Jaké bude září v myslivosti? (Litoměřický deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Krmiv však bude dostatek, protože na mnoha plochách klesla kvalita pod výkupní parametry pro potravinářské využití. Při nákupu je nutné dbát na jejich kvalitu a na dobré podmínky uskladnění. Zaplísněn ve skladech i v přikrmovacích zařízeních značně snižuje efekt přikrmování, zvěři nepomůže a může ohrozit její zdraví.
Přibližně 25 procent obilí je ještě nesklizeno a z těchto porostů raději krmiva nenakupovat, obilí je porostlé a zaplísněné. Umístění krmelců je nutno měnit v návaznosti na plochy oseté ozimou řepkou, aby vhodným přikrmováním bylo možné eliminovat hromadné úhyny zvěře způsobené vysokou konzumací listů řepky.
I když během registrace odrůd řepek v ČR nejsou povolovány odrůdy s vysokým obsahem jedovatých glukosinolátů, zemědělci je přesto pěstují na základě jejich registrace ve společném katalogu odrůd EU a na takovýchto plochách dochází k největším úhynům.
Díky pozdní sklizni a deštivému počasí na konci srpna je pokles osevních ploch řepky meziročně o 20 procent, zvláště v Čechách. Krmelce jsou pravidelně kontrolovány a průběžně opravovány, a to i z důvodů častých projevů vandalizmu zvláště v příměstských oblastech.
V září začínají svou funkci plnit tzv. "biopásy", které zvyšují úživnost honitby a poskytují kryt pro zvěř. Pro biopásy je vhodné využít nepravidelné okraje velkých pozemků zvláště v blízkosti lesa. Na polích vzchází ozimá řepka, výdrol obilnin, probíhá seťová orba pro ozimé obilniny a probíhá setí ječmene, později pšenice, žita a tritikale.
Končí sklizeň máku, probíhá sklizeň sóji, lupiny, slunečnice, poloraných odrůd brambor a kukuřice na siláž. Na polích, kde probíhá sklizeň, je dle nového zákona o myslivosti 449/2001 Sb. zakázáno lovit zvěř, tedy na pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň a také na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 metrů od hranice těchto pozemků, a to z důvodu bezpečnosti.
Škody na kukuřici způsobené zavíječem kukuřičným jsou opět vysoké a jsou zaměnitelné s poškozením divočáky. Pěstování kukuřice odolné proti zavíječi je perspektivní nejenom z hlediska ochrany přírody a snižování spotřeby pesticidů, ale i pro vysokou kvalitu produkce biomasy či zrna bez mykotoxinů. V lesích probíhá asanace stromů po polomech a napadení kůrovci. Při vyšší vlhkosti půdy je možno provést podzimní výsadbu stromů. Do suché půdy vysazovat nemá smysl z důvodu vysoké nákladovosti na zalévání. Srnčí zvěř se intenzivně paství a postupně začíná přebarvovat (měnit srst), což lze využít pro rozpoznání průběrných kusů "holé" srnčí zvěře.
Od září začíná lov kachen, rok 2010 je poslední sezonou, kdy je možno pro lov vodního ptactva používat olověné broky, protože končí přechodné období dané paragrafem 71 nového zákona o myslivosti 449/2001 Sb. Při honech na kachny je nutno počítat i s kontrolami Policie ČR, která i v letošním roce bude sledovat dodržování zákazu konzumace alkoholu při lovu a platnost všech potřebných dokladů.
Za jasných nocí se myslivci věnují lovu černé zvěře zvláště na strništích a posečených loukách. Zásadně však neloví samostatné kusy. Jsou to zpravidla kňourci, kteří se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou tvořit základ sociální struktury populace černé zvěře. Probíhá houbařská sezona, proto je na místě dodržování bezpečnostních pravidel při lovu. Na svátek sv. Václava vrcholí jelení říje. V tomto období je vhodné ponechat v honitbách klid "pro dobu lásky" a naplánovat lov holé zvěře jelení na pozdější dobu. Jelení říje je pro mnohé svátkem, a proto vybírají ušetřenou dovolenou a vyrážejí do hor pozorovat tuto nevšední událost.
Od konce léta do konce ledna díky probíhající lovecké sezoně se dostává na trh ve větším měřítku zvěřina. Vzhledem k jejímu původu je možné považovat zvěřinu za velmi kvalitní biopotravinu, protože na rozdíl od masa produkovaného v režimu ekologického zemědělství nebo normální zemědělské výrobě se u zvěře nepoužívají antibiotika, proto je možné naprosto vyloučit jakékoliv rezidua. Produkce zvěřiny je pod stálým a přísným veterinárním dozorem.
