Jak to vlastně bylo s medvědem? (Horizont)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Stopy medvěda, které našli ekologové v podchodu pro zvěř v Mostech u Jablunkova, byly podvrh. Někdo je zřejmě vytvořil pomocí sádrových odlitků.
Informoval o tom Tomáš Krajča z olomoucké univerzity, který je nafotil. "Není to příjemné zjištění. Ozvali se nám odborníci, kteří poukazovali na to, že drápy na fotografiích jsou příliš hranaté, měkké a zahnuté. Přirozeně pohybující se zvíře by je takto nezanechalo. Nenapadlo nás o pravosti pochybovat, protože medvědí otisky jsme objevili i v blátě půl kilometru od migračního koridoru," uvedl Krajča.
Medvědí stopy na fotografiích zpochybnil už v minulém týdnu i myslivec Ladislav Šimíček z Nýdku. Podotkl, že by se muselo jednat o hodně velkého medvěda a takových žije i na Slovensku možná pět. V podobném duchu reagovali čtenáři webových stránek Horizontu, proto jsme se s těmito připomínkami znovu obrátili na ekology.
Krajča dodal, medvědí stopy jsou charakteristické a těžko zaměnitelné s jiným druhem šelmy, a proto nejprve neměli důvod je podrobněji zkoumat. Tvrdí také, že ročně mají ekologové několik hlášení z Jablunkovska o pozorování medvědů nebo jejich stop.
"Volávají myslivci i obyvatelé. Zrovna nedávno nám přišel zdokumentovaný výskyt medvěda, a to hluboko v lesích kolem Kozubové, kam by dotyčný vtipálek asi nešlapal. Co se týká podchodu, tentokrát jsme naletěli. Bohužel. Údajně se chytrolín svým kouskem chlubil i někde v hospodě," zmínil Krajča.
Vedoucí projektu ochrany velkých šelem v Beskydách poznamenal, že tomu, kdo stopy otiskl, děkuje. "Potvrdil nám, že pouhé sledování stopních drah pod mostem není kvůli množství lidí, kteří se v okolí pohybují, zcela spolehlivé. Metody monitoringu migračních objektů musí být nezpochybnitelné, aby se v praxi ověřilo, jak široké průchody zvířata skutečně potřebují. Zpočátku jsme se nechali nachytat. Na souvislé sněhové pokrývce by se nám to nestalo," řekl Kutal."
Hnutí Duha proto bude využívat další metody, jak sledování procházejících zvířat provádět s vyšší důvěryhodností pro případ, že by někdo chtěl monitoring záměrně mařit.
Informoval o tom Tomáš Krajča z olomoucké univerzity, který je nafotil. "Není to příjemné zjištění. Ozvali se nám odborníci, kteří poukazovali na to, že drápy na fotografiích jsou příliš hranaté, měkké a zahnuté. Přirozeně pohybující se zvíře by je takto nezanechalo. Nenapadlo nás o pravosti pochybovat, protože medvědí otisky jsme objevili i v blátě půl kilometru od migračního koridoru," uvedl Krajča.
Medvědí stopy na fotografiích zpochybnil už v minulém týdnu i myslivec Ladislav Šimíček z Nýdku. Podotkl, že by se muselo jednat o hodně velkého medvěda a takových žije i na Slovensku možná pět. V podobném duchu reagovali čtenáři webových stránek Horizontu, proto jsme se s těmito připomínkami znovu obrátili na ekology.
Krajča dodal, medvědí stopy jsou charakteristické a těžko zaměnitelné s jiným druhem šelmy, a proto nejprve neměli důvod je podrobněji zkoumat. Tvrdí také, že ročně mají ekologové několik hlášení z Jablunkovska o pozorování medvědů nebo jejich stop.
"Volávají myslivci i obyvatelé. Zrovna nedávno nám přišel zdokumentovaný výskyt medvěda, a to hluboko v lesích kolem Kozubové, kam by dotyčný vtipálek asi nešlapal. Co se týká podchodu, tentokrát jsme naletěli. Bohužel. Údajně se chytrolín svým kouskem chlubil i někde v hospodě," zmínil Krajča.
Vedoucí projektu ochrany velkých šelem v Beskydách poznamenal, že tomu, kdo stopy otiskl, děkuje. "Potvrdil nám, že pouhé sledování stopních drah pod mostem není kvůli množství lidí, kteří se v okolí pohybují, zcela spolehlivé. Metody monitoringu migračních objektů musí být nezpochybnitelné, aby se v praxi ověřilo, jak široké průchody zvířata skutečně potřebují. Zpočátku jsme se nechali nachytat. Na souvislé sněhové pokrývce by se nám to nestalo," řekl Kutal."
Hnutí Duha proto bude využívat další metody, jak sledování procházejících zvířat provádět s vyšší důvěryhodností pro případ, že by někdo chtěl monitoring záměrně mařit.