Divočáci z Bavorského lesa jsou prý dál radioaktivní (Českobudějovický deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
"Mnoho divokých prasat neskončí jako pečínka na talíři, ale ve spalovně," dramatizuje situaci pasovský deník PNP. "Důvodem je, že velká část dolnobavorských prasat je ozářena. Ještě 24 let po Černobylu jsou bavorské lesy radioaktivně masivně zatíženy." Obzvlášť prý jde také o okres Freyung - Grafenau. "Zátěž je velmi vysoká," říká Christina Hackerová z institutu životního prostředí v Mnichově. "Ukázala to měření u hub, jahod a zvěřiny."
Vyšší zatížení oblasti vysvětluje mluvčí bavorského mysliveckého svazu Thomas Schreder tím, že po neštěstí v Černobylu v dubnu 1986 vál severovýchodní vítr, který dešťové mraky natáhl do Bavorska. Z těch pak různě intenzivně pršelo a vysoce radioaktivní Césium-137 se z nich dostalo do půdy.
"V neobdělávané lesní půdě se velká část césia drží v kyselé vrstvě humusu a může být proto dobře přijímána rostlinami a houbami," říká. V této vrstvě prasata hledají obživu a s houbami a podobně konzumují i humus. Na polích a holinách je to jinak, vysoký díl hlíny a minerálií váže césium a to se nedostane do potravy zvěře. Proto nejsou radioaktivně zatíženi například zajíci a srnčí.
Podle bavorských odborníků musí být maso zničeno, přesáhne-li množství césia v něm 600 becquerelů na kilogram. "Protože zvíře vyloučí za 26 dnů zhruba polovinu becquerelů, radioaktivita získaná konzumací humusu hlavně v zimě u něho postupně klesá a přes léto tak lze maso z divočáka bez obav jíst," píše PNP.
Myslivci zkoumají ulovenou zvěř ve speciálně k tomu účelu připravených měřicích stanicích. Je-li divočák nepřípustně zatížen, lovec za něj dostane odškodné a maso je zničeno.
Hackerová v deníku připouští, že škody způsobené požitím ozářeného masa může lidský organismus vlastními obrannými silami vyloučit, ale je to prý individuální a závislé na imunitním systému každého jedince, uzavírá deník.
Vyšší zatížení oblasti vysvětluje mluvčí bavorského mysliveckého svazu Thomas Schreder tím, že po neštěstí v Černobylu v dubnu 1986 vál severovýchodní vítr, který dešťové mraky natáhl do Bavorska. Z těch pak různě intenzivně pršelo a vysoce radioaktivní Césium-137 se z nich dostalo do půdy.
"V neobdělávané lesní půdě se velká část césia drží v kyselé vrstvě humusu a může být proto dobře přijímána rostlinami a houbami," říká. V této vrstvě prasata hledají obživu a s houbami a podobně konzumují i humus. Na polích a holinách je to jinak, vysoký díl hlíny a minerálií váže césium a to se nedostane do potravy zvěře. Proto nejsou radioaktivně zatíženi například zajíci a srnčí.
Podle bavorských odborníků musí být maso zničeno, přesáhne-li množství césia v něm 600 becquerelů na kilogram. "Protože zvíře vyloučí za 26 dnů zhruba polovinu becquerelů, radioaktivita získaná konzumací humusu hlavně v zimě u něho postupně klesá a přes léto tak lze maso z divočáka bez obav jíst," píše PNP.
Myslivci zkoumají ulovenou zvěř ve speciálně k tomu účelu připravených měřicích stanicích. Je-li divočák nepřípustně zatížen, lovec za něj dostane odškodné a maso je zničeno.
Hackerová v deníku připouští, že škody způsobené požitím ozářeného masa může lidský organismus vlastními obrannými silami vyloučit, ale je to prý individuální a závislé na imunitním systému každého jedince, uzavírá deník.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.