Petice stále brojí proti srnkám (Písecký deník)

Peticí, pod kterou připojila svůj podpis necelá stovka lidí, namířené proti srnám, které se zdržují v areálu Lesního hřbitova, se bude zřejmě znovu zabývat rada města. Původní odpověď totiž petenty neuspokojila. A srny dál ničí okusováním výzdobu hrobů.
"Sdělili jsme autorce petice, že Lesní hřbitov plní funkci lesoparku s výskytem přirozené fauny a flóry a je v České republice ojedinělým. Proto jsme také městským službám neuložili žádné zvláštní opatření," shrnul jednání radních místostarosta Písku Vojtěch Bubník (VPM).
"Skutečně považujete za přirozené, že vysoká lesní zvěř žije za plotem mezi hroby a že se živí mimo jiné květinovou výzdobou hrobů? Jste si jistí, že je výskyt oné ,fauny', tedy srnčí zvěře, v uzavřeném prostoru hřbitova přirozený? Není podivné, že se tato zvěř ,přirozeně' sama vydává do prostoru, kde se dennodenně pohybuje množství lidí?" ptá se radních zástupkyně petentů Zdena Humpálová.
Písecký Lesní hřbitov je zřejmě jedním ze dvou pohřebních areálů v republice, které jsou umístěny v podobném prostředí. Jeho rozloha je dvanáct hektarů a je umístěn v lese a částečně v lesoparku. Hřbitov spravují Městské služby Písek (MSP) a nemají to rozhodně jednoduché. Na jedné straně je hřbitov výjimečný svým přírodním prostředím, z druhé strany to přináší různá úskalí, jako je riziko pádu stromu nebo výskyt přirozené fauny a flóry.
Petentům vadí hlavně to, že srny žijící v zadní části areálu požírají květinovou výzdobu na hrobech, což pro pozůstalé znamená finanční a hlavně emoční újmu. "Nejsem si ani jistá, že srnčí zvěř žije na hřbitově dobrovolně. Pokud ovšem nejde o zvěř ,domácí', tedy přesněji, pokud někdo srnčí zvěř na Lesním hřbitově záměrně nechová," podotýká Zdena Humpálová.
Petenti se brání nařčení, že jsou proti zvěři. "Podle nás soužitím na hřbitově trpí zcela jistě stejně jako pozůstalí, kteří navštěvují hroby, jež jsou od zvířat poškozené. Zvěř patří do lesa, nikoli na hřbitov, a to ani na ten náš lesní," zdůrazňuje Zdena Humpálová.
Řešení problému navrhnul v diskuzi na webu Píseckého deníku čtenář Radek Ctibor: "Písecká střední lesnická škola nedávno poradila aplikovat pachový ohradník v Mníšku pod Brdy, kde se jim do centra města stahovalo stádo divočáků. Celé je to vyšlo na 5000 korun." Postřik se používá ve formě pásky nebo postřiku, obsahuje látky odpuzující zvěř nebo simulující predátora.
"Nejsme ani proti jednoduchému opatření, kdy si bude moct zájemce o ochranu svého hřbitovního místa zakoupit pachové odpuzovače zvěře například u hřbitovní správy nebo jinde," říká Zdena Humpálová. Petenti nechtějí být "kverulanty" a navrhují i řešení. V rámci jednorázové akce, během níž by se pro srnčí zvěř zprůchodnila dostatečně velká část oplocení hřbitova, navrhují zvěř prostřednictvím náhončích vyhnat. Na malou branku u vchodu instalovat samozavírací systém. Velká brána by zůstávala otevřená pouze během doby, kdy je na hřbitově největší frekvence pozůstalých. Použít pachový ohradník, který by srnčí zvěř od vchodu do areálu hřbitova odradil. Nabídnout pozůstalým možnost, aby sami mohli použít odpuzovače zvěře na své hroby.
"Pokud správa hřbitova potažmo města trvá na tom, aby srnčí zvěř v areálu zůstala, měla by to dát návštěvníkům jasně najevo. Nápis typu: ,Pozor, v tomto areálu se vyskytuje lesní zvěř, je možné, že se bude krmit vaší výzdobou hrobů' by mnohé osvětlil," dodala zástupkyně petentů.