Tak tohle jsme projeli (Respekt)

Dobrodružný příběh bitvy o oboru Radějov

Muž vycházející na zápraží kamenného domu v lesích Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty překvapí vzezřením lovce připraveného na kruté podmínky. Beranici ozdobenou ocasem lovné zvěře si podnikatel a bývalý majitel potravinářského kolosu Hamé Babice Leoš Novotný přivezl z Ruska, boty z kožešin převázané šněrováním ušili v Mongolsku.
Dobře naladěný padesátník vítá návštěvu a zve ji dál do myslivny zvané Krokva, kterou před pár lety koupil od Lesů České republiky a nákladně ji přestavěl do dnešní podoby vkusného venkovského obydlí. Dům stojí kousek za branou do daňčí obory Radějov; tu si vášnivý lovec Novotný v roce 2003 od státních Lesů ČR pronajal a před koncem minulého roku ji pak definitivně získal do svého vlastnictví.
V krbu praská oheň, zdi rozlehlé místnosti zdobí kromě rozličných trofejí i vycpanina leoparda a imitace aztéckých jeskynních maleb, ze stropu visí lustr z paroží. Pan Novotný, už bez čapky, pod ním pokuřuje, žertuje a ochotně vypráví o své lásce k přírodě, o dávné touze chovat trofejovou zvěř a o trablech s oborním plotem, který mu občas podryje kanec.
Stačí ale jediná neopatrná otázka a žoviální muž se jako švihnutím proutku mění. Po laskavém výrazu ani stopy, tvář tvrdne a talentovaný a houževnatý obchodník, jemuž se dosud podařilo vše, nač sáhl, stěží potlačuje vztek. Idyla v radějovské oboře má totiž slabé místo. A tím je příběh vyvedení mimořádně hodnotného kusu země z vlastnictví státu do rukou Leoše Novotného. Jeho příběh skvěle ukazuje, jak zdejší úředníci a politici umějí obejít pravidla a přinést veřejný majetek na podnose předem vybranému vlivnému soukromníkovi.

Odkomunikováno
Téměř 1100 hektarů lesa a luk v daňčí oboře (z celkových 1700 hektarů) patřilo ještě vloni státu zastoupenému podnikem Lesy ČR. Novotný je měl v té době už sedm let pronajaté a netajil se tím, že by se v nich rád cítil doma. Koupit je v tichosti nebylo možné, šlo by o privatizaci, která by musela být veřejná. Leoš Novotný tedy spolu s úředníky státní firmy a ministerstva zemědělství přišel na způsob, jak se k oboře dostat: skoupil (za dodnes nezveřejněnou cenu) jiné lesy, rozeseté po celé republice, a s Lesy České republiky je za rozsáhlé a biologicky cenné ucelené území radějovské obory vyměnil. Historicky první transakci tohoto typu schválilo ministerstvo zemědělství ještě za vlády Jana Fischera a definitivně zaklapla před pár měsíci zápisem do katastru.
Leoš Novotný začal tuto pro něj přitažlivou transakci připravovat už někdy v roce 2007. Tehdy gradoval odpor místních politiků i ochránců přírody proti způsobu, jakým se v roli nájemce o svěřené území staral. Lesy i bělokarpatské louky v přírodní rezervaci Kútky skomíraly pod náporem daňků, které nechal nájemce Novotný v oboře přemnožit, jak se později ukázalo, z povolených 490 kusů na téměř 1300. Radějovští občané i turisté si zase opakovaně stěžovali, že je Novotného zaměstnanci z veřejně přístupné obory vyhánějí, a radějovský starosta na web obce dokonce vyvěsil návod, jak se při střetu s těmito vyháněči chovat. "Někdy v roce 2007 jsem pochopil, že nejlepší řešení je to vlastnit," říká Leoš Novotný. "Tehdy byl ještě ministrem zemědělství Petr Gandalovič a lidi, se kterými jsem to odkomunikoval, řekli, že je to možné formou směny," vzpomíná, jak začal v tichosti hledat a skupovat pozemky vhodné k výměně s firmou Lesy ČR za kýžený revír.
Ochránci přírody ze správy CHKO Bílé Karpaty mezitím se vzrůstajícím zoufalstvím sledovali, jak jim před očima mizejí kvalitní porosty stromů i vzácně rozmanité byliny a orchideje na bělokarpatských loukách, spásané neúnosným množstvím zvěře, sešlapávané jejich kopýtky a ničené agresivní močí (vše se dělo na území prohlášeném za evropsky významnou lokalitu). Zděšení nad Novotného mysliveckým stylem vyvrcholilo v roce 2009, kdy byl donucen stav zvěře konečně zredukovat. Šlo to hodně rychle: při pohledu na hromady narychlo zmasakrovaných osmi stovek daňků a daněl, z nichž některé byly březí, se tehdy sevřelo srdce nejen ochráncům zvířat, ale i mnohaletými hony trénovaným myslivcům.
A tak správa CHKO požádala Lesy ČR, aby daly přednost veřejnému zájmu a pozemky v oboře Radějov svěřily do správy Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Odpověď byla stručná: vaší žádosti nemůžeme vyhovět. O pár měsíců později už na opakovanou žádost státní Lesy ČR odpověděly ochranářům obsáhlejším Ne - a sice že to nejde, protože je na spadnutí směna s pozemky Leoše Novotného. Tedy muže, který v roli nájemce obory dramaticky selhal.
Neobvykle výraznou směnu pozemků zdůvodnily Lesy ČR "arondačním programem" - v překladu to znamená, že se jim šest nově nabytých celků hodilo, protože prý zaplnily díry mezi státními kusy lesů. Je ovšem těžké to ověřit, protože Lesy ČR odmítají zveřejnit svou smlouvu s Novotným. "Pláčete dobře, ale na špatném hrobě," komentuje detaily s přehledem Novotný.
Bývalý specialista z odboru hospodářské úpravy lesů na ředitelství LČR Zdeněk Valný však tuto argumentaci považuje za úplně scestnou. "Je to naopak. Uceleného radějovského území se Lesy touto směnou zbavily. Takový případ v historii Lesů nenajdete. A i v rámci arondace se směňují pozemky jen do 50 hektarů," říká Valný, jehož odbor se touto problematikou zabýval. "Běžný člověk by s takovou žádostí neměl žádnou šanci, vůbec by se s ním nebavili." A další podezření vzbuzuje cenová politika státu. Směna proběhla za tržní cenu, která byla u obou území stanovena na 130 milionů korun. Podle úředních cen je ovšem radějovská obora o 52 milionů cennější než jím skoupené a vyměněné pozemky (419 milionů na jedné a 367 milionů na druhé straně). Proč dostal nový majitel od státu "papírově" 52 milionů k dobru, ovšem nelze zjistit.

Nejsem truhlář
Podle místních lidí tkví úspěch Leoše Novotného v jeho povaze hráče a také ve velmi dobrých kontaktech na Lesy ČR a na ministerstvo zemědělství. "Když budu truhlář v obci, těžko se budu potkávat s politiky. Jestliže máte firmu, která vyváží do jednatřiceti zemí světa, tak se samozřejmě potkáte s různými lidmi," vysvětluje bývalý majitel firmy Hamé Babice, která má za sebou triumfální roky. Potravinářský kolos vybudoval Novotný z podniku Biofruct, který v roce 1992 zprivatizoval - za svého ředitelování spolkl konkurenci (Znojmia, Otma a Veselá pastýřka) a stal se lídrem na konzervárenském trhu. Dodal nový lesk místní oblíbené paštice Májka, otevřel továrny v Rusku a Rumunsku a těsně před vypuknutím krize od něj a jeho dvou menších společníků odkoupila Hamé islandská společnost Nordic Partners za 4,5 miliardy.
Muž, který si pořídil soukromou cessnu a momentálně pomáhá svému synovi pustit se do boje s Českými drahami na lince Praha-Ostrava, se v tisku pochlubil, že kdysi na Pražském hradě při setkání s Putinem předpověděl, že Rusko naučí jíst paštiky. Výsledek zatím neznáme, ale továrnu v Rusku mu otevíral někdejší ministr zemědělství a dnešní hejtman Jaroslav Palas, za jehož éry získal Novotný první pronájem radějovské obory. S někdejším ministrem Jakubem Šebestou, jenž směnu pozemků schválil, Novotný kamarádí už dvacet let. A jména Palase i Šebesty lze najít také v katalogu lovců, kteří si na jeho pozvání jezdili do obory zadarmo zastřílet.
Bezplatný lov může být zajímavý: za dobře "obodovaného" daňka či jelena platí běžní střelci několik desítek tisíc korun. Kdo všechno si jezdí zdarma odstřelit zvířata dnes, se zjistit nedá, na přání Novotného se totiž v povinně hlášených evidencích zastřelených zvířat od roku 2007 místo některých jmen objevuje pouze slovo "host". Nezákonné to není, ale v bezplatném anonymním odstřelu je evidentně skryt solidní korupční potenciál. "Já se vás taky neptám, s kým se kamarádíte, to je moje věc," uzavírá toto téma Leoš Novotný.
O kamarádech Novotného se naopak rád baví jeho bývalý oborník Josef Hrbáček, který ve svém domě kousek za Radějovem ochotně ukazuje jména vlivných lidí, kteří si v minulosti u Novotného zdarma zastříleli. "Je to spolčení pana Novotného, vedení Lesů, státní veterinární správy i inspekce životního prostředí, jde o korupci bezplatným lovem," zlobí se hajný v důchodu, který u Novotného pracoval do roku 2005. "Najdete tu například ústředního ředitele státní veterinární správy, který měl Novotného kontrolovat," ukazuje a pokračuje: úředník z odboru životního prostředí z Veselí nad Moravou, který na žádost Novotného anonymizuje seznamy střelců, místní policista nebo zástupce pozemkového fondu. "Kdyby byly odtajněny seznamy lovců, měli bychom před sebou kompletní výčet mafie, která stojí za směnou pozemků," říká rozhodně lesník, který se s Novotným nerozešel zrovna v dobrém. Po odchodu z jeho služeb zveřejnil, že jeho megalomanský šéf do obory načerno navážel další a další zvířata. Tuto nezákonnou práci pro něj ovšem prováděl právě Hrbáček. Měl prý strach, že přijde o kus výplaty, ale když se jeho šéf rozhodl pašovat daňky až ze Slovenska, bylo to i na nijak zvlášť romantického hajného moc. "Odmítl jsem a odešel," říká hajný v důchodu, který důkazy o pašování zvěře - fotografie a čísla plomb - předal úřadům. "Ale všechno se zametlo pod koberec."

Za pět let
Dnes už je jisté, že jedna dlouhá kapitola obory Radějov zápisem nového majitele do katastru definitivně skončila. Starostům obcí, kteří Novotného v oboře nechtěli, nepomohly dopisy premiéru Janu Fischerovi (ten se v odpovědi odvolal na hodnocení svého ministra Šebesty) a ani od osloveného premiéra Petra Nečase pomoc nepřišla. Ochranáři ze správy CHKO v Luhačovicích se neradi smiřují s tím, že místo cenných orchidejí a ojedinělých bylin teď na loukách rostou hlavně kopřivy a rulík. "Už jsme to projeli, obora je Novotného. Tragédie ale je, že se teď může něco podobného kdykoli opakovat," říká pracovník CHKO Jiří Němec. Ochranáři se teď snaží s Novotným alespoň domluvit na co nejúčinnější ochraně přírody v oboře. Nový majitel slíbil, že zamezí vstupu zvěře do botanicky nejcennější přírodní rezervace Kútky, nenechá ji znovu přemnožit, chystá se obnovit mokřady a zřídit v oboře naučnou stezku. Po námitkách ochranářů změnil i projekt na chystanou přestavbu staré hájovny Pusté v honosné sídlo - část původně zamýšlených staveb zavede do podzemí, kde si plánuje zbudovat například bazén či solnou jeskyni.
S nadějí vzhlíží do budoucnosti po prohrané bitvě o osud obory i starosta Radějova Martin Hájek. "Dohodli jsme se s panem Novotným, že uděláme tlustou čáru. Začal se chovat jinak a je vstřícný, takže už se snad nebude opakovat, že houbaři a návštěvníci obory budou z obory vyháněni," říká. A dodává, že když je teď Leoš Novotný majitelem lesa, tak už ho snad nenechá ani dál nepřiměřeně ničit přemnoženou zvěří. "Přijďte za pět let a uvidíte, že se tu hospodaří líp, než se kdy hospodařilo," uzavírá to Leoš Novotný.