Krkavci: Přemnožení ptáci ničí vše živé, rozklovou i tele (Děčínský deník)

Nastává problém: Střílet krkavce zatím není možné, přitom ale jsou stále větší hrozbou.

Ústí nad Labem
Všichni je známe. Létají nad námi, hlavně ráno je vidět eskadry černých ptáků táhnoucích z lesů na Ústecku a v Krušných horách do Středohoří. Jde o zákonem chráněnou létající smrt, krkavce.
Ale stává se zdrojem právních problémů. Začíná devastovat menší živočichy ve volné přírodě i v zemědělském hospodářství.

Zdroj problémů
Na počátku byla snaha ochránit krkavce před vyhubením. Patřil mezi ohrožené druhy. Proto je zakázán jeho lov. Jenže chráněný černý pták se přemnožil a dnes terorizuje své okolí.
Vzhledem k tomu, že zákony na ochranu přírody jsou většinou nedokonalé polotovary, krkavci se stali teroristy.
"V Krušných horách, i v našem okresu, na Ústecku, hnízdí stovky krkavců. V době zimní nouze létají až do okrajových částí měst. Lze je spatřit běžně i mezi paneláky. V přírodě normálně krkavci nejsou predátoři. Ale když jsou přemnoženi, jako v našich podmínkách, stávají se pro okolní přírodu nebezpečím. Likvidují ostatní ptáky, ale i menší zvířata v době hnízdění. Napadají veškerá mláďata.
Troufnou si na zajíčky a srnčata. V horských lokalitách na pastvinách uklovají k smrti i telata," uvedl Miroslav Machala, předseda myslivecké rady Okresního mysliveckého spolku v Ústí nad Labem.
"Jako myslivec vidím situaci s krkavci jako devastující. Je potřeba, aby došlo k zákonné úpravě, která by i u ohrožených druhů živočichů dovolovala regionální regulaci početního stavu. Jinak trpí nejen ostatní divoká zvěř, ale také zemědělství. Podobný případ jako s krkavci je u nás v republice s kormorány. Letos budou shromážděny během roku podklady, aby byla devastace působená krkavci řádně zdokumentována," uvedl ústecký senátor Jaroslav Doubrava.

Roztrhají telata
Krkavců hnízdí na svazích Krušných hor stovky. Večer se sletí po celodenní dobře vykonané práci, odpočinou si a ráno jejich eskadry startují zčásti do německého Saska a zčásti do Českého středohoří.
V posledních letech velké množství krkavců způsobuje hospodářské ztráty farmářům, kteří mají celoročně na horských a podhorských pastvinách skot, v menším množství i ovce.
Krkavci dokáží zahubit během chvíle i čerstvě narozené jehně nebo tele.
Jakmile se narodí na pastvě tele, slétne se nejméně 15 až 25 krkavců a snaží se od telete odehnat krávu. Zkušená kráva se nedá, je u mláděte i nadále. Ale mladá kráva, pokud se nechá odehnat, podepisuje nad teletem ortel smrti.
Krkavci se vrhnou na čerstvě narozené tele, rozklovou mu břicho, vyklovou oči a postupně tele doslova zmizí. Krkavci jsou schopni rozklovat i většinu kostí. Po teleti zůstane jen pár cárů kůže a největší kosti.

Co dál?
"V letech 2008 a 2009 jenom v oblasti Fojtovic dosáhly ztráty asi 20 telat. Loni jsme ztráty nesledovali. Letos je naopak chceme začít dokumentovat. Chceme shromáždit podklady, aby došlo ke změně zákona a množství krkavců bylo regulováno. Další ztráty hospodářských zvířat, které budeme monitorovat, jsou v chovech jehňat.
Dnes se jedná již o závažný problém s velkými ztrátami na volně žijící zvěři i hospodářských zvířatech," dodal Machala.