Zvěře v lesích ubývá. Mezi dravci roste konkurence (Prostějovský deník)

Zimou zvířata zatím netrpí. Nebezpečí pro ně ale představují přemnožení predátoři

Sněhová pokrývka komplikuje život hlavně lidem, lesní zvěř díky péči myslivců netrpí. "Napadl jen lehký sníh, který zvěř bez problémů prohrabe a k potravě se snadno dostane. Navíc přikrmujeme, takže hladem netrpí," ujistil jednatel okresního mysliveckého spolku Jiří Procházka.
Daleko větší nebezpečí než sníh a mrazy představují teď pro drobnou zvěř predátoři. "Myslivci je nemohou regulovat a proti velkému množství dravců se těžko ubrání," komentoval situaci Procházka. Zajíců a bažantů tak ve volné krajině ubývá. Některé pozdější hony byli prý myslivci nuceni nahradit pouhými zimními vycházkami do přírody.
Konkurenční boj zuří i mezi dravci. "Ubývá například káňat, ta vytlačuje moták pochop," uvedl Jiří Procházka. V hanáckých lesích se přitom objevily i nové druhy zvířat, jako psík mývalovitý či mýval severní. Tyto druhy původem z Asie a Severní Ameriky představují velkou konkurenci například pro lišky.
Ve Stanici pro handicapované živočichy v Němčicích nad Hanou vrcholí v těchto dnech ježčí sezóna. "Už jich tady máme více než sto. Vozí nám je lidé až od Olomouce nebo od Brna. Zrovna teď jednoho vezu," prozradil do telefonu šéf stanice Drahoš Kňourek. Podle něj však tato zvířata nejsou většinou z volné přírody. "Lidé je mívají doma. Když ale takové nalezené ježčí mládě povyroste, začne značně zapáchat a lidé se jej snaží zbavit," vysvětlil přírodovědec. Další vlnu očekává v únoru, kdy se svých ježčích mazlíčků začnou zbavovat otrlejší chovatelé.
Častými hosty stanice jsou také pernatí dravci, pro něž představují problém především větší domy. "Ve větru nebo v hustém sněžení ztrácí někdy tito ptáci orientaci, narážejí do domu a lidé je pak najdou ráno na dvoře se zraněným křídlem. Zrovna teď tu máme jednoho krahujce a poštolku," doplnil Kňourek, který se s podobnými případy setkává prakticky každý týden. Větší péči potřebují v zimě i zvířata v zemědělských chovech. "Musí být dobře najezená, napitá a v suchu. Kravám i telatům se dodává potrava s vyšší energetickou hodnotou," řekl hlavní zootechnik Agrispolu Mořice Roman Palát. Mléčné nápoje pro telata mívají také místo obvyklých sedmatřiceti stupňů až čtyřicet. V Mořicích tak denně ohřívají asi dvě stě padesát litrů mléčného krmiva. Jedno tele vypije kolem tří až pěti litrů. "Pokud se večer dobře nenapije, aby mělo dost energie na výrobu tepla, může se stát, že do rána umrzne. Zima neodpouští v péči o zvířata žádnou chybu," zdůraznil zootechnik.