Myslivost v lednu (Příbramský deník)

Přikrmování zvěře a chování lidí v lese v zimních měsících

Zvěř je kvůli souvislé vrstvě sněhu s ledovou krustou odříznutá od přirozených zdrojů potravy a prožívá tvrdé období nouze. Lovecká sezóna skončila, od ledna jsou myslivci především hospodáři, kteří musí pomoci zvěři zajistit potravu a umožnit jí tak přežít těžké zimní období. Při silných mrazech a sněhové pokrývce, je nutné přikrmovat zvěř i několikrát týdně.
Ve všech krmelcích pro spárkatou zvěř by měl být dostatek kvalitního sena. Při jeho doplňování je nutné odstranit seno vypadlé na zem, protože může být kontaminováno zárodky parazitů. Srnčí, jelení, daňčí a mufloní zvěř patří mezi přežvýkavce, a ta vyžaduje kvalitní, stálý a pravidelný zdroj potravy.
Trávení u ní probíhá prostřednictvím bachorových bakterií, proto na každý typ potravy musí být v jejich trávicí soustavě namnožen určitý druh bakterií. Náhlé změny v skladbě krmiv mohou přežvýkavé zvěři způsobit závažné problémy, což musí mít na paměti myslivci, kteří zvěř přikrmují. Jadrných i objemných krmiv je díky současné likvidaci chovů skotu na venkově dostatek, ceny krmiv proti loňskému roku jsou však vyšší, což souvisí s nepřízní počasí a i s dřívějšími rozsáhlými zábory kvalitní orné půdy na stavby, solární elektrárny a další projekty ničící zejména kvalitní ornou půdu.
Od začátku ledna musí myslivci navykat spárkatou zvěř na jadrné krmivo, ve kterém jim koncem ledna předloží medikovanou směs proti vnitřním a vnějším parazitům. Suchá krmiva musí být kombinována s dužnatými, senáží či siláží, aby spárkatá zvěř nezpůsobovala škody na lesních porostech. Ty jsou většinou způsobeny nesprávnou volbou krmiv. Při správné volbě krmiv v dostačeném dávkování jsou škody téměř nulové.
Největší nebezpečí pro zvěř není nepříznivé počasí, ale lidská bezohlednost. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes či čtyřkolkář vyplaší srnčí zvěř, ta před ním rychle uniká, přičemž vynakládá cca 16 krát více energie než v klidovém stavu. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí.
Pejskům vodítko sluší a je důkazem ohleduplnosti k přírodě. Motorkáři by měli svá vozidla označovat čitelnou poznávací značkou a svého adrenalinu se zbavovat na k tomu určených motokrosových drahách, které zejí prázdnotou. Každoročně jsou stovky milionů korun určených na spekulativní zatravňování pro ekologické zemědělce vedou k neprodyšnému oplocování pozemků a podstatnému snižování biodiverzity, což je nejenom v příkrém rozporu s cíly ekologického zemědělství ale i v rozporu s cílem uspořit zbytečné náklady státu. Podstatná část biosena, vyprodukovaného za tučné státní dotace na loukách končí bezmyšlenkovitě ve spalovnách. Jako každý rok bez jakýchkoli hmatatelných výsledků končí kampaň rysích hlídek, které pro obhajobu své opodstatněnosti útočí na myslivce.
V lednu pokračují naháňky na černou zvěř. K lovu patří dodržování tradic, nikoliv alkohol, protože ten se již mnohokrát nevyplatil. Myslivci při prokázání konzumace v průběhu lovu hrozí konec jeho lovecké činnosti, což je velmi tvrdá, nicméně účinná sankce. Velmi pozitivně lze hodnotit činnost médií, která informují o všech případech zranění a dalších prohřešcích, a tím vytváří tlak na zvýšení bezpečnosti při individuálním lovu zvěře i na honech. Začátkem roku startují na většině Okresních mysliveckých spolků kurzy pro uchazeče o lovecký lístek. Příprava i zkoušky samotné jsou velmi náročné, obtížnost je přirovnávaná k maturitní zkoušce a zkouška v ČR patří k nejobtížnějším nejenom v evropském, ale i světovém měřítku. V lednu probíhají myslivecké plesy a bály, které patří díky bohaté zvěřinové tombole k nejoblíbenějším.