Přibližně 25 procent obilí je ještě nesklizeno a z těchto porostů raději krmiva nenakupovat, obilí je porostlé a zaplísněné. Umístění krmelců je nutno měnit v návaznosti na plochy oseté ozimou řepkou, aby vhodným přikrmováním bylo možné eliminovat hromadné úhyny zvěře způsobené vysokou konzumací listů řepky.
I když během registrace odrůd řepek v ČR nejsou povolovány odrůdy s vysokým obsahem jedovatých glukosinolátů, zemědělci je přesto pěstují na základě jejich registrace ve společném katalogu odrůd EU a na takovýchto plochách dochází k největším úhynům.
Díky pozdní sklizni a deštivému počasí na konci srpna je pokles osevních ploch řepky meziročně o 20 procent, zvláště v Čechách. Krmelce jsou pravidelně kontrolovány a průběžně opravovány, a to i z důvodů častých projevů vandalizmu zvláště v příměstských oblastech.
V září začínají svou funkci plnit tzv. "biopásy", které zvyšují úživnost honitby a poskytují kryt pro zvěř. Pro biopásy je vhodné využít nepravidelné okraje velkých pozemků zvláště v blízkosti lesa. Na polích vzchází ozimá řepka, výdrol obilnin, probíhá seťová orba pro ozimé obilniny a probíhá setí ječmene, později pšenice, žita a tritikale.
Končí sklizeň máku, probíhá sklizeň sóji, lupiny, slunečnice, poloraných odrůd brambor a kukuřice na siláž. Na polích, kde probíhá sklizeň, je dle nového zákona o myslivosti 449/2001 Sb. zakázáno lovit zvěř, tedy na pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň a také na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 metrů od hranice těchto pozemků, a to z důvodu bezpečnosti.
Škody na kukuřici způsobené zavíječem kukuřičným jsou opět vysoké a jsou zaměnitelné s poškozením divočáky. Pěstování kukuřice odolné proti zavíječi je perspektivní nejenom z hlediska ochrany přírody a snižování spotřeby pesticidů, ale i pro vysokou kvalitu produkce biomasy či zrna bez mykotoxinů. V lesích probíhá asanace stromů po polomech a napadení kůrovci. Při vyšší vlhkosti půdy je možno provést podzimní výsadbu stromů. Do suché půdy vysazovat nemá smysl z důvodu vysoké nákladovosti na zalévání. Srnčí zvěř se intenzivně paství a postupně začíná přebarvovat (měnit srst), což lze využít pro rozpoznání průběrných kusů "holé" srnčí zvěře.
Od září začíná lov kachen, rok 2010 je poslední sezonou, kdy je možno pro lov vodního ptactva používat olověné broky, protože končí přechodné období dané paragrafem 71 nového zákona o myslivosti 449/2001 Sb. Při honech na kachny je nutno počítat i s kontrolami Policie ČR, která i v letošním roce bude sledovat dodržování zákazu konzumace alkoholu při lovu a platnost všech potřebných dokladů.
Za jasných nocí se myslivci věnují lovu černé zvěře zvláště na strništích a posečených loukách. Zásadně však neloví samostatné kusy. Jsou to zpravidla kňourci, kteří se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou tvořit základ sociální struktury populace černé zvěře. Probíhá houbařská sezona, proto je na místě dodržování bezpečnostních pravidel při lovu. Na svátek sv. Václava vrcholí jelení říje. V tomto období je vhodné ponechat v honitbách klid "pro dobu lásky" a naplánovat lov holé zvěře jelení na pozdější dobu. Jelení říje je pro mnohé svátkem, a proto vybírají ušetřenou dovolenou a vyrážejí do hor pozorovat tuto nevšední událost.
Od konce léta do konce ledna díky probíhající lovecké sezoně se dostává na trh ve větším měřítku zvěřina. Vzhledem k jejímu původu je možné považovat zvěřinu za velmi kvalitní biopotravinu, protože na rozdíl od masa produkovaného v režimu ekologického zemědělství nebo normální zemědělské výrobě se u zvěře nepoužívají antibiotika, proto je možné naprosto vyloučit jakékoliv rezidua. Produkce zvěřiny je pod stálým a přísným veterinárním dozorem.