Posekaná srnčata? Škoda může jít do statisíců korun (Žďárský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Jedenácti srnčatům se při nedávné sklizni na Žďársku stala zemědělská mechanizace osudnou. Způsobená škoda: sto padesát tisíc korun.
Zatímco dříve bylo obtížné škodu vyčíslit, letos již mají myslivci v rukou oficiální ceníky zvěře. Ty říkají, že jim posekáním jedenácti kusů srnčích mláďat vznikla právě stopadesátitisícová škoda.
"Můžeme si ji na zemědělcích nárokovat, stejně jako oni často vyžadují úhradu škody, kterou jim zvěř působí na jejich úrodě," uvedl Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou. Zároveň ale dodal, že uvedená částka sloužila pro zemědělce, kteří ji mají na svědomí, pouze jako výstraha. A také jako upozornění, že myslivci mají stejné možnosti nárokování škod jako oni.
Ztráty hlásí farmáři i myslivci
"Poslední dva roky mi na pole, kde pěstuji kukuřici, chodí divočáci. Jsou schopni sežrat nebo poválet klidně i třetinu celé úrody. Když jsem se ptal myslivců z místního mysliveckého sdružení po náhradě, jenom slibovali nějakou tu zvěř na podzim. Jenže na to nikdy nedošlo," postěžoval si drobný zemědělec z Velkomeziříčska, který si nepřál být jmenován.
Aby však mohl volat po finančním vyrovnání, měl by podle zákona sám učinit taková opatření, aby škodám na svých polích zabránil.
"To znamená ochránit úrodu oplocením nebo v případě větších ploch například pachovými ohradníky," vysvětlil Oldřich Sedlář. Přestože ani tato ochrana nedokáže škodám na úrodě stoprocentně zamezit, může je podle něj alespoň snížit.
Stejně tak by myslivci měli před sklizní vyrážet do luk a polí, aby se z nich pokusili alespoň část zvěře vyhnat. Možné je to s pomoci psů nebo třeba včasným umístěním nejrůznějších typů plašičů.
"To je ale závislé na tom, zda nás zemědělci na chystanou sklizeň upozorní. Někteří to dělají, jiní ne. Rádi bychom na ně proto apelovali, aby tak skutečně činili," dodal Oldřich Sedlář.
Ve chvíli, kdy zemědělské stroje vjedou do luk a polí, nemá totiž zvěř mnoho možností k úniku. Rozpětí žacích lišt kombajnů dosahuje i devíti metrů a stroje jezdí často až třicetikilometrovou rychlostí.
Dezorientovaná zvířata pak někdy vběhnou přímo pod kola či sekačky strojů. Zemědělská technika navíc likviduje zvěř, na rozdíl od řízeného odstřelu, nevýběrově. Tedy nevolí mezi nadějnými kusy vhodnými pro chov a nemocnými jedinci. A jakou cenu má třeba usmrcený zajíc nebo jelen? Hodnota odpovídá tomu, kolik by stálo jeho opětovné pořízení a vysazení. Podle nového ceníku tak usmrcená srna přijde na zhruba 14 tisíc korun, bažant na 3 100 korun, kňour na téměř třiadvacet tisíc, zajíc skoro čtyři tisíce a kupříkladu laň jelena evropského na bezmála pětadvacet tisíc.
Zatímco dříve bylo obtížné škodu vyčíslit, letos již mají myslivci v rukou oficiální ceníky zvěře. Ty říkají, že jim posekáním jedenácti kusů srnčích mláďat vznikla právě stopadesátitisícová škoda.
"Můžeme si ji na zemědělcích nárokovat, stejně jako oni často vyžadují úhradu škody, kterou jim zvěř působí na jejich úrodě," uvedl Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou. Zároveň ale dodal, že uvedená částka sloužila pro zemědělce, kteří ji mají na svědomí, pouze jako výstraha. A také jako upozornění, že myslivci mají stejné možnosti nárokování škod jako oni.
Ztráty hlásí farmáři i myslivci
"Poslední dva roky mi na pole, kde pěstuji kukuřici, chodí divočáci. Jsou schopni sežrat nebo poválet klidně i třetinu celé úrody. Když jsem se ptal myslivců z místního mysliveckého sdružení po náhradě, jenom slibovali nějakou tu zvěř na podzim. Jenže na to nikdy nedošlo," postěžoval si drobný zemědělec z Velkomeziříčska, který si nepřál být jmenován.
Aby však mohl volat po finančním vyrovnání, měl by podle zákona sám učinit taková opatření, aby škodám na svých polích zabránil.
"To znamená ochránit úrodu oplocením nebo v případě větších ploch například pachovými ohradníky," vysvětlil Oldřich Sedlář. Přestože ani tato ochrana nedokáže škodám na úrodě stoprocentně zamezit, může je podle něj alespoň snížit.
Stejně tak by myslivci měli před sklizní vyrážet do luk a polí, aby se z nich pokusili alespoň část zvěře vyhnat. Možné je to s pomoci psů nebo třeba včasným umístěním nejrůznějších typů plašičů.
"To je ale závislé na tom, zda nás zemědělci na chystanou sklizeň upozorní. Někteří to dělají, jiní ne. Rádi bychom na ně proto apelovali, aby tak skutečně činili," dodal Oldřich Sedlář.
Ve chvíli, kdy zemědělské stroje vjedou do luk a polí, nemá totiž zvěř mnoho možností k úniku. Rozpětí žacích lišt kombajnů dosahuje i devíti metrů a stroje jezdí často až třicetikilometrovou rychlostí.
Dezorientovaná zvířata pak někdy vběhnou přímo pod kola či sekačky strojů. Zemědělská technika navíc likviduje zvěř, na rozdíl od řízeného odstřelu, nevýběrově. Tedy nevolí mezi nadějnými kusy vhodnými pro chov a nemocnými jedinci. A jakou cenu má třeba usmrcený zajíc nebo jelen? Hodnota odpovídá tomu, kolik by stálo jeho opětovné pořízení a vysazení. Podle nového ceníku tak usmrcená srna přijde na zhruba 14 tisíc korun, bažant na 3 100 korun, kňour na téměř třiadvacet tisíc, zajíc skoro čtyři tisíce a kupříkladu laň jelena evropského na bezmála pětadvacet tisíc.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.