Kéž bys, sedláčku, chcíp, pěje strnad obecný, pták roku (Svobodný hlas)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Na území okresu Louny se můžeme setkat s pěti druhy strnadů. Nejvzácnějším z nich je strnad viničný, jehož nejbližší hnízdiště se nachází na Slovensku a u nás se objevuje pouze vzácně.
V NPR Oblík byl pozorován 26. září roku 2009. Vzácný je i strnad zahradní. U nás hnízdí 80 - 160 párů. Na okrese Louny je to NPR Oblík a Raná, ale zastižen byl i na vojenské střelnici u Vršovic.
Vzácným se stává i v minulosti hojný strnad luční. Celkově u nás již hnízdí pouze 1 400 - 2 500 párů. Na okrese Louny je to v NPR Oblík a Raná, na Písečném vrchu u Břvan, v okolí Chožova a Třtěna a patrně i na několika dalších místech. Mnohem běžnější je strnad rákosní. V Čechách a na Moravě hnízdí 40 až 80 tisíc párů. Na území okresu se s ním můžeme setkat na mnoha místech okolo vody s porostem rákosu a orobince.
Daleko nejhojnějším druhem u nás je strnad obecný, který byl ornitology vyhlášen za ptáka roku 2011. Předpokládá se, že na území Čech a Moravy hnízdí 2 až 4 miliony párů. Je stálý nebo potulný, takže i v zimě se u nás zdržuje počet 1 až 3 miliony jedinců. Nejčastěji se s ním můžeme setkat při okraji lesa, v polních remízcích, nebo na podobných místech, jako jsou louky s rozptýlenou zelení. Hnízdí na zemi nebo v v křovinách blízko u země, a to až třikrát ročně. Hnízdit začíná převážně v dubnu a poslední hnízdění můžeme zaznamenat v srpnu. Jeho hlavní potravou jsou semena plevelných rostlin. Část jeho potravy tvoří i semena kulturních rostlin a v době hnízdění sbírá pro mladé i živočišnou složku.
Je velký asi jako vrabec a sameček se od nenápadné našedlé samičky liší žlutou hlavou, hrdlem a břichem. Mimo to má i červenohnědý kostřec a na delším ocase bílá okrajová pérka. Na zimu se sdružuje do malých hejnek, hlavně při vyhledávání potravy. Často při tom navštěvuje krmelce, vybudované myslivci pro přikrmování zvěře. Na jaře začíná sameček zpívat již někdy koncem února a vysedává při tom vždy na nějakém vyvýšeném místě. Jeho zpěv je jednoduchý, cvrčivý a poměrně dobře rozeznatelný. Bývá tlumočen jako "Jak to sluníčko pěkně svítí," či "Kéž bys, sedláčku, chcíp."
I když se u nás stále ještě jedná o velmi hojný druh, bylo v celé Evropě, a tedy i u nás, zaznamenáno snižování populace. A právě na některé otázky by mohla odpovědět tato anketa ornitologů.
V NPR Oblík byl pozorován 26. září roku 2009. Vzácný je i strnad zahradní. U nás hnízdí 80 - 160 párů. Na okrese Louny je to NPR Oblík a Raná, ale zastižen byl i na vojenské střelnici u Vršovic.
Vzácným se stává i v minulosti hojný strnad luční. Celkově u nás již hnízdí pouze 1 400 - 2 500 párů. Na okrese Louny je to v NPR Oblík a Raná, na Písečném vrchu u Břvan, v okolí Chožova a Třtěna a patrně i na několika dalších místech. Mnohem běžnější je strnad rákosní. V Čechách a na Moravě hnízdí 40 až 80 tisíc párů. Na území okresu se s ním můžeme setkat na mnoha místech okolo vody s porostem rákosu a orobince.
Daleko nejhojnějším druhem u nás je strnad obecný, který byl ornitology vyhlášen za ptáka roku 2011. Předpokládá se, že na území Čech a Moravy hnízdí 2 až 4 miliony párů. Je stálý nebo potulný, takže i v zimě se u nás zdržuje počet 1 až 3 miliony jedinců. Nejčastěji se s ním můžeme setkat při okraji lesa, v polních remízcích, nebo na podobných místech, jako jsou louky s rozptýlenou zelení. Hnízdí na zemi nebo v v křovinách blízko u země, a to až třikrát ročně. Hnízdit začíná převážně v dubnu a poslední hnízdění můžeme zaznamenat v srpnu. Jeho hlavní potravou jsou semena plevelných rostlin. Část jeho potravy tvoří i semena kulturních rostlin a v době hnízdění sbírá pro mladé i živočišnou složku.
Je velký asi jako vrabec a sameček se od nenápadné našedlé samičky liší žlutou hlavou, hrdlem a břichem. Mimo to má i červenohnědý kostřec a na delším ocase bílá okrajová pérka. Na zimu se sdružuje do malých hejnek, hlavně při vyhledávání potravy. Často při tom navštěvuje krmelce, vybudované myslivci pro přikrmování zvěře. Na jaře začíná sameček zpívat již někdy koncem února a vysedává při tom vždy na nějakém vyvýšeném místě. Jeho zpěv je jednoduchý, cvrčivý a poměrně dobře rozeznatelný. Bývá tlumočen jako "Jak to sluníčko pěkně svítí," či "Kéž bys, sedláčku, chcíp."
I když se u nás stále ještě jedná o velmi hojný druh, bylo v celé Evropě, a tedy i u nás, zaznamenáno snižování populace. A právě na některé otázky by mohla odpovědět tato anketa ornitologů.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.