Srnčí hyne po desítkách na otravu řepkou (Hradecký deník)

Hladové srnky se nyní v zimě přežírají všudypřítomnou řepkou, po ní však oslepnou, kolabují jim orgány a hrozí zápal plic.

Východní Čechy
Velké plochy, které jsou v regionu nyní oseté ozimou řepkou, způsobují úhyny srnčí zvěře. Patrné je to právě teď v zimě, kdy si zvířata obtížně hledají potravu.
Řepka obsahuje látky, které jim ničí játra, plíce, nervovou soustavu a způsobují průjmy.
"Řepka obsahuje mnoho olejnin, což srnky nedokážou zpracovat, pokud nemají jinou potravu. Snažíme se to řešit tím, že na kraj polí umísťujeme balíky sena," řekl předseda Okresního mysliveckého spolku v Chrudimi Vratislav Máslo. Podle něj uhyne každou zimu až deset procent srnčí populace, často nadějné kusy srnců, kteří si hledají nejvýživnější stravu při tvorbě paroží.
"Řepka je pro srnčí lákavé krmivo. Přízemními listovými růžicemi se přežírají, obsažené omamné látky ale způsobují, že zvěř přestane být plachá a ztratí pohyb. Prochladne a dostane zápal plic. Před patnácti lety plochy řepky nebyly tak rozsáhlé a její odrůdy byly hořčí, nechutnaly tolik," řekl Petr Válek z Okresního mysliveckého spolku ČMMJ v Hradci Králové. Zvířatům po přílišné konzumaci řepky navíc přestávají správně fungovat ledviny, plíce i játra, dochází k poruše nervové soustavy, přichází trávící problémy, dehydratace a některé kusy oslepnou.
"Je to nevratný proces. I když se někdo třeba srnky ujme, musí se o ni trvale starat, protože ve volné přírodě by uhynula," řekl veterinář Ivan Jeník ze Slatiňan na Chrudimsku.
"Každé okresní sdružení eviduje každou zimu kolem deseti uhynulých kusů," přisvědčil hradecký myslivec Ambrož Homola.
Podle myslivců dohoda se zemědělci na změně plodin není reálná a oplotit řepková pole by bylo příliš nákladné. "Řepka je jednou z mála plodin, kterou dnes zemědělci dokážou výhodně prodat. Po likvidaci cukrovarů cukrovka mnohde zmizela z polí," uvedl Máslo.