Kukuřici z polí už divočáci vymazali (Vyškovský deník)

Jako v ráji si v těchto dnech musejí připadat divoká prasata i další druhy zvěře. Lány dozrávající pšenice a dalších plodin jsou pro ně doslova prostřeným stolem. Zato o zemědělce se při pohledu na zválené a poničené pole před sklizní pokouší infarkt.
Situace je tradičně nejhorší na Drahanské vrchovině v sousedství rozsáhlých porostů patřících Vojenským statkům a lesům. "Škody jsou katastrofální. Pole nepředstavitelně rozrytá, poválená, rozryté louky. Divočáci dělají na naše pole doslova nájezdy," popsal situaci ředitel zemědělského družstva Kojál Krásensko Ladislav Ševčík. Černá zvěř prý škodí v okolí Ježkovic, Ruprechtova, Podomí, Krásenska a bezkonkurenčně nejvíc na Studnicku.
Zemědělci kvůli špatným zkušenostem už úplně v této oblasti přestali pěstovat plodiny, jež si divočáci obzvlášť oblíbili, konkrétně kukuřici, řepku a brambory. Moc to nepomáhá, prasata škodí i na obilovinách a zničí i louky, které doslova rozorají při hledání larev hmyzu a plžů.
Podobné zkušenosti mají i zemědělci v jiných oblastech sousedících s lesy. "Rozhodně budou škody v okolí Zelené Hory, hlavně na pšenici a řepce. VPodivicích jsme udělali osmikilometrový ohradník, tak tam to snad bude lepší," informoval ředitel pustiměřského zemědělského družstva Stanislav Charous.
Zemědělci tvrdí, že za jejich problémy a ztráty můžou příliš vysoké stavy černé zvěře. Obviňují přitom v první řadě Vojenské statky a lesy, že divočáky neloví dost intenzivně. "Divočáky zašetřují, drží uměle vysoké stavy. Vždyť černá zvěř v lese na rozdíl od jelení neškodí. Jenže dohoda s vojáky není možná, na nějaké kompenzace jsme rezignovali," řekl Ševčík.
Myslivci prý zemědělcům s odstřelem moc nepomohou, protože největší problémy jsou v okolí režijních honiteb, kde hospodaří právě jen vojáci. Ti se ale brání, že dělají, co mohou. "Studnická pole na naše náklady chrání pachový ohradník, instalovali jsme tam lovecká zařízení a v oblasti probíhá celoročně intenzivní lov. Dále provozujeme v okolí polních komplexů vnadiště k odváděcímu přikrmování a lovu černé zvěře a políčka pro zvěř," prohlásil před časem prostřednictvím mluvčí Vojenských lesů Pavly Kasslové pracovník plumlovské divize Vojenských lesů Pavel Dymáček.
Na problému má z jeho podhledu také vinu skutečnost, že se zemědělci odmítli společně s vojáky podílet na výstavbě ohradníku.
Farmáři ho ale zavrhli jako extrémně nákladný a neúčinný. Myslivci Vojenských lesů a statků podle Dymáčka někdy dokonce využívají i jinak nepovolené způsoby lovu v případech, když to povolí ministerstvo zemědělství. Jenže snížit stavy černé zvěře není úplně jednoduché.
Za pravdu mu částečně dávají zkušenosti samotných nimrodů. Lovit v současné době divočáky zalezlé ve velkých lánech je prý takřka nemožné. "Černá zvěř je zalezlá v polích a nedostane ji odtamtud na rozdíl třeba od srnčí ani pes. Jedinou šancí jsou naháňky nebo natláčky, ale divočáci stejně většinou uniknou malými průseky. Běží tryskem, málokomu se podaří v takové rychlosti něco trefit," popsal Pavel Smejkal, který má na odboru životního prostředí vyškovské radnice na starost právě myslivost. Myslivci podle jeho zkušeností loví prasata intenzivně, ale jejich stavy jsou stále příliš vysoké. "Je to celoevropský problém. Teď si s prasaty nevědí rady v okrajových částech Prahy," připomněl Smejkal.
Jenže celá záležitost zřejmě není zas tak jednoduchá. Objevují se i hlasy zkušených lidí, že lovci skutečně mají sklony držet v honitbách podstatně vyšší stavy zvěře, než je zapotřebí. "Myslivci rádi střílejí vše, co má parohy, zato holou zvěř zašetřují. Vzniká tak nepoměr, kdy máme třeba málo jelenů a mnoho laní a kolouchů. Stejný problém je u černé zvěře. Tak se nehospodaří," nastínil před časem Pavlík.
Smejkal také vidí příčiny problému v tom, jak zemědělci hospodaří. Velké lány právě divočákům poskytují útočiště, kde jsou prakticky v bezpečí.
Kromě lepšího hospodaření myslivců v honitbách tak Smejkal vidí jediné řešení problémů s přemnoženou zvěří v postupném budování biopásů a navracení zeleně do krajiny. V ní by se pak stáda zvěře víc roztříštila, takže by škody nebyly tolik výrazné.