Zajíce sužuje tularémie (Chomutovský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Nebezpečnou chorobou se mohou nakazit i lidé. Odborníci radí, aby byli obezřetní
Chomutovsko
Zaječí populaci na Chomutovsku kosí tularémie. Nejen, že nebezpečná nákaza působí ztráty myslivcům. Přenosná je také na lidi. Do okresu se dostala vůbec prvně v historii.
Ohnisko nákazy je v Údlicích. Myslivci tam nedávno našli uhynulého zajíce, který nesl známky nemoci a proto ho doručili na veterinární správu v Chomutově. "Nákazu potvrdili serologicky a bakteriologicky ve Státním veterinárním ústavu v Praze," upřesnil Petr Pilous z Krajské veterinární správy v Ústí nad Labem. Ochranné pásmo, kde platí zvláštní opatření, sahá od Údlic po Strupčice, Sušany, Pesvice a Všestudy. Lovci se tam chystají na odlov nemocných zajíců. Ulovenou zvěř mají zakázáno pouštět do oběhu, například do výkupen zvěřiny a tombol.
Tularémie je akutní nebo chronické bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, ale i dalších volně žijících zvířat. Lidé se jí mohou nakazit při přímému kontaktu s nemocným zvířetem. "Asi nikdo nebude v lese jen tak sahat na uhynulé zvíře. Problém je ale v tom, že tam chodí pejskaři, kteří pouštějí své psy na volno. Pes může vzít do tlamy nemocnou myš nebo zajíce a jakmile mu ho majitel bude rvát z tlamy, vzniká riziko, že se nakazí," nastínil Petr Pilous.
Podle myslivců by si také měli dávat pozor ti, kdo náhodně "sestřelí" zajíce při jízdě autem. "Stává se, že si zvíře hodí do kufru, aby si ho doma upekli," nedělá si iluze Petr Brziak, myslivecký hospodář honitby Všestudy. Rizikovým podle něj není samotné pečené maso, pokud je dobře tepelně zpracované. "Člověk se může nakazit při stahování kůže a vyvrhování," dokreslil.
V Česku je ročně hlášeno několik případů, kdy se tularémií nakazí i lidé. V Ústeckém kraji jsou známy dva za poslední rok. "V jednom si dotyčný nedostatečně kulinářsky zpracoval zajíce, ve druhém onemocněl lesní dělník," uvedl Pilous. "Pracoval v lese se dřevem, které bylo zřejmě potřísněno výkaly nakažených hlodavců nebo zajíců."
Tularémie se šíří po celé zemi. V kraji je momentálně pět ohnisek nákazy.
Chomutovsko je zasaženo ještě jednou nemocí. Jedná se o brucelózu zajíců. Ohniskem nákazy jsou v tomto případě Nezabylice a Bílence. I v tomto případě jde o nebezpečnou chorobu, pro kterou platí zvláštní veterinární nařízení.
Lidé, kteří v přírodě naleznou zdechlinu zajíce by měli kontaktovat myslivce. Ti ji odevzdají na vyšetření.
***
Tularémie (zaječí nemoc) je akutní infekční onemocnění. Projevy a průběh závisí od brány vstupu původce nákazy do organizmu. Po uplynutí inkubační doby se objevují zvýšené teploty a slabost, v místě vstupu původce do těla (nejčastěji na prstech rukou) vzniká zánět, který je následován tvorbou vředu a bolestivým zduřením lymfatických uzlin. Při orální infekci mohou vznikat záněty nosohltanu, bolestivé polykání, bolesti břicha, zvracení a průjem. Léčba: antibiotika a hospitalizace v nemocnici.
Chomutovsko
Zaječí populaci na Chomutovsku kosí tularémie. Nejen, že nebezpečná nákaza působí ztráty myslivcům. Přenosná je také na lidi. Do okresu se dostala vůbec prvně v historii.
Ohnisko nákazy je v Údlicích. Myslivci tam nedávno našli uhynulého zajíce, který nesl známky nemoci a proto ho doručili na veterinární správu v Chomutově. "Nákazu potvrdili serologicky a bakteriologicky ve Státním veterinárním ústavu v Praze," upřesnil Petr Pilous z Krajské veterinární správy v Ústí nad Labem. Ochranné pásmo, kde platí zvláštní opatření, sahá od Údlic po Strupčice, Sušany, Pesvice a Všestudy. Lovci se tam chystají na odlov nemocných zajíců. Ulovenou zvěř mají zakázáno pouštět do oběhu, například do výkupen zvěřiny a tombol.
Tularémie je akutní nebo chronické bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, ale i dalších volně žijících zvířat. Lidé se jí mohou nakazit při přímému kontaktu s nemocným zvířetem. "Asi nikdo nebude v lese jen tak sahat na uhynulé zvíře. Problém je ale v tom, že tam chodí pejskaři, kteří pouštějí své psy na volno. Pes může vzít do tlamy nemocnou myš nebo zajíce a jakmile mu ho majitel bude rvát z tlamy, vzniká riziko, že se nakazí," nastínil Petr Pilous.
Podle myslivců by si také měli dávat pozor ti, kdo náhodně "sestřelí" zajíce při jízdě autem. "Stává se, že si zvíře hodí do kufru, aby si ho doma upekli," nedělá si iluze Petr Brziak, myslivecký hospodář honitby Všestudy. Rizikovým podle něj není samotné pečené maso, pokud je dobře tepelně zpracované. "Člověk se může nakazit při stahování kůže a vyvrhování," dokreslil.
V Česku je ročně hlášeno několik případů, kdy se tularémií nakazí i lidé. V Ústeckém kraji jsou známy dva za poslední rok. "V jednom si dotyčný nedostatečně kulinářsky zpracoval zajíce, ve druhém onemocněl lesní dělník," uvedl Pilous. "Pracoval v lese se dřevem, které bylo zřejmě potřísněno výkaly nakažených hlodavců nebo zajíců."
Tularémie se šíří po celé zemi. V kraji je momentálně pět ohnisek nákazy.
Chomutovsko je zasaženo ještě jednou nemocí. Jedná se o brucelózu zajíců. Ohniskem nákazy jsou v tomto případě Nezabylice a Bílence. I v tomto případě jde o nebezpečnou chorobu, pro kterou platí zvláštní veterinární nařízení.
Lidé, kteří v přírodě naleznou zdechlinu zajíce by měli kontaktovat myslivce. Ti ji odevzdají na vyšetření.
***
Tularémie (zaječí nemoc) je akutní infekční onemocnění. Projevy a průběh závisí od brány vstupu původce nákazy do organizmu. Po uplynutí inkubační doby se objevují zvýšené teploty a slabost, v místě vstupu původce do těla (nejčastěji na prstech rukou) vzniká zánět, který je následován tvorbou vředu a bolestivým zduřením lymfatických uzlin. Při orální infekci mohou vznikat záněty nosohltanu, bolestivé polykání, bolesti břicha, zvracení a průjem. Léčba: antibiotika a hospitalizace v nemocnici.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.