Divoká prasata chodí na pole jako do bufetu (Vyškovský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Nedaleko slavného větrného mlýna v Ruprechtově je zvláštní kukuřičné pole. Stojí na něm tak každý druhý stvol, na zemi se povalují nakousané klasy. Jasná známka toho, že tam hodovala divoká prasata. "Víc toho podupou, než sežerou. Pole sklidíme, i když kukuřice není úplně zralá. Jinak by nám nezbylo vůbec nic," říká pracovník zemědělského družstva Kojál Krásensko Alfred Hanik.
Auto je nevyleká
Nájezdy divočáků i srnčí a jelení zvěře na pole i louky jsou teď podle něj na denním pořádku. "Známí mi říkali, jak nedaleko pozorovali brzo ráno z auta divočáky na poli přímo u silnice. Ani neutekli," popisuje Hanik.
Ten pracuje v tamní zemědělské výrobě už od druhé poloviny sedmdesátých let. Problémy se zvěří jsou podle něj čím dál horší spíš v posledním desetiletí.
Rolníci vyčíslují své škody do statisíců, vymáhat je ale soudní cestou po armádě si netroufají. Bojí se, že by neuspěli. Ředitel zemědělského družstva Kojál Krásensko Ladislav Ševčík přímo obvinil vojáky, že v lesích Vojenského újezdu Březina divoká prasata málo loví. Podle Hanika se situace nezlepší, dokud nezačnou vojáci ve svých režijních honitbách víc střílet bachyně. "Lovit lončáky nikam nevede, to prostě nemá smysl," tvrdí Hanik.
Vojáci se opakovaně brání, že ve "válce" s divokými prasaty dělají, co mohou. U Studnic, kde je situace úplně nejhorší, prý postavili pachový ohradník. Divočáky prý střílejí, jak to jen jde. "Odstřel černé zvěře v posledních letech neustále navyšujeme," prohlašuje mluvčí Vojenských lesů a statků Pavla Kasslová. Doplnila, že vojáci využívají i nepovolených způsobů lovu, pokud získají od státu výjimku.
Také někteří farmáři se snaží bránit. Například podle šéfa pustiměřského zemědělského družstva Morava Stanislava Charouse postavili u Zelené Hory dlouhý ohradník. I tak budou mít letos škody hlavně na pšenici a řepce.
Potíže porostou
Problémy s divočáky budou podle Pavla Smejkala z odboru životního prostředí ve Vyškově zřejmě dál narůstat. Díky přirozené inteligenci, síle a odolnosti je černé zvěře čím dál víc. "K tomu přistupuje problém, že lovit divočáky není zrovna nejjednodušší," nastiňuje Smejkal.
Jde o to, že je prakticky nemožné dostat v těchto dnech spokojená prasat třeba z velkého kukuřičného pole. "Neodváží se tam za nimi ani pes, natož člověk, je to dost nebezpečné. A sama nevylezou," vysvětluje myslivec ze sdružení Nevoják Marek Slanina.
Divočáci jsou podle něj extrémně plaší. Ani z posedu vedle újedi je není jednoduché ulovit. Natož v nepřehledném terénu. V současné době, kdy navíc prasatům poskytuje kukuřice či slunečnice perfektní maskování, tak zemědělci čekají další ztráty.
Auto je nevyleká
Nájezdy divočáků i srnčí a jelení zvěře na pole i louky jsou teď podle něj na denním pořádku. "Známí mi říkali, jak nedaleko pozorovali brzo ráno z auta divočáky na poli přímo u silnice. Ani neutekli," popisuje Hanik.
Ten pracuje v tamní zemědělské výrobě už od druhé poloviny sedmdesátých let. Problémy se zvěří jsou podle něj čím dál horší spíš v posledním desetiletí.
Rolníci vyčíslují své škody do statisíců, vymáhat je ale soudní cestou po armádě si netroufají. Bojí se, že by neuspěli. Ředitel zemědělského družstva Kojál Krásensko Ladislav Ševčík přímo obvinil vojáky, že v lesích Vojenského újezdu Březina divoká prasata málo loví. Podle Hanika se situace nezlepší, dokud nezačnou vojáci ve svých režijních honitbách víc střílet bachyně. "Lovit lončáky nikam nevede, to prostě nemá smysl," tvrdí Hanik.
Vojáci se opakovaně brání, že ve "válce" s divokými prasaty dělají, co mohou. U Studnic, kde je situace úplně nejhorší, prý postavili pachový ohradník. Divočáky prý střílejí, jak to jen jde. "Odstřel černé zvěře v posledních letech neustále navyšujeme," prohlašuje mluvčí Vojenských lesů a statků Pavla Kasslová. Doplnila, že vojáci využívají i nepovolených způsobů lovu, pokud získají od státu výjimku.
Také někteří farmáři se snaží bránit. Například podle šéfa pustiměřského zemědělského družstva Morava Stanislava Charouse postavili u Zelené Hory dlouhý ohradník. I tak budou mít letos škody hlavně na pšenici a řepce.
Potíže porostou
Problémy s divočáky budou podle Pavla Smejkala z odboru životního prostředí ve Vyškově zřejmě dál narůstat. Díky přirozené inteligenci, síle a odolnosti je černé zvěře čím dál víc. "K tomu přistupuje problém, že lovit divočáky není zrovna nejjednodušší," nastiňuje Smejkal.
Jde o to, že je prakticky nemožné dostat v těchto dnech spokojená prasat třeba z velkého kukuřičného pole. "Neodváží se tam za nimi ani pes, natož člověk, je to dost nebezpečné. A sama nevylezou," vysvětluje myslivec ze sdružení Nevoják Marek Slanina.
Divočáci jsou podle něj extrémně plaší. Ani z posedu vedle újedi je není jednoduché ulovit. Natož v nepřehledném terénu. V současné době, kdy navíc prasatům poskytuje kukuřice či slunečnice perfektní maskování, tak zemědělci čekají další ztráty.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.