Co dát do krmítka pro ptáky?
Každou zimu se vyskytnou úhyny ptactva způsobené nesprávným přikrmováním, a proto je nutné si připomenout základní pravidla pro předkládání potravy.
Zejména je třeba zdůraznit, že vařená domácí strava je pro ptactvo nevhodná, stejně tak solená, kořeněná a smažená jídla, která způsobují ptactvu závažné problémy trávicího traktu, se kterými se nedokáží vyrovnat. Uvařené pokrmy jako třeba knedlíky ze vzduchu přijímají vlhkost a rychle plesniví. Topinky jsou zase plné přepáleného oleje.
Pro ptáky je vhodné tvrdé pečivo, nejlepší je však jejich přirozená strava. Jedná se o různé druhy olejnatých semen, jako jsou slunečnice, řepka a proso, případně bezduchý oves. Cena slunečnice je ve srovnání s loňským rokem podstatně vyšší a vzrostla z 9 kč/kg při sklizni na současných 13-15 kč/kg. Na jednom krmítku během zimního období se zkrmí 20 -100 kg slunečnice. Vhodné je zavěsit do krmítka i syrový hovězí nebo skopový lůj či menší množství vepřového sádla.
Dnes již není problém si zakoupit i předem připravenou směs vhodného krmiva do krmítek nebo tzv. lojové koule, které je možné zavěsit ke krmítku.
Kosi také mají rádi sušené bobule, jeřabiny či jádra vlašských ořechů. Do krmítka dáváme přiměřené množství, zpočátku stačí hrst potravy, ale pokud je tuhá zima a ptáci navštěvují krmítko pravidelně, tak je lepší dávky zvýšit.
Krmítka by měla být umístěna tak, aby na ně nedosáhly kočky, musí být taky chráněná proti větru a dešti.

Myslivec je v lednu hlavně hospodář
Mrazy a sněhová pokrývka, která přišla začátkem prosince, zvěř odřízla od přirozených zdrojů potravy, ta strádá a myslivci jsou povinni zvěři zajistit potravu a pomoci jí tak přežít kruté zimní období.
Při současném stavu krajiny a všeobecném dostatku krmiv je to nejenom legislativní, ale i etická povinnost.
V těchto dnech přikrmují myslivci lesní zvěř i několikrát týdně, záleží na průběhu počasí a v závislosti na výšce sněhové pokrývky. Ve všech krmelcích pro spárkatou zvěř by měl být dostatek kvalitního sena. Seno, které vypadlo z krmelců na zem, musí být odstraněno, protože může být kontaminováno zárodky parazitů. V tomto období je vhodné předkládat ke krmelcům tzv. letninu, což jsou usušené výhonky dřevin a ostružiní s vysokým obsahem siličnatých látek. Dužnatých krmiv je možno předkládat jen tolik, aby je zvěř stačila během několika dnů zkonzumovat.
Při přikrmování zvěře je nutno se vyvarovat podávání zrna pšenice, protože ta může způsobovat zažívací problémy u přežvýkavé zvěře díky vysokému obsahu lepku, který vytváří v předžaludcích těžko stravitelnou hmotu, která ucpává trávicí soustavu. Zažívací trakt je tak přizpůsoben horší kvalitě i nedostatku potravy v zimních měsících. Aktivita předžaludků přežvýkavců je během zimních měsíců utlumená, zmenšená je resorpční plocha ve střevech i objem předžaludků. Za nejlepší krmivo považujeme zrno ovsa (obsahuje více vlákniny a málo lepku), kvalitní čerstvou kukuřičnou siláž (odebíranou ze stěny silážní jámy), kvalitní čerstvou senáž a kvalitní luční či vojtěškové seno. O vhodnosti nerozhoduje předkládané množství, ale mnohem více pravidelnost předkládání (oves, siláž a senáž minimálně 1 x za týden v přiměřeném množství).
Na každou honitbu připadá v průměru dvanáct přikrmovacích zařízení, které musí pověření členové mysliveckého sdružení kontrolovat a doplňovat. Myslivci se snaží sice zvěři pomoci a v době strádání ji přikrmovat, ale i pro ně zůstávají některé lokality nedostupné. Jsou místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů. Vypomoci mohou traktory, v krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky.
V horských oblastech však dojít jen tak s nějakým batohemzásob na zádech nestačí.
Jedním z řešení, jak zvěř před takovýmito podmínkami zvláště v horských oblastech uchránit, je vybudování nových přezimovacích obůrek. Myslivci by zde měli usnadněnou práci s dokrmováním a zvěř by nezpůsobovala škodu okusováním dřevin.
Tento trend se objevil ve vyšších polohách v osmdesátých letech minulého století a byl velmi úspěšný. Po roce 1993 se ale kvůli rozčleňování a pronajímání honiteb a z ekonomických důvodů od jejich pořizování ustoupilo, což dokládá chaotičnost v hospodaření. Dnes jsou často zmiňované škody částečně i důsledkem rušení těchto přezimovacích obůrek.

Nejvíce škodí lidská bezohlednost
Největším nepřítelem pro zvěř však není mráz a sníh, ale lidská bezohlednost.
Největší problémy způsobují v honitbách motorkáři a pejskaři, kteří nechávají svá zvířata pobíhat volně po lese.
Dle zákona o myslivosti a zákona o lesích není možno volně venčit psa v přírodě. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním uniká. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí.
Nejen pejskaři, ale i běžkaři a příznivci terénních vozidel jsou každým rokem pohromou pro poklidný život zvěře. Myslivci proto se stejnou periodicitou vyzývají k ohleduplnosti. Stačí, aby nyní nezacházeli hluboko do lesů, nebo se nepohybovali prostředkem pole, kde se schovávají zajíci, ale aby se drželi na krajích lesů a běžkaři dodržovali vyznačené trasy. Bezohlednost lidí vyhání zvěř z jejích úkrytů. Útěk je pro ni vysoce rizikový. Může dojít až k zápalům plic.