Kamzíky bych nestřílel, ale převezl jinam (Lidové noviny)

* Jak se mají rozetnout podobné spory, jako je ten o kamzících v Jeseníkách?
Prioritu mají vždy druhy, které jsou na daném místě původní. To znamená v případě Jeseníků ten ohrožený druh rostliny, pokud ho ti kamzíci opravdu ničí. Ale tato konkrétní situace je složitější o to, že je kamzík sice nepůvodní, ale také ohrožený druh. Tudíž pokud by se mělo uvažovat o odstranění kamzíků z Jeseníků, tak by bylo asi lepší ta zvířata uspat a převézt je někam jinam, kde ta populace je třeba slabá a bylo by vhodné její posílení.

* Co je ale nepůvodní druh? Kamzíci jsou v Jeseníkách už sto let. Jak dlouho tam musí být, aby se stali původním druhem?
Pokud je ten druh do místa dosazený člověkem, tak není nikdy původní. Nevyvinul se tam totiž sám od sebe.

* Kromě toho, že kamzík požírá v Jeseníkách vzácné rostliny, bylo dalším argumentem pro jeho vymýcení, že způsobuje kopyty erozi půdy. Je to možné?
Neznám teď konkrétní podmínky Jesenicka. Ale obecný názor je, že ne vždy musí být zvíře, které narušuje povrch půdy, škodlivé. Například na jednu z nejlepších orchidejových lokalit v jižních Čechách se pravidelně chodí pást divoká prasata a ryjí tam. Asi někdy sežerou i nějakou hlízu té orchideje. Ale díky tomu, že zde naruší drn a tím vytvoří místa bez vegetace, umožní orchidejím, aby se tam uchytila semínka. Ale neříkám, že to funguje stejně i na Jesenicku.

* A je skutečně potřeba nepůvodní druhy zvířat vyhánět, nebo mají v daném místě zůstat, pokud zásadněji neškodí?
V ochraně přírody by první prioritou měla být ochrana ekosystému jako takového, teprve potom ochrana jednotlivého druhu. Takže pokud by nepůvodní zvíře někde neohrožovalo další původní druhy, tak proč by tam nemohlo být? Ani s tím ochranářstvím to není dobré přehánět. To ukazuje příklad subtropického národního parku Chitwan v Nepálu, kde žijí tygři, leopardi, nosorožci, sloni a spousta jelenovité zvěře. Uvnitř kdysi byly dvě malé vesnice, které vystěhovali pryč, že usídlení ničí park. Lidé tam tedy přestali kácet stromy a v místě začali chybět i jejich domácí sloni, kteří zde dřív spásali takzvanou sloní trávu. Vlivem toho všeho se zmenšuje rozloha původní savany, která je potravou pro jelenovitou zvěř, takže jelenovití mají potíže a následkem toho i tygři, kteří nemají co žrát. Takže se teď zase chodí uměle prokácet les a se stádem slonů spásat ona tráva.

* Jak tedy určovat obecná pravidla postupu při ochraně druhů? Lze to vůbec?
Nedá se říct univerzální návod. Je potřeba provádět co nejčastější a důsledný monitoring, aby se zjistilo, kam ten ekosystém směřuje. A podle zjištění, co se v daném systému děje, pak adaptovat ochranářskou strategii.