Velká zvěř přispívá rozmanitosti lesa - "seje" vzácné rostliny (ekolist.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Pokud se v lese přemnoží divoká prasata, srnci a jeleni, znamená to pro les škody na křovinách a mladých stromech. Ale také obohacení, co se týče většího výskytu travin a bylin, píše server ScienceDaily.
Výzkumníci z francouzského institutu pro environmentální studie (Cemagref) zaznamenali, že na početnosti nabývající populace divokých prasat, srnců a jelenovitých má kromě škod na lesních porostech i pozitivní vliv na krajinu. Před desetiletími nebylo po vysoké a černé zvěři v otevřené přírodě provincie Haute-Marne vidu ani slechu. Nyní se jim v důsledku částečného hájení daří lépe, a co víc, výrazně přispívají k šíření semen rostlin. Epizoochorie, jak se transport semen rostlin s pomocí živočichů označuje, se ukazuje jako velmi užitečná pro minimálně čtyři desítky travin a bylin, které se v oblasti provincie po dlouhé roky nevyskytovaly.
Badatelé z Cemagrefu se poctivě probírali historickými fytocenologickými snímky z oblasti Haute-Marne za léta 1976-2006. Podařilo se jim i identifikovat přesně místa předcházejících sběrů dat, a tak získali data z ostře a ve Francii nejdéle botanicky sledovaných lokalit. Kaskádu údivu odstartoval nález užanky lékařské (Cynoglossum officinale), která se v oblasti po léta nevyskytovala, ale od prvního záznamu v roce 1981 se úspěšně šíří. Odborníci začali řešit, kudy a jak se užanka a řada jí podobných vzácných rostlin do oblasti dostala. Lokality s výskytem nově se navrátivších druhů velmi přesně korelovaly i s místy, kde se novodobě začala vyskytovat srnčí, jelení a černá zvěř. Rostlina je pro zvěř jako potrava nezajímavá, protože obsahuje toxiny. Zato zvěř je pro rostlinu zajímavá coby přenašeč jejích semen. Ta se přichytí k srsti zvěře, která je pak zanese na nové lokality.
Jako nejschopnější šiřitelé travin a bylin se podle vědců jeví divočáci. Dvouvrstvá srst s vnějšími tuhými štětinami drží dobře semena i po dlouhou dobu na rozdíl od krátké a hladké srsti jelenovitých. Kanci navíc sami "zasívají" semena, když se válí v mokřinách kališť, a vyčesávají je ve světlých lesích, když se třou o stromy při údržbě kůže, nebo rozprašují na okrajích polí, kde hledají potravu v oranici.
Článek byl uveřejněn na serveru ScienceDaily 25. 2. 2011 pod názvem "Large Forest Animals Contribute to Plant Diversity".
Výzkumníci z francouzského institutu pro environmentální studie (Cemagref) zaznamenali, že na početnosti nabývající populace divokých prasat, srnců a jelenovitých má kromě škod na lesních porostech i pozitivní vliv na krajinu. Před desetiletími nebylo po vysoké a černé zvěři v otevřené přírodě provincie Haute-Marne vidu ani slechu. Nyní se jim v důsledku částečného hájení daří lépe, a co víc, výrazně přispívají k šíření semen rostlin. Epizoochorie, jak se transport semen rostlin s pomocí živočichů označuje, se ukazuje jako velmi užitečná pro minimálně čtyři desítky travin a bylin, které se v oblasti provincie po dlouhé roky nevyskytovaly.
Badatelé z Cemagrefu se poctivě probírali historickými fytocenologickými snímky z oblasti Haute-Marne za léta 1976-2006. Podařilo se jim i identifikovat přesně místa předcházejících sběrů dat, a tak získali data z ostře a ve Francii nejdéle botanicky sledovaných lokalit. Kaskádu údivu odstartoval nález užanky lékařské (Cynoglossum officinale), která se v oblasti po léta nevyskytovala, ale od prvního záznamu v roce 1981 se úspěšně šíří. Odborníci začali řešit, kudy a jak se užanka a řada jí podobných vzácných rostlin do oblasti dostala. Lokality s výskytem nově se navrátivších druhů velmi přesně korelovaly i s místy, kde se novodobě začala vyskytovat srnčí, jelení a černá zvěř. Rostlina je pro zvěř jako potrava nezajímavá, protože obsahuje toxiny. Zato zvěř je pro rostlinu zajímavá coby přenašeč jejích semen. Ta se přichytí k srsti zvěře, která je pak zanese na nové lokality.
Jako nejschopnější šiřitelé travin a bylin se podle vědců jeví divočáci. Dvouvrstvá srst s vnějšími tuhými štětinami drží dobře semena i po dlouhou dobu na rozdíl od krátké a hladké srsti jelenovitých. Kanci navíc sami "zasívají" semena, když se válí v mokřinách kališť, a vyčesávají je ve světlých lesích, když se třou o stromy při údržbě kůže, nebo rozprašují na okrajích polí, kde hledají potravu v oranici.
Článek byl uveřejněn na serveru ScienceDaily 25. 2. 2011 pod názvem "Large Forest Animals Contribute to Plant Diversity".
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.