Počet tygrů v Asii by se mohl ztrojnásobit, kdyby... (ekolist.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Pokud by se současný způsob ochrany tygrů změnil a dnes jednotlivé rezervace byly vzájemně propojeny lesními koridory, mohl by se početní stav tygrů do roku 2022 zdvojnásobit na cca šest tisíc kusů. Celkově by ale mohly asijské rezervace hostit až trojnásobek současného počtu, píše Science Daily.
Vyplývá to ze studie, která posuzovala závazky třinácti zemí, které se na ochraně tygra podílejí. Tyto země se v listopadu 2010 na "tygřím" summitu zavázaly zdvojnásobit populaci tygrů do roku 2022.
Studie ukazuje, že závazek je dosažitelný, pokud se změní současná praxe ochrany tygrů, spočívající v ochraně oddělených rezervací s izolovanými populacemi tygrů. Historické zkušenosti z Indie a Dálného východu ukazují, že navzdory občanským válkám nebo jiným nepokojům se místní populace tygrů dokázaly stabilizovat. Podle vědců je totiž důležité umožnit šelmám přirozenou migraci. Tygří rezervace by se mohly i "vyplatit", a to tím, že by byly zapojeny do platebních systémů jako úložiště uhlíku.
Největší kočkovité šelmy žijící na naší planetě přitom ještě na počátku dvacátého století dosahovaly početnosti okolo sta tisíce kusů. Dnes se jich nachází na území třinácti asijských zemí kolem 3200. Většina jich přežívá v rozptýlených, izolovaných rezervacích, které jsou i nadále ohrožovány kácením lesů a pytlačením. "Je zcela jasné, že bezprostřední příčiny ohrožení, tedy lov pro tradiční lidovou medicínu nebo pytláctví, musíme zastavit," říká Eric Dinerstein, vedoucí autor studie. "Ale musíme také tygrům zajistit životní prostor. Dřív, než bude pozdě." Ochrana velkého území s lesními porosty by nechránila "jen" pruhované šelmy. "Tím, že budeme chránit prostor pro migraci tygrů, uložíme všechny rostliny a zvířata na této ploše pod jeden velký ochranný deštník," dodává John Seidensticker ze Smithsonianova institutu ochrany přírody.
O pozitivním významu propojení jednotlivých populací nemají vědci pochyby. Uvádějí řadu příkladů: během občanské války v Nepálu v letech 2002-2006 došlo ke katastrofálnímu poklesu počtu tygrů v oblasti. Nepálská tygří populace je ale dodnes životaschopná, protože se průběžně doplňuje migrujícími jedinci z Indie. Zrovna tak v indické rezervaci v Nagarahole, která není rozlohou příliš rozsáhlá, se šelmám daří výtečně, protože mohou migrovat přirozenými pralesními koridory do okolních oblastí. Díky takové "výměně" nové krve je dnes na území rezervace Naragahole nejpočetnější populace 300 kusů. Opačné příklady, kdy tygři v důsledku pytláctví vymizeli z oblasti tradičního výskytu, například z rezervací Sariska a Panna, jsou důsledkem nedostatečného napojení na ostatní lokality s výskytem tygrů.
V dalších letech jsou ale tygři ohroženi nejen puškami lovců a pytláků. Investice 7,5 miliardy dolarů do asijské infrastruktury, která má jít převážně na stavbu silnic a přehrad, ohrožuje tygry fragmentací biotopů. Podle vědců se ochránci a vlády musí zapojit do lepšího plánování výstavby infrastruktury tak, aby se zmírnily dopady na populaci tygrů.
Vyplývá to ze studie, která posuzovala závazky třinácti zemí, které se na ochraně tygra podílejí. Tyto země se v listopadu 2010 na "tygřím" summitu zavázaly zdvojnásobit populaci tygrů do roku 2022.
Studie ukazuje, že závazek je dosažitelný, pokud se změní současná praxe ochrany tygrů, spočívající v ochraně oddělených rezervací s izolovanými populacemi tygrů. Historické zkušenosti z Indie a Dálného východu ukazují, že navzdory občanským válkám nebo jiným nepokojům se místní populace tygrů dokázaly stabilizovat. Podle vědců je totiž důležité umožnit šelmám přirozenou migraci. Tygří rezervace by se mohly i "vyplatit", a to tím, že by byly zapojeny do platebních systémů jako úložiště uhlíku.
Největší kočkovité šelmy žijící na naší planetě přitom ještě na počátku dvacátého století dosahovaly početnosti okolo sta tisíce kusů. Dnes se jich nachází na území třinácti asijských zemí kolem 3200. Většina jich přežívá v rozptýlených, izolovaných rezervacích, které jsou i nadále ohrožovány kácením lesů a pytlačením. "Je zcela jasné, že bezprostřední příčiny ohrožení, tedy lov pro tradiční lidovou medicínu nebo pytláctví, musíme zastavit," říká Eric Dinerstein, vedoucí autor studie. "Ale musíme také tygrům zajistit životní prostor. Dřív, než bude pozdě." Ochrana velkého území s lesními porosty by nechránila "jen" pruhované šelmy. "Tím, že budeme chránit prostor pro migraci tygrů, uložíme všechny rostliny a zvířata na této ploše pod jeden velký ochranný deštník," dodává John Seidensticker ze Smithsonianova institutu ochrany přírody.
O pozitivním významu propojení jednotlivých populací nemají vědci pochyby. Uvádějí řadu příkladů: během občanské války v Nepálu v letech 2002-2006 došlo ke katastrofálnímu poklesu počtu tygrů v oblasti. Nepálská tygří populace je ale dodnes životaschopná, protože se průběžně doplňuje migrujícími jedinci z Indie. Zrovna tak v indické rezervaci v Nagarahole, která není rozlohou příliš rozsáhlá, se šelmám daří výtečně, protože mohou migrovat přirozenými pralesními koridory do okolních oblastí. Díky takové "výměně" nové krve je dnes na území rezervace Naragahole nejpočetnější populace 300 kusů. Opačné příklady, kdy tygři v důsledku pytláctví vymizeli z oblasti tradičního výskytu, například z rezervací Sariska a Panna, jsou důsledkem nedostatečného napojení na ostatní lokality s výskytem tygrů.
V dalších letech jsou ale tygři ohroženi nejen puškami lovců a pytláků. Investice 7,5 miliardy dolarů do asijské infrastruktury, která má jít převážně na stavbu silnic a přehrad, ohrožuje tygry fragmentací biotopů. Podle vědců se ochránci a vlády musí zapojit do lepšího plánování výstavby infrastruktury tak, aby se zmírnily dopady na populaci tygrů.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.