Sokolnictví je kulturním dědictvím (Rychnovský deník)

V úmluvě UNESCO se signatářské země zavazují chránit tradiční znalosti, rituály, dovednosti a také lidské konání vztahující se k přírodě

"Petr Zvolánek, předseda českých sokolníků, o tom mluvil už v říjnu na Mezinárodním sokolnickém setkání v Opočně, ale nic nebylo jistého. Když jsem ho včera viděla v televizi a slyšela jsem, že to skutečně dopadlo, hrozně mě to potěšilo. Kvůli sokolníkům i kvůli Opočnu," hodnotí místostarostka Opočna Šárka Škrabalová zařazení sokolnictví na světový seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Deklarace proběhla na úterní konferenci v keňském Nairobi.

Je přizpůsoben k lovu kořisti
V úmluvě UNESCO se signatářské země zavazují chránit nejen tradiční znalosti, rituály a dovednosti (ruční práce, písně, tance a podobně), ale také lidské konání vztahující se k přírodě. "Tradiční sokolnictví je výjimečné v tom, že splňuje všechny tyto aspekty," řekl Frank Bond, prezident Mezinárodní asociace pro sokolnictví a ochranu dravců.
V nominační dokumentaci UNESCO se mimo jiné uvádí: Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem (více než 4000 let). Jedná se o přirozenou aktivitu, protože sokol a jeho kořist se vyvíjeli společně po miliony let. Sokol je přizpůsoben k lovu kořisti a ta vyvinula mnoho způsobů, jak mu uniknout. To vede k fascinujícímu pohledu do způsobu, jakým příroda funguje.
Sokolnictví je považováno za hluboce empatickou aktivitu a sokolníci chápou, že jejich dravci i lovené druhy zvěře musí být zachovány pro další staletí. Sokolníci jsou nápomocní v celosvětovém zotavení populace civilizací ohroženého sokola stěhovavého a jiných druhů dravců, a podílí se i na mnoha dalších projektech na ochranu a zachování přírodního bohatství.

Setkání sokolníků je již tradicí
"Jako opočenský rodák prožívám obrovskou radost," neskrývá nadšení Petr Zvolánek. "Pro sokolnictví je to úžasná pocta, která se dotkne i Opočna, kde se každoročně koná největší Mezinárodní setkání sokolníků."
Sokolnictví uznané jako živoucí dědictví lidstva, při takovém ocenění proběhne hlavou celá mozaika pocitů. "Jakou radost by asi měl Václav Jirkovský. V roce 1967 byl ředitelem lesního závodu a především jeho zásluhou bylo vybráno Opočno jako místo pro tradiční sokolnické srazy. Vybavuji si všechny, bez jejichž pomoci by se sokolnictví neobešlo, ani opočenské srazy by nebyly možné bez vstřícnosti mnohalidí," říká Zvolánek.
Jedná se o město Opočno, okresní myslivecké spolky a veterinární inspektoráty v Rychnově nad Kněžnou, Náchodě a Hradci Králové, odbory životních prostředí v Opočně, Dobrušce, Jaroměři a Rychnově a tak dále.
"Nemohu jmenovat všechny organizace, kde se setkáváme se vstřícnými lidmi, ale deklaraci beru jako ocenění našich společných snah," vzpomíná Petr Zvolánek na všechny, kteří pomáhají při realizaci opočenských sokolnických srazů.