V Podyjí vyfotili chráněného bobra evropského (denik.cz)

Přísně chráněný bobr evropský se vrátil do Podyjí. Definitivně to prokázal fotografický úlovek pracovníků správy národního parku. Těm se díky nainstalované fotopasti v lokalitě Devět mlýnů podařilo tohoto plachého savce zachytit.
"Zaměstnancům Správy Národního parku Podyjí se tento týden podařilo poprvé vyfotografovat bobra evropského. Pobyt nočního a velmi plachého chráněného zvířete v Podyjí už dříve dokládaly ohlodané a padlé stromy," potvrdil asistent ředitele správy parku David Grossmann.
"Pro svůj noční způsob života a velikou plachost se bobři fotografují jen velice obtížně. Proto jsme zvolili speciální způsob fotografování, a to pomocí automatické fotopasti. Společně s našimi strážci jsme vytipovali vhodné místo, nainstalovali fotopast a podařilo se," shrnul zoolog správy parku Martin Valášek.
Bobři jsou hlodavci přizpůsobení k životu ve vodě a nemají zimní spánek. A protože to jsou býložravci a v zimě mnoho čerstvých zelených rostlin a výhonků nenaleznou, musí v tomto období přecházet na jiný druh potravy. "Jedná se především o šťavnatou kůru z větviček z korun některých stromů, která jim poskytuje dostatek živin a je pro ně stravitelná. Protože jsou to však těžká zvířata a do korun šplhat nemohou, nezbývá jim, než stromy kácet," popsal Valášek. Z pokácených stromů si navíc někdy staví i svá hnízda.

Druhý největší hlodavec světa
Druhý největší hlodavec světa byl na území Česka vyhuben na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Zpět se vrátil až v osmdesátých letech minulého století. Dospělý jedinec váží až třicet kilogramů a jeho tělo je pokryto hustou srstí. Pod vodou dokáže vydržet až dvacet minut. Pátý protistojný prst na předních končetinách mu umožňuje uchopovat předměty.
Třeba na Břeclavsku ale bobři způsobují nemalé škody. Přímo ve Staré Břeclavi hloubí na břehu Dyje nebezpečné jámy a kácí tu jeden strom za druhým. Provrtaná hráz tak může při jarním tání povolit a voda zaplavit část města.
Zoologové především v sousedícím rakouském Národním parku Thayatal zase už delší dobu pátrají po dalším ohroženém savci - kočce divoké. Její přítomnost v Podyjí už sice prokázaly genetické analýzy Výzkumného ústavu v Senckenbergu, zvíře samotné ale v Podyjí dosud nikdo nevyfotil. "Od roku 2007 je v národním parku zkoumána přítomnost kočky divoké pomocí kolíků natřených výtažky z kozlíku lékařského. Kočky milují tuto vůni a třou se o tyto nahrubo opracované dřevěné kolíky. Chlupy, které zůstanou na kolíku, jsou pravidelně sbírány a geneticky analyzovány," řekla Birgit Gruber, která pracuje na projektu Kočka divoká.
Zvíře se ukázalo například v Umlaufbergu, což je velmi frekventované místo parku. "Je pozoruhodné, že kočka divoká vyhledává i tyto hojně navštěvované oblasti parku," uvedla Gruber.

V Podyjí žije více než dvě stě chráněných živočichů
Kromě bobra evropského žije v Národním parku Podyjí dalších více než dvě stě zvláště chráněných živočichů. Nachází se mezi nimi savci jako například kriticky ohrožený netopýr vrápenec malý, ptáci - mezi nimi čáp černý, který se stal symbolem parku, i hmyz jako například vzácný motýl jasoň dymnivkový.
Jen savců na území parku napočítali zoologové více než šedesát druhů. Hlodavci, mezi které patří i bobr, jsou mezi nimi zastoupeni sedmnácti druhy. "Patří mezi ně plšík lískový nebo plch velký. Drobná hbitá zvířata mohou návštěvníci parku zahlédnout na zalesněných stráních údolí Dyje. Východním okrajem národního parku prochází i hranice rozšíření stepního druhu myšice malooké. Unikátní na jižní Moravě je výskyt hraboše mokřadního," dodal Grossmann.
Na řece se může bobr potkat i s kriticky ohroženou vydrou říční. Návštěvníci Podyjí mohou zase v lesích narazit i na prase divoké, srnce nebo jelena. Populace v regionu nepůvodního muflona byla v posledních letech zredukována."