170 káčat zabil norek americký za tři hodiny (Žďárský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Mladá káčata, která myslivci uměle vysazují na vodní toky na Žďársku, mnohdy nežijí déle než pár hodin. Na svědomí je má šelma, jež je nejen ve žďárském regionu, ale v celé České republice nepůvodní - norek americký.
Tento dravý živočich se "předvedl" na Velkomeziříčsku, kde v honitbě Chlostov zlikvidoval přibližně sto sedmdesát káčat. "Stačily mu na to pouhé tři hodiny," podotkl Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.
Norek americký žil původně pouze na severoamerickém kontinentu. V Evropě a také v Česku se ale kvůli své kožešině choval na farmách.
"Někteří ochránci přírody však tyto farmy rozbíjeli a zvířata vypouštěli do volné přírody, jako tomu bylo například na Svitavsku a Jindřichohradecku. Odtud se pak již norek americký začal rychle šířit dál," vysvětlil Oldřich Sedlář.
Na vině však mohou být také chovatelé, kterým se již kožešinový chov těchto šelem přestal vyplácet, a své farmy proto zrušili včetně vypuštění norků do české přírody. V současné době se myslivci s tímto tvorem setkávají ve žďárském okrese pravidelně - obývá většinu vodních toků v regionu. Sídlí například i u Stržského potoka tekoucího z přehrady Strž, kde již myslivcům také stihl zlikvidovat několik uměle vysazených káčat. Opět mu na to stačila jenom velmi krátká doba - pouhá jedna noc.
Ohrožené druhy
Norek americký se zdržuje hlavně v blízkosti vody - řek, potoků nebo nádrží, takže právě mláďata vodních ptáků jsou jeho častou kořistí.
"Kromě toho ale likviduje všechno, co mu přijde do cesty. Ryby, obojživelníky, a to samozřejmě včetně mnohých ohrožených druhů," postěžoval si Jaromír Čejka ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy.
Regulace výskytu této šelmy je poměrně složitá, norek americký nemá totiž v rychlém šíření a kolonizaci nových lokalit v porovnání s ostatními druhy savců konkurenci. Takovou expanzimu umožňuje hlavně jeho dobrá přizpůsobivost, všežravost a také chybějící přirození nepřátelé. Myslivci se norka snaží střílet a každoročně je na Žďársku vykazováno několik odlovených exemplářů. V roce 2008 se jednalo o osm kusů. Za loňský rok pak myslivci vykázali jen dvě tyto zastřelené šelmy.
Tyto dva loňské exempláře byly zastřeleny v honitbě Chlostov na Velkomeziříčsku. "Jedná se ale o počet přiznaných úlovků, číslo může být ve skutečnosti mnohem vyšší," podotkl Oldřich Sedlář. Kromě norka amerického loví myslivci také dalšího nepůvodního obyvatele přírody na Žďársku. Je jím psík mývalovitý neboli mývalovec kuní, který do Česka doputoval přes Balkán, Ukrajinu a Slovensko až z daleké Sibiře. Vyskytuje se hlavně v listnatých a smíšených lesích s hustým podrostem, nejlépe s bažinatými oblastmi nebo s blízkostí řek a dalších vodních toků.
Lov psíků
Psík mývalovitý se živí drobnými živočichy, ovocem, bobulemi a zelenými části rostlin. Nevyhýbá se ale ani obojživelníkům, měkkýšům, drobným savcům nebo ptákům, kterým mnohdy neváhá vyplenit hnízda. Stejně jako norek americký je i psík mývalovitý, který se velmi rychle množí, ve žďárském okrese loven.
V roce 2008 exemplářů této psovité šelmy zastřelili myslivci dokonce devět, loni však nebyl přiznán úlovek žádný.
Další nepůvodní druhy živočichů, se kterými se lze na Žďársku setkat, nejsou sice tak výrazné jako dvě výše uvedené šelmy, přesto však přírodě v regionu nemalou mírou škodí.
Jasným příkladem je například rak americký. Invaze tohoto korýše se ochranáři obávali již v milosti, jejich obavy se však nedávno naplnily. "Jejich výskyt v povodí Sázavy byl zaznamenán zhruba před měsícem, před dvěma týdny se pak bohužel potvrdil," konstatoval Jaromír Čejka.
Rak americký, jenž pochází se Severní Ameriky, skýtá nebezpečí především jako přenašeč račího moru, vůči němuž je sám imunní. Ohrozit by tak mohl populaci chráněného raka říčního, který se ve vodách Žďárských vrchů také vyskytuje.
Tento dravý živočich se "předvedl" na Velkomeziříčsku, kde v honitbě Chlostov zlikvidoval přibližně sto sedmdesát káčat. "Stačily mu na to pouhé tři hodiny," podotkl Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.
Norek americký žil původně pouze na severoamerickém kontinentu. V Evropě a také v Česku se ale kvůli své kožešině choval na farmách.
"Někteří ochránci přírody však tyto farmy rozbíjeli a zvířata vypouštěli do volné přírody, jako tomu bylo například na Svitavsku a Jindřichohradecku. Odtud se pak již norek americký začal rychle šířit dál," vysvětlil Oldřich Sedlář.
Na vině však mohou být také chovatelé, kterým se již kožešinový chov těchto šelem přestal vyplácet, a své farmy proto zrušili včetně vypuštění norků do české přírody. V současné době se myslivci s tímto tvorem setkávají ve žďárském okrese pravidelně - obývá většinu vodních toků v regionu. Sídlí například i u Stržského potoka tekoucího z přehrady Strž, kde již myslivcům také stihl zlikvidovat několik uměle vysazených káčat. Opět mu na to stačila jenom velmi krátká doba - pouhá jedna noc.
Ohrožené druhy
Norek americký se zdržuje hlavně v blízkosti vody - řek, potoků nebo nádrží, takže právě mláďata vodních ptáků jsou jeho častou kořistí.
"Kromě toho ale likviduje všechno, co mu přijde do cesty. Ryby, obojživelníky, a to samozřejmě včetně mnohých ohrožených druhů," postěžoval si Jaromír Čejka ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy.
Regulace výskytu této šelmy je poměrně složitá, norek americký nemá totiž v rychlém šíření a kolonizaci nových lokalit v porovnání s ostatními druhy savců konkurenci. Takovou expanzimu umožňuje hlavně jeho dobrá přizpůsobivost, všežravost a také chybějící přirození nepřátelé. Myslivci se norka snaží střílet a každoročně je na Žďársku vykazováno několik odlovených exemplářů. V roce 2008 se jednalo o osm kusů. Za loňský rok pak myslivci vykázali jen dvě tyto zastřelené šelmy.
Tyto dva loňské exempláře byly zastřeleny v honitbě Chlostov na Velkomeziříčsku. "Jedná se ale o počet přiznaných úlovků, číslo může být ve skutečnosti mnohem vyšší," podotkl Oldřich Sedlář. Kromě norka amerického loví myslivci také dalšího nepůvodního obyvatele přírody na Žďársku. Je jím psík mývalovitý neboli mývalovec kuní, který do Česka doputoval přes Balkán, Ukrajinu a Slovensko až z daleké Sibiře. Vyskytuje se hlavně v listnatých a smíšených lesích s hustým podrostem, nejlépe s bažinatými oblastmi nebo s blízkostí řek a dalších vodních toků.
Lov psíků
Psík mývalovitý se živí drobnými živočichy, ovocem, bobulemi a zelenými části rostlin. Nevyhýbá se ale ani obojživelníkům, měkkýšům, drobným savcům nebo ptákům, kterým mnohdy neváhá vyplenit hnízda. Stejně jako norek americký je i psík mývalovitý, který se velmi rychle množí, ve žďárském okrese loven.
V roce 2008 exemplářů této psovité šelmy zastřelili myslivci dokonce devět, loni však nebyl přiznán úlovek žádný.
Další nepůvodní druhy živočichů, se kterými se lze na Žďársku setkat, nejsou sice tak výrazné jako dvě výše uvedené šelmy, přesto však přírodě v regionu nemalou mírou škodí.
Jasným příkladem je například rak americký. Invaze tohoto korýše se ochranáři obávali již v milosti, jejich obavy se však nedávno naplnily. "Jejich výskyt v povodí Sázavy byl zaznamenán zhruba před měsícem, před dvěma týdny se pak bohužel potvrdil," konstatoval Jaromír Čejka.
Rak americký, jenž pochází se Severní Ameriky, skýtá nebezpečí především jako přenašeč račího moru, vůči němuž je sám imunní. Ohrozit by tak mohl populaci chráněného raka říčního, který se ve vodách Žďárských vrchů také vyskytuje.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.