Dva zajíci 7800, srnec 14 100. To je nový ceník "autopytláka" (Mladá fronta DNES)

Ještě před pár měsíci to lidem, kteří srazili nějaké zvíře a hodili je do kufru svého auta, mohlo lehce projít. A to i v případě, že hříšníka zastavila policie. Přestože se v takovém případě ze šoféra stává navíc i pytlák a pytláctví je podle nového zákona zločinem, mělo to jeden háček. Vězení totiž hrozilo jen v případě, že cena ulovené zvěře přesáhla pět tisíc korun. Kolik ale takový bažant nebo zajíc vlastně stojí, nikdo nevěděl. Teď policistům stačí pohled do nového ceníku zvěře, který mají k dispozici. Případy tak bude okamžitě řešit kriminálka.
Až na dva roky za mříže mohou pytláka dostat už dva bažanti, kteří jsou v tabulce nejlevnější položkou, jejich cena je 3 100 korun. Naopak nejdražší je beran muflona, který je k vidění třeba na Jesenicku. Ten přijde na 31 500 korun. Zajíc stojí 3 900 a srnec přes 14 tisíc. Cena odpovídá tomu, kolik by stálo pořídit a vysadit obdobné zvíře.
"Po změně trestního zákoníku bylo potřeba stanovit nějaká pravidla. Společně s ministerstvem zemědělství jsme proto vytvořili tuto tabulku," popsala mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká. Ještě vloni bylo samotné pytlačení trestným činem, od ledna už ale záleželo na ceně zvěře. Do pěti tisíc se jednalo jen o přestupek trestaný pokutou, od pěti tisíc výš šlo už o pytláctví, za které mohl pytlák jít až na dva roky do vězení. "Tabulka policistům pomůže ihned stanovit, zda se jedná o přestupek, nebo trestný čin. V případě pytláctví pak přesnou sumu stanoví znalecký posudek," vysvětlila Kopecká.
Policie ale na pytláky přichystala ještě další novinku. Pokud se podle tabulky bude jednat o trestný čin, případ si okamžitě od místního oddělení přebere kriminální policie. "Chceme zamezit případným problémům a komplikacím. Pytláctví tak budou řešit naši specialisté na životní prostředí," doplnila Kopecká.

Zraněný divočák rozpárá nohu jako břitvou
Co tedy dělat, když už řidič zvíře srazí? "Doporučujeme, aby rovnou zavolal dopravní policii. Její pracovníci totiž kontaktují lesního hospodáře. Ten může pomoci i v případě, že je zvíře zraněné a podrážděné," popisuje olomoucký krajský policejní mluvčí Michal Pižurin. Podle myslivce Pavla Pletky jsou takové případy časté. "Pokud autem srazíte kňoura nebo bachyni, raději zůstaňte sedět uvnitř vozu. Zraněná zvěř v sebeobraně téměř vždy zaútočí. A to je velmi nebezpečné. Kňour vám rozpárá nohu jako břitvou, a když se trefí do stehenní tepny, vykrvácíte," popisuje myslivec. Podotýká, že řidiči většinou volají policii jen tehdy, pokud při srážce došlo k větší škodě. "V mnoha případech mrtvé zvíře naloží do kufru auta a to pak skončí doma na pekáči. To už považujeme za pytláctví," dodává Pletka.
Jeho kolega z olomouckého mysliveckého spolku Jiří Zbořil navíc upozorňuje, že každá ulovená i sražená zvěř musí okamžitě dostat na zadní nohu speciální žlutou značku s číslem, která po zacvaknutí už nejde bez poškození odstranit.
"Na to, jak nakládat se sraženou zvěří, pak existují přísné veterinární předpisy. Každý takový kus musí skončit v kafilérii," upřesňuje Zbořil. Vyvrací také mylnou domněnku řidičů, kteří se po havárii snaží uplatnit náhradu škody u mysliveckých hospodářů.
"Pokud si řidiči nesjednali havarijní pojištění na škody způsobené srážkou se zvěří, tak jim nikdo nic nezaplatí.
Zvěř je národní bohatství, takže stát nic neproplácí," vysvětluje.

Les a pole s kukuřicí znamená: Dej nohu z plynu
Univerzální radu, jak se vyhnout srážce auta se zvířaty, odborníci nemají. Někdy srnčí stojí v zarostlé stoce na kraji silnice, a když ho oslníte dálkovými světly, máte ho jediným skokem na kapotě. Myslivci proto radí jezdit večer hodně obezřetně a připomínají, že značka se symbolem zvěře opravdu není u silnice jen na okrasu.
"Když za tmy vidím, že kousek od lesa je kukuřice, dávám raději hned nohu z plynu," popisuje například řidič Pavel Chudý, který má s podobnou nehodou špatnou zkušenost. Po cestě z Oder do Hranic mu před lety vběhla pod kola srna a jeho pět let staré auto bylo po srážce na odpis.
"Myslivci mi řekli, že zvěř má stádní pud, takže jde slepě za vedoucím stáda. Když vidím dneska srnu, už si v duchu říkám, že nebude jen jedna a dávám si pozor," svěřuje se muž.
Podle Jiřího Šilhy z Českomoravské myslivecké jednoty teď v létě hrozí častější srážky se zvěří především kvůli srnčí říji. Řidiči by proto měli zvýšit pozornost a přizpůsobit rychlost jízdy, zvláště v lesních úsecích.
"V noci je lehké narazit i na divočáky, kteří jsou přes den ukrytí v lesním houští a večer se vydávají za potravou. Na podzim pak ještě počet střetů narůstá kvůli tomu, že se dříve stmívá a když vychází zvěř z lesa na pastvu, je frekvence silničního provozu ještě vysoká," vysvětluje.
Ze statistik srážek aut se zvířaty vyplývá ještě jedna zajímavost. Dříve šoféři naráželi v devadesáti procentech do zvířat na lesních cestách. Dnes je tomu jinak. Podle poznatků zoologů totiž srnci i divočáci změnili v poslední době své zvyky a postupně se z nich stávají zvířata polní.

***

FAKTA
Kolik stojí zvěř - výběr z ceníku
zvěř/Kč
prase divoké (kňour)/22 900
jelen evropský (laň)/24 800
srnec obecný (srna)/14 100
sika japonský (jelen)/26 300
zajíc polní/3 900
králík divoký/4 800
bažant obecný/3 100
ostatní pernatá zvěř/3 200
Zdroj: ministerstvo zemědělství