období krmení mláďat, kdy musí zajišťovat intenzivní přísun potravy.
Nyní, před začátkem jara, je možné vyrazit v podvečer a v noci ven a zaposlouchat se do sovího houkání. Další možností, jak nahlédnout do života sov, je jejich pozorování přesden,kdyseněkterédruhy shromažďujíveskupinkách.
Jiným způsobem, jak zjistit přítomnost sov, je sledování pobytových znamení - pro sovy jsou typické vývržky se zbytkysrstiakostí.
Jednou z našich nejrozšířenějších a nejhojnějších sov je kalous ušatý. Přednostně obývá okraje lesů s navazující otevřenou krajinou. Téměř si nestaví vlastní hnízda, s oblibou využívá hnízd krkavcovitých ptáků, kání, veverek i volavek. Hnízdí obvykle v období od března do června. Potravu pro samici sedící na vajíčkách a zpočátku i pro mláďata zajišťujesamec.
Nejhojnější evropskou sovou je puštík obecný. Hnízda si buduje v dutinách stromů, nepohrdne ani větší ptačí budkou. Samička zpočátku opouští hnízdo pouze sporadicky, také po vylíhnutí mláďat je v jejich blízkosti vždy jeden z rodičů. Při ochraně mláďat je puštík schopen zaútočit i na mnohem většího predátora, dokonce i člověka. Vytvářístabilní páry.
Největší sovou je výr velký, někdy přezdívaný jako král noci. S oblibou osidluje kamenité stráně, zříceniny a okolní lesy. Kromě velikosti jsou výrazným určovacím znakem "ouška" z peříček. I díky své velikosti jsou součástí jeho jídelníčku mimo hlodavců také větší ptáci, zajíci, králíci i ježci. Také výři vytváří stabilní páry, které bývají věrny svému hnízdišti. Během dne čelí výr nepřátelství denních ptáků, zejména dravců a havranovitých. Této vlastnosti bylo myslivci využíváno při lovu či odchytu "na výrovku". Výr byl přivázán na relativně dobře viditelném místě, napadající ptáci pak byli loveni či odchytáváni do sítí.
Druhem vázaným na zemědělskou krajinu je sova pálená. Přesdenvyhledáváúkryty v zemědělských objektech, na půdách stodol a kostelů. Nestaví si vlastní hnízdo, ochotně osidluje budky. Nezaměnitelný je její srdcovitý obličej. Na světě je jedním z nejrozšířenějších druhů sov, v některých oblastech (i v České republice) je však druhem vzácným. Na úbytku se podepisuje především změna zemědělských technologií a také znesnadnění přístupu do úkrytu vkrovechdomů.
Především v zajetí se sovy dožívají vysokého věku, můžeme se setkat s jedinci dvaceti i víceletými.
Ohrožením pro sovy jsou kromě úbytku biotopů, hnízdních příležitostí a potravy také kolize s motorovýmivozidly.
TřebíčskoCílem dnešního textu je přiblížit život ptáků, které díky neslyšnému letu, přímému pohledu očí a spojením jako symbolu moudrosti poznávají již malé děti. Sovy však zůstávají, možná i díky svému způsobu života, často neviděnými obyvateli kulturníkrajiny. Aktivní jsou především v podvečer a v noci, přes den jsou díky svému zbarvení dokonale přizpůsobeny místu. Často se i ze vzdálenosti několika metrů obtížně vyhledávají. Sova svým zbarvením splývá s kůrou stromů a větvemi. Spatřit letět sovu za denního světla je možné nejlépe v období krmení mláďat, kdy musí zajišťovat intenzivní přísun potravy.
Nyní, před začátkem jara, je možné vyrazit v podvečer a v noci ven a zaposlouchat se do sovího houkání. Další možností, jak nahlédnout do života sov, je jejich pozorování přesden,kdyseněkterédruhy shromažďujíveskupinkách.
Jiným způsobem, jak zjistit přítomnost sov, je sledování pobytových znamení - pro sovy jsou typické vývržky se zbytkysrstiakostí.
Jednou z našich nejrozšířenějších a nejhojnějších sov je kalous ušatý. Přednostně obývá okraje lesů s navazující otevřenou krajinou. Téměř si nestaví vlastní hnízda, s oblibou využívá hnízd krkavcovitých ptáků, kání, veverek i volavek. Hnízdí obvykle v období od března do června. Potravu pro samici sedící na vajíčkách a zpočátku i pro mláďata zajišťujesamec.
Nejhojnější evropskou sovou je puštík obecný. Hnízda si buduje v dutinách stromů, nepohrdne ani větší ptačí budkou. Samička zpočátku opouští hnízdo pouze sporadicky, také po vylíhnutí mláďat je v jejich blízkosti vždy jeden z rodičů. Při ochraně mláďat je puštík schopen zaútočit i na mnohem většího predátora, dokonce i člověka. Vytvářístabilní páry.
Největší sovou je výr velký, někdy přezdívaný jako král noci. S oblibou osidluje kamenité stráně, zříceniny a okolní lesy. Kromě velikosti jsou výrazným určovacím znakem "ouška" z peříček. I díky své velikosti jsou součástí jeho jídelníčku mimo hlodavců také větší ptáci, zajíci, králíci i ježci. Také výři vytváří stabilní páry, které bývají věrny svému hnízdišti. Během dne čelí výr nepřátelství denních ptáků, zejména dravců a havranovitých. Této vlastnosti bylo myslivci využíváno při lovu či odchytu "na výrovku". Výr byl přivázán na relativně dobře viditelném místě, napadající ptáci pak byli loveni či odchytáváni do sítí.
Druhem vázaným na zemědělskou krajinu je sova pálená. Přesdenvyhledáváúkryty v zemědělských objektech, na půdách stodol a kostelů. Nestaví si vlastní hnízdo, ochotně osidluje budky. Nezaměnitelný je její srdcovitý obličej. Na světě je jedním z nejrozšířenějších druhů sov, v některých oblastech (i v České republice) je však druhem vzácným. Na úbytku se podepisuje především změna zemědělských technologií a také znesnadnění přístupu do úkrytu vkrovechdomů.
Především v zajetí se sovy dožívají vysokého věku, můžeme se setkat s jedinci dvaceti i víceletými.
Ohrožením pro sovy jsou kromě úbytku biotopů, hnízdních příležitostí a potravy také kolize s motorovýmivozidly.