Mráz vadí hlavně lesní zvěři, zamrzají totiž vodní zdroje (Valašský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Provozovatelé vsetínského útulku potřebují pro zvířata v zimě hodně sena a vody
Valašsko
Nízké teploty posledních dnů se podepisují na zdravotním stavu zvířat, která v zimě mohou trpět nedostatkem potravy.
Vhodné podmínky nemá například lesní zvěř. "Mráz pro zvěř není dobrý. Už kvůli tomu, že v lesích zamrzají potoky," řekl jednatel okresního mysliveckého spolku Jan Janoušek. I na Valašsku jsou však podle něj teplé prameny, které přes zimu nezamrzají.
Lesní zvěři a obzvláště vysoké hrozí navíc v zimě i poškození nohou. "Zvěř se ve sněhu špatně pohybuje. Boří se s může si tak zlomit nohu. Pak se zvíře nachladí a uhyne," uvedl meziříčský ekolog Milan Orálek. To je také jeden z důvodů, proč by se na lesní svahy neměli vydávat lyžaři a snowboardisté. "Sjezdem totiž plaší zvěř," upřesnil Orálek.
Mrazivé teploty ovlivňuje i život ptáků. Meziříčský ekolog proto radí lidem, aby opeřence v zimě přikrmovali. "Doporučuji dokrmování slunečnicovým semenem a potravou, která obsahuje tuk. Není dobré dávat ptákům například čerstvé pečivo," upřesnil Orálek.
S jeho slovy souhlasí i ornitolog Miroslav Dvorský. Opeřenci podle něj potřebují mít místo, kde je stálý přísun potravy. "Většinou si s tím ale příroda poradí. Mrazy bývaly vždy a naše zvířata jsou na to zvyklá," nastínil Dvorský. Ptáci jsou podle něj závislí na tom, co jim člověk nasype hlavně když zaprší a stromy se obalí ledem. "Zimu tak většinou nepřežijí slabší jedinci. Ti silnější se pak rozmnoží," dodal.
Pro zvířata ve vsetínském útulku bude zima charakteristická senem a vodou. "Provoz útulku je stejný jako v létě. Liší se tím, že na zimu dáváme do boudy seno, vícekrát ke zvířatům chodíme a častěji vyměňujeme vodu. Ta totiž zamrzá," upřesnil pracovník vsetínského útulku Jakub Hába.
Pro zvířata není mráz sice příjemný, boudy jsou ale podle Háby zateplené dobře. Zimní provoz se navíc od letního neliší ani v nákladech. "Voda navíc není taková položka a seno máme zdarma. V létě si ho nasušíme sami," podotkl.
O včely se nebojí místopředseda okresního svazu včelařů Jan Bajza z Lidečka. "Včela se zazimuje do chomáče, uprostřed kterého je královna. Včely na povrchu se postupně střídají a tím si vlastně topí," vysvětlil.
Silné mrazy jsou podle něj pro hmyz ozdravným programem. "Nízké teploty navíc umožňují šetřit zásoby," dodal Bajza. Teploty pod nulou nedělají vrásky na čele ani hospodáři vsetínského rybářského svazu Zdeňku Žáčkovi. Nepříjemná je zima pro ryby hlavně kvůli kormoránům, kteří se v zimě nad rybníky stahují. Žádné zvláštní rybářské práce ale se zimou spojeny nejsou. "Na rybnících se akorát musí do ledu dělat díry, jinak zima rybám nevadí," řekl Žáček.
Valašsko
Nízké teploty posledních dnů se podepisují na zdravotním stavu zvířat, která v zimě mohou trpět nedostatkem potravy.
Vhodné podmínky nemá například lesní zvěř. "Mráz pro zvěř není dobrý. Už kvůli tomu, že v lesích zamrzají potoky," řekl jednatel okresního mysliveckého spolku Jan Janoušek. I na Valašsku jsou však podle něj teplé prameny, které přes zimu nezamrzají.
Lesní zvěři a obzvláště vysoké hrozí navíc v zimě i poškození nohou. "Zvěř se ve sněhu špatně pohybuje. Boří se s může si tak zlomit nohu. Pak se zvíře nachladí a uhyne," uvedl meziříčský ekolog Milan Orálek. To je také jeden z důvodů, proč by se na lesní svahy neměli vydávat lyžaři a snowboardisté. "Sjezdem totiž plaší zvěř," upřesnil Orálek.
Mrazivé teploty ovlivňuje i život ptáků. Meziříčský ekolog proto radí lidem, aby opeřence v zimě přikrmovali. "Doporučuji dokrmování slunečnicovým semenem a potravou, která obsahuje tuk. Není dobré dávat ptákům například čerstvé pečivo," upřesnil Orálek.
S jeho slovy souhlasí i ornitolog Miroslav Dvorský. Opeřenci podle něj potřebují mít místo, kde je stálý přísun potravy. "Většinou si s tím ale příroda poradí. Mrazy bývaly vždy a naše zvířata jsou na to zvyklá," nastínil Dvorský. Ptáci jsou podle něj závislí na tom, co jim člověk nasype hlavně když zaprší a stromy se obalí ledem. "Zimu tak většinou nepřežijí slabší jedinci. Ti silnější se pak rozmnoží," dodal.
Pro zvířata ve vsetínském útulku bude zima charakteristická senem a vodou. "Provoz útulku je stejný jako v létě. Liší se tím, že na zimu dáváme do boudy seno, vícekrát ke zvířatům chodíme a častěji vyměňujeme vodu. Ta totiž zamrzá," upřesnil pracovník vsetínského útulku Jakub Hába.
Pro zvířata není mráz sice příjemný, boudy jsou ale podle Háby zateplené dobře. Zimní provoz se navíc od letního neliší ani v nákladech. "Voda navíc není taková položka a seno máme zdarma. V létě si ho nasušíme sami," podotkl.
O včely se nebojí místopředseda okresního svazu včelařů Jan Bajza z Lidečka. "Včela se zazimuje do chomáče, uprostřed kterého je královna. Včely na povrchu se postupně střídají a tím si vlastně topí," vysvětlil.
Silné mrazy jsou podle něj pro hmyz ozdravným programem. "Nízké teploty navíc umožňují šetřit zásoby," dodal Bajza. Teploty pod nulou nedělají vrásky na čele ani hospodáři vsetínského rybářského svazu Zdeňku Žáčkovi. Nepříjemná je zima pro ryby hlavně kvůli kormoránům, kteří se v zimě nad rybníky stahují. Žádné zvláštní rybářské práce ale se zimou spojeny nejsou. "Na rybnících se akorát musí do ledu dělat díry, jinak zima rybám nevadí," řekl Žáček.