Zima končí, skřivani a špačci se už začali vracet domů (Právo)

Zima končí, do Česka se už začínají vracet stěhovaví ptáci. Jako první přilétají z teplých zimovišť skřivani a špačci.
"Jsou to první poslové jara a už jsou tady v podhůří Žďárských vrchů na těch osluněných plochách přítomni," řekl Jaromír Čejka, mluvčí Správy CHKO Žďárské vrchy.
Podle něho je to o týden až dva dříve než v drsnějších zimách. Jak ale dodal, s hnízděním stejně vždycky počkají až na dobu, kdy je v přírodě dostatek potravy pro mláďata, uvedl.
"Ptáci to mají s návratem z teplých krajin přesně načasované, řídí se délkou dne. Přiletí sem bez ohledu na to, jaké je zde počasí," řekl vedoucí záchranné stanice ptactva v Plzni Karel Makoň.
"Mezi prvními tady máme zpátky skřivany, jsou to takoví otužilci zvyklí na vrtkavé jaro. Potravu si vždycky najdou, zdržují se hlavně ve městech, kde už není sníh," dodal Makoň.
Na střední Moravě už zaznamenali ornitologové kromě ojedinělých špačků i čejky. Podle přerovského ornitologa Jiřího Šafránka to ale není v tuto roční dobu až tak neobvyklé, neboť první stěhovaví ptáci se tu téměř pravidelně objevují v polovině února.
"Do Brna a nejbližšího okolí by měli skřivani přiletět co nejdříve, snad každou hodinou," potvrdil včera Právu známý ornitolog Zdeněk Machař.
Nejdřív se podle ornitologů vracejí ptačí druhy z bližších zimovišť, například ze Středomoří. Po skřivanech a špačcích podle ptačího kalendáře by nyní měli následovat konipasové.
"Pak už, řekněme v půlce dubna, se roztrhne pytel, přiletí třeba vlaštovky a rorýsi," doplnil Čejka ze Správy CHKO Žďárské vrchy.
Jako poslední se objevují ťuhýci, kteří zimují v západní Asii. Čápi bílí se začnou objevovat koncem března. Před nimi se budou vracet méně nápadní čápi černí. "Každým dnem očekáváme i jeřáby popelavé," předpověděl Právu českolipský ornitolog Miroslav Honců.

Nejnebezpečnější jsou pro ně města
Pro zpěvné, většinou drobné ptáky je přitom návrat do domovského prostředí nejrizikovějším obdobím. Největší nebezpečí jim hrozí právě ve městech, kde je oproti volné přírodě relativně nejtepleji.
Paradoxně velkým problémem jsou místa, ve kterých hledají ochranu, například prosklené zastávky městské hromadné dopravy. "Nárazem do nich každoročně zjara uhynou desítky pěvců, kteří nejsou po návratu ještě tak ostražití. Je to pro ně větší ohrožení, než jsou přirození predátoři jako straky nebo sojky," míní plzeňský ornitolog Makoň.
Štěpán Neuwirth z mysliveckého sdružení Poodří-Polanka nad Odrou v této souvislosti upozornil Právo na paradox, že ochrana jedněch ptáků decimuje ptáky jiné.
"Dříve se mohly lovit sojky a straky, avšak sojky už se nesmějí lovit vůbec a u strak byla doba lovu posunuta až od 1. července. Tito malí, zdánlivě bezvýznamní predátoři dokážou zlikvidovat podstatnou část zpěvného ptactva," uvedl Neuwirth s tím, že tito pernatí predátoři žerou z hnízd zpěvných ptáků vajíčka i mláďata.
Jak řekl ornitolog Miroslav Honců, v městech číhá na drobné pěvce kromě tradičního nepřítele - kočky, která likviduje hnízda na stromech, ještě další nebezpečí. "Například v Praze a okolí se v poslední době překvapivě usadili a rozmnožili krahujci, kteří menšími ptáky nepohrdnou," popisuje ornitolog.
Podle pardubického ornitologa Vladimíra Lemberka je zvláště skřivan snadnou kořistí pro všechny létající dravce, ale větší nebezpečí pro vracející se drobné pěvce vidí ve výkyvech počasí.
"Návrat v tomto počasí pro ně není problém, ale pokud by se výrazně ochladilo a pole zase na delší čas pokryl sníh, je to pro skřivany boj o přežití," dodal ornitolog pardubického muzea.
To by podle dlouhodobější předpovědi počasí naštěstí snad hrozit nemělo, i když se bude ochlazovat. Na dnešního Valentýna se vyplatí teple se obléci. Postupně se ale teploty budou zase zvyšovat